ECLI:CZ:NS:2020:20.ND.608.2020.1
sp. zn. 20 Nd 608/2020
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zbyňka Poledny a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Jiřího Doležílka, v exekuční věci oprávněného V. T. , narozeného dne XY, bytem XY, zastoupeného Mgr. Markem Hylenou, advokátem se sídlem v České Třebové, Staré náměstí č. 15, proti povinnému P. N. , narozenému dne XY, bytem XY, za účasti bývalé manželky povinného P. N. , narozené dne XY, bytem tamtéž, zastoupené Mgr. Petrem Sikorou, advokátem se sídlem v Praze 2, Fügnerovo náměstí č. 1808/3, vedené u Okresního soudu Praha-východ pod sp. zn. 27 EXE 2306/2016, o návrhu bývalé manželky povinného na odklad vykonatelnosti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 18. srpna 2020, č. j. 18 Co 145/2019-794, takto:
Právní moc usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 18. srpna 2020, č. j. 18 Co 145/2019-794, se odkládá do právní moci rozhodnutí o dovolání bývalé manželky povinného proti tomuto usnesení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Praze usnesením ze dne 18. srpna 2018, č. j. 18 Co 145/2019-794, potvrdil usnesení Okresního soudu Praha-výhod ze dne 14. června 2019, č. j. 27 EXE 2306/2016-561, jímž byl zamítnut návrh bývalé manželky povinného na částečné zastavení exekuce vedené na základě pověření Okresního soudu Praha-východ ze dne 1. srpna 2016, č. j. 27 EXE 2306/2013-13, co do způsobu jejího provedení dle exekučního příkazu č. j. 203 Ex 25130/16-15, k provedení exekuce prodejem nemovitých věcí – pozemků, jejichž součástí je rodinný dům, v němž bývalá manželka povinného žije - vydaného soudním exekutorem JUDr. Lukášem Jíchou dne 31. srpna 2016. Uvedené usnesení Krajského soudu v Praze napadla bývalá manželka povinného dovoláním, jehož součástí byl i návrh na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí, které však dosud nebylo soudem prvního stupně Nejvyššímu soudu předloženo.
Vzhledem k tomu, že soudní exekutor pokračuje v exekuci prodejem nemovité věci a dne 13. října 2020 vydal dražební vyhlášku, č. j. 203 Ex 25130/16-342, v níž nařídil dražební jednání uvedených nemovitých věcí na 16. prosince 2020, podala bývalá manželka povinného u Nejvyššího soud samostatný návrh na odložení vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí. Tento návrh odůvodnila tím, že realizace prodeje rodinného domu by z hlediska dovolatelky i jejích dětí vedla k nenávratným následkům a znemožnila by jakoukoliv pozdější nápravu. Ani případný úspěch dovolání by již nemohl nic změnit na provedené dražbě a namísto zcela zásadní otázky zachování domova by se již jednalo pouze o rozsah nároků při vypořádání společného jmění manželů.
Nejvyšší soud rozhodl o návrhu podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. září 2017 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), dále jen „o. s. ř.“.
Podle §243 písm. a) o. s. ř. před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma.
Vzhledem k tomu, že dovolatelka je realizací dražby uvedených nemovitých věcí, závažně ohrožena ve svých právech a závažná újma jí bezprostředně hrozí, Nejvyšší soud (aniž by tím předjímal rozhodnutí o podaném dovolání) rozhodl, že právní moc dovoláním napadeného rozhodnutí odložil do právní moci rozhodnutí o dovolání bývalé manželky povinného proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 18. srpna 2018, č. j. 18 Co 145/2019-794.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 15. 12. 2020
JUDr. Zbyněk Poledna
předseda senátu