ECLI:CZ:NS:2019:33.CDO.1592.2019.1
sp. zn. 33 Cdo 1592/2019-437
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Pavla Horňáka ve věci žalobkyně INES Příbram s.r.o. , se sídlem v Příbrami V, Zdabořská 583, zastoupené JUDr. Tomášem Máchou, advokátem se sídlem v Praze 2, Legerova 1830/44, proti žalované M. S. , bytem XY, zastoupené Mgr. Jiřím Kokešem, advokátem se sídlem v Příbrami, Na Flusárně 168, o 518.246 Kč, vedené u Okresního soudu v Příbrami pod sp. zn. 5 C 100/2015, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 27. 9. 2018, č.j. 23 Co 155/2018-409, ve znění opravného usnesení ze dne 28. 1. 2019, č.j. 23 Co 155/2018-418, o návrhu žalobkyně na odklad vykonatelnosti rozsudku, takto:
Návrh žalobkyně na odklad vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 27. 9. 2018, č.j. 23 Co 155/2018-409, ve znění opravného usnesení ze dne 28. 1. 2019, č.j. 23 Co 155/2018-418, se zamítá .
Odůvodnění:
V záhlaví označeným rozhodnutím krajský soud změnil rozsudek Okresního soudu v Příbrami ze dne 25. 1. 2018, č.j. 5 C 100/2015-361, ve výroku I., tak, že se žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení 518.246 Kč, zamítá; současně rozhodl ve výroku II. tak, že žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně ve výši 143.759 Kč, a ve výroku III. tak, že žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 80.322 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalované.
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání; navrhla, aby dovolací soud změnil napadené rozhodnutí odvolacího soudu tak, že se rozsudek soudu prvního stupně, kterým se žalobkyně domáhala zaplacení 518.246 Kč, jako věcně správný potvrzuje, a aby jí bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů. V dovolání odkázala na již podaný návrh na odložení vykonatelnosti napadeného rozhodnutí, a to pouze v rozsahu výroků II. a III., týkajících se nákladů řízení. Uvedla, že odvolací soud stanovil nepřiměřeně krátkou lhůtu ke splnění povinností uložených napadeným rozhodnutím; i kdyby žalobkyni nehrozila závažná újma, bylo by více než obtížné tuto povinnost ve stanovené lhůtě splnit.
Podle §243 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb., dále jen „o.s.ř.“), před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit: a) vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo b) právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.
Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016, uvedl, že s přihlédnutím k účelu, k němuž slouží odklad vykonatelnosti ve smyslu výše citovaného ustanovení, patří k předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, a které musí být splněny kumulativně, to, že:
1/ dovolání nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, a je včasné a přípustné (subjektivně i objektivně);
2/ podle dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně nařídit) exekuci,
3/ neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí [dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí] by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech,
4/ podle obsahu spisu je pravděpodobné (možné), že dovolání bude úspěšné,
5/ odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení (nedotkne se právních poměrů tzv. „třetí osoby“).
Na podkladě takto ustavených kritérií pro rozhodnutí o návrhu na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu Nejvyšší soud v této věci uzavřel (i v návaznosti na nález Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16), že není splněn předpoklad v bodě 3/ . Z obsahu dovolání se reálná hrozba závažné újmy žalobkyně, k níž by mělo dojít zaplacením náhrady nákladů řízení, nepodává. Závažnost újmy se poměřuje možným dopadem výkonu rozhodnutí (exekuce) do majetkových poměrů dovolatelky, a to i se zřetelem k rozsahu jejího majetku a míře možného postižení tohoto majetku výkonem rozhodnutí nebo exekucí (srov. již zmíněné usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 78/2016). Dovolatelka neuvádí své majetkové poměry, ze kterých by bylo možno dovodit hrozbu závažné újmy v případě výkonu rozhodnutí, a její majetkové poměry odůvodňující takovou hrozbu nevyplývají ani z obsahu spisu.
Vzhledem ke shora uvedenému Nejvyšší soud žádost o odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu zamítl.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 13. 6. 2019
JUDr. Pavel Krbek
předseda senátu