ECLI:CZ:NS:2019:4.TDO.1546.2019.1
sp. zn. 4 Tdo 1546/2019- 1485
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 20. 12. 2019 v řízení o dovolání podaném obviněným O. M. , nar. XY v XY, bytem XY, o návrhu předsedy senátu Krajského soudu v Hradci Králové na odklad výkonu rozhodnutí podle §265h odst. 3 tr. ř., z rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 12. 9. 2019, sp. zn. 5 To 26/2019, takto:
Podle §265h odst. 3 tr. ř. se zamítá návrh předsedy senátu Krajského soudu v Hradci Králové na odklad výkonu rozhodnutí u obviněného O. M. z rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 12. 9. 2019, sp. zn. 5 To 26/2019, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 14. 12. 2018, sp. zn. 1 T 2/2014, do doby rozhodnutí o podaném dovolání.
Odůvodnění:
Rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 14. 12. 2018, sp. zn. 1 T 2/2014, byl obviněný O. M. uznán vinným zločinem úvěrového podvodu podle §211 odst. 1, 5 písm. a), odst. 6 písm. a) tr. zákoníku spáchaným ve formě pomoci podle §24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku [bod 1)] a trestným činem úvěrového podvodu podle §250b odst. 1, 4 písm. a) tr. zákona účinného do 31. 12. 2009, spáchaným formou pomoci podle §10 odst. 1 písm. c) tr. zákona [bod 2)]. Za tyto trestné činy a trestný čin úvěrového podvodu podle §250b odst. 1, 4 písm. a), b) tr. zákona ve formě pomoci podle §10 odst. 1 písm. c) tr. zákona, kterým byl uznán vinným rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové sp. zn. 1 T 11/2012 ze dne 4. 12. 2015 ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze sp. zn. 9 To 45/2016 ze dne 29. 11. 2016, odsoudil uvedený soud obviněného podle §211 odst. 6 tr. zákoníku za použití §43 odst. 1, 2 tr. zákoníku k souhrnnému úhrnnému trestu ve výměře 3 let. Podle §81 odst. 1 tr. zákoníku a §82 odst. 1 tr. zákoníku byl obviněnému výkon trestu podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 4 roků. Současně byl zrušen výrok o trestu ohledně tohoto obviněného z rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové sp. zn. 1 T 11/2012 ze dne 4. 12. 2015 ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze sp. zn. 9 To 45/2016 ze dne 29. 11. 2016, jakož i všechna další rozhodnutí obsahově na tento výrok navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Tímto rozsudkem bylo dále rozhodnuto o dalších spoluobviněných.
Proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 14. 12. 2018, sp. zn. 1 T 2/2014, podal obviněný O. M. a ostatní obvinění odvolání směřující do výroku o vině a trestu. Odvolání podal i státní zástupce a to v případě obviněného O. M. v neprospěch obviněného směřující do výroku o trestu. O podaných odvoláních rozhodl Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 12. 9. 2019, sp. zn. 5 To 26/2019, tak, že podle §258 odst. 1 písm. b), c), d), e), odst. 2 tr. ř. zrušil napadený rozsudek v odsuzující části ohledně obviněných O. P. a O. M. ve výrocích o uložených trestech, v části zprošťující ohledně obviněných J. M. a R. Š. v celém rozsahu. Podle §259 odst. 3 tr. ř. nově rozhodl tak, že O. M. uložil za zločin podle §211 odst. 1, odst. 5 písm. a), odst. 6 písm. a) tr. zákoníku ve formě pomoci podle §24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku a za pomoc podle §10 odst. 1 tr. zákona k zločinu úvěrového podvodu podle §250b odst. 1, 4 písm. a) tr. zákona účinného do 31. 12. 2009, ohledně kterých zůstal napadený rozsudek nezměněn, a za sbíhající se trestný čin úvěrového podvodu podle §250b odst. 1, odst. 4 písm. a), b) tr. zákona ve formě pomoci podle §10 odst. 1 písm. c) tr. zákona, kterým byl uznán vinným rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové sp. zn. 1 T 11/2012 ze dne 4. 12. 2015 ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze sp. zn. 9 To 45/2016 ze dne 29. 11. 2016, podle §211 odst. 6 tr. zákoníku za použití §43 odst. 2 tr. zákoníku souhrnný trest odnětí svobody v trvání 5 let. Pro výkon trestu obviněného podle §56 odst. 2 písm. a) tr. ř. (správně tr. zákoníku) zařadil do věznice s ostrahou. Současně byl zrušen výrok o trestu ohledně tohoto obviněného z rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové sp. zn. 1 T 11/2012 ze dne 4. 12. 2015 ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze sp. zn. 9 To 45/2016 ze dne 29. 11. 2016, jakož i všechna další rozhodnutí obsahově na tento výrok navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Odvolání obviněného O. M. pak podle §256 tr. ř. zamítl, když dále rozhodl i o odvoláních ostatních spoluobviněných a státního zástupce týkajících se dalších spoluobviněných.
