ECLI:CZ:NS:2019:33.CDO.1979.2019.1
sp. zn. 33 Cdo 1979/2019-141
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Pavla Horňáka ve věci žalobce J. P. , bytem XY, zastoupeného JUDr. Jiřím Dobišarem, advokátem se sídlem v Břeclavi, Smetanovo nábřeží 956/6, proti žalovanému J. L. , bytem XY, zastoupenému JUDr. Petrem Cembisem, advokátem se sídlem v Brně, Ponávka 185/2, o 133.360 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 8 C 71/2015, o návrhu žalovaného na odklad vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 28. 2. 2019, č.j. 14 Co 13/2018-100, takto:
Návrh žalovaného na odklad vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 28. 2. 2019, č.j. 14 Co 13/2018-100, se zamítá .
Odůvodnění:
V záhlaví označeným rozhodnutím krajský soud potvrdil ve věci samé rozsudek ze dne 10. 10. 2017, č.j. 8 C 71/2015-56, kterým Okresní soud v Břeclavi žalovanému uložil zaplatit žalobci 133.360 Kč s 8,05% úroky z prodlení od 1. 10. 2013 do zaplacení a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, ve kterém navrhuje, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Součástí dovolání byl také návrh na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí; podle žalovaného neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí by mu hrozila závažná újma.
Podle §243 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb., dále jen „o.s.ř.“), může dovolací soud před rozhodnutím o dovolání i bez návrhu odložit: a) vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo b) právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.
Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016, uvedl, že s přihlédnutím k účelu, k němuž slouží odklad vykonatelnosti ve smyslu výše citovaného ustanovení, patří k předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, a které musí být splněny kumulativně, to, že:
1/ dovolání nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, a je včasné a přípustné (subjektivně i objektivně);
2/ podle dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně nařídit) exekuci,
3/ neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí [dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí] by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech,
4/ podle obsahu spisu je pravděpodobné (možné), že dovolání bude úspěšné,
5/ odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení (nedotkne se právních poměrů tzv. „třetí osoby“).
Na podkladě takto ustavených kritérií pro rozhodnutí o návrhu na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu Nejvyšší soud v této věci uzavřel (i v návaznosti na nález Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16), že není splněn předpoklad v bodě 4/ . O tom, že dovolání bude pravděpodobně úspěšné, lze hovořit tehdy, jestliže dosavadní poznatky podle obsahu spisu umožňují (bez prejudice ve vztahu k vlastnímu rozhodnutí o dovolání) pravděpodobnostní úsudek ve prospěch závěru o možné důvodnosti dovoláním uplatněného dovolacího důvodu, případně ve prospěch závěru o možné existenci vad, k nimž Nejvyšší soud u přípustného dovolání přihlíží z úřední povinnosti (§242 odst. 3 o.s.ř.). Uvedený předpoklad však v daném případě splněn není, neboť podle obsahu spisu se úspěšnost dovolání jeví jako nepravděpodobná.
Vzhledem ke shora uvedenému Nejvyšší soud žádost dovolatele na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu zamítl.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 25. 6. 2019
JUDr. Pavel Krbek
předseda senátu