Proti rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 12. 9. 2019, sp. zn. 5 To 26/2019, podal obviněný prostřednictvím obhájce dovolání z důvodu uvedeného v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., když zároveň podal návrh na odložení výkonu rozhodnutí podle §265h odst. 3 tr. ř.
Dne 9. 12. 2019 podal předseda senátu soudu prvního stupně návrh podle §265h odst. 3 tr. ř. na přerušení výkonu rozhodnutí. Z návrhu předsedy senátu soudu prvního stupně se podává, že s ohledem na obsah dovolání, zejména na předložené důkazy, navrhuje, aby Nejvyšší soud povolil odklad výkonu rozhodnutí.
Podle §265h odst. 3 tr. ř. dospěje-li předseda senátu soudu prvního stupně na podkladě dovolání a obsahu spisu k závěru, že by měl být odložen nebo přerušen výkon rozhodnutí, předloží bez zbytečného odkladu spisy s příslušným návrhem na takový postup Nejvyššímu soudu, který o jeho návrhu rozhodne usnesením nejpozději do čtrnácti dnů po obdržení spisů.
Na tomto místě je nezbytné zdůraznit, že k tomu, aby bylo možné takovému návrhu vyhovět, musí být tento opřen o takové skutečnosti, které vyvolávají pochybnost o vhodnosti zahájení výkonu napadeného rozhodnutí, zejména lze-li s vyšší mírou pravděpodobnosti předpokládat úspěšnost dovolání s ohledem na jeho argumenty a obsah napadeného rozhodnutí.
Nejvyšší soud v daném případě neshledal, že by uvedené podmínky pro vyhovění návrhu byly v této fázi řízení naplněny. Především je třeba uvést, že návrh předsedy senátu soudu prvního stupně je velmi obecný, tento pouze odkazuje na předloženého důkazy na č. l. 1276, aniž by blíže nějak specifikoval konkrétní okolnosti vyplývající z podaného dovolání nebo z obsahu spisu, které vyvolávají opodstatněné pochybnosti o vhodnosti dalšího výkonu rozhodnutí. Zde je na místě z pohledu podaného návrhu předsedy senátu soudu prvního stupně nezbytné uvést, že tento musí svůj návrh řádně odůvodnit tak, aby skutečně bylo patrno, na základě jakých konkrétních skutečností dospěl k závěru, že výkon pravomocného rozhodnutí, napadeného dovoláním, není na místě, a že lze tedy s vyšší mírou pravděpodobnosti předpokládat úspěšnost podaného dovolání (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 18. 6. 2002, sp. zn. 5 Tdo 243/2002, rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 13. 6. 2012, sp. zn. 5 Tdo 464/2012, rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 22. 11. 2017, sp. zn. 3 Tdo 1450/2017). Je tomu tak proto, že takový závažný zásah, jakým je odložení výkonu pravomocně uloženého trestu, musí být podložen dostatečně závažnými argumenty, které musí předseda senátu soudu prvního stupně blíže rozvést, nestačí pouze obecný odkaz na seznam důkazů předložených v rámci podaného dovolání, tak jak to učinil předseda senátu soudu prvního stupně (blíže viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2011, sp. zn. 3 Tdo 1104/2011).
Z pohledu podaného návrhu předsedy senátu soudu prvního stupně považuje Nejvyšší soud za potřebné ještě uvést, že z předloženého spisového materiálu, byť to předseda senátu ve svém návrhu výslovně neuvádí, se podává, že důvodem jeho návrhu je vyjádření M., které předložil obhájce obviněného po právní moci napadeného rozhodnutí (viz úřední záznam na č. l. 1399). Zde považuje Nejvyšší soud za vhodné zdůraznit, že Nejvyšší soud v rámci dovolacího řízení v souladu s platnou judikaturou přezkoumává napadené rozhodnutí pouze ex tunc, tedy podle skutkového a právního stavu existujícího v době vydání napadeného rozhodnutí, resp. v době, kdy probíhalo řízení, které tomuto rozhodnutí předcházelo (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 27. 7. 2016, sp. zn. 941/2016). Pokud se po právní moci napadeného rozhodnutí objevily nové důkazy či skutečnosti, které nebyly známy v době rozhodování soudu prvního a druhého stupně, tak by takové nové důkazy či skutečnosti mohly odůvodňovat podání návrhu na obnovu řízení oprávněnou osobou (§278 odst. 1 tr. ř.).
Nejvyšší soud proto podle §265h odst. 3 tr. ř. zamítl návrh předsedy senátu soudu prvního stupně na odklad výkonu rozhodnutí u obviněného O. M. z rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 12. 9. 2019, sp. zn. 5 To 26/2019 uloženého ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 14. 12. 2018, sp. zn. 1 T 2/2014, do doby rozhodnutí o podaném dovolání.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není další řádný opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 20. 12. 2019
JUDr. Jiří Pácal
předseda senátu
Vypracovala:
JUDr. Marta Ondrušová