ECLI:CZ:NS:2020:29.ICDO.126.2020.1
KSHK 41 INS XY
41 ICm XY
sp. zn. 29 ICdo 126/2020-135
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a Mgr. Hynka Zoubka v právní věci žalobce T. F. , narozeného XY, bytem XY, zastoupeného Mgr. Ing. Daliborem Jandurou, advokátem, se sídlem v Hradci Králové, Dlouhá 103/17, PSČ 500 03, proti žalovanému Ing. Davidu Jánošíkovi , se sídlem v Hradci Králové, Gočárova třída 1105/36, PSČ 500 02, jako insolvenčnímu správci dlužníka Českomoravské stavební bytové družstvo, zastoupenému JUDr. Milanem Václavíkem, advokátem, se sídlem v Hradci Králové, Gočárova třída 1105/36, PSČ 500 02, o určení pořadí pohledávky, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 41 ICm XY, jako incidenční spor v insolvenční věci dlužníka Českomoravské stavební bytové družstvo , se sídlem v Hradci Králové, Dlouhá 103/17, PSČ 500 03, identifikační číslo osoby 259 58 879, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. KSHK 41 INS XY, o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 10. června 2020, č. j. 41 ICm XY, 103 VSPH XY (KSHK 41 INS XY), o návrhu žalobce na odklad právní moci tohoto rozsudku, takto:
Právní moc rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 10. června 2020, č. j. 41 ICm XY, 103 VSPH XY (KSHK 41 INS XY), se odkládá do právní moci rozhodnutí o dovolání podaném v této věci.
Odůvodnění:
[1] Rozsudkem ze dne 8. ledna 2019, č. j. 41 ICm XY, Krajský soud v Hradci Králové (dále jen „insolvenční soud“):
1/ Zamítl žalobu na určení, že (ve výroku blíže specifikované) pohledávky žalobce č. 1 (ve výši 858 631,57 Kč) a č. 2 (ve výši 481 148,89 Kč) jsou po právu jako zajištěné a budou uspokojeny v insolvenčním řízení (bod I. výroku).
2/ Rozhodl o náhradě nákladů řízení (bod II. výroku).
[2] K odvolání žalobce Vrchní soud v Praze ve výroku označeným rozsudkem:
1/ Potvrdil rozsudek insolvenčního soudu (první výrok).
2/ Rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý výrok).
[3] Proti prvnímu výroku rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, domáhaje se jeho zrušení, případně i zrušení rozsudku insolvenčního soudu, a vrácení věci odvolacímu, či insolvenčnímu soudu k dalšímu řízení. V dovolání dále navrhl, aby Nejvyšší soud odložil právní moc napadeného rozsudku. Návrh odůvodnil tím, že v insolvenčním rejstříku byla dne 14. srpna 2020 pod č. j. KSHK 41 INS XY (správně KSHK 41 INS XY) zveřejněna vyhláška o konečné zprávě a lze očekávat ukončení insolvenčního řízení vedeného na majetek dlužníka. Dovolatel by byl v případě úspěchu v dovolacím řízení po skončení insolvenčního řízení nucen podat žalobu z lepšího práva proti „28“ věřitelům dlužníka, kteří by byli v daném případě uspokojeni neoprávněně. Budoucí vypořádání takového nároku je přitom nejisté, neboť může být ovlivněno dalšími skutečnostmi. Dovolatel navíc takový postup považuje za rozporný se zásadou hospodárnosti řízení.
[4] S přihlédnutím k době vydání napadeného rozsudku je pro dovolací řízení (a tedy i pro rozhodnutí o návrhu na odklad právní moci dovoláním napadeného rozhodnutí Nejvyšším soudem) rozhodný zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též jen „o. s. ř.“), v aktuálním znění (srov. bod 2., článku II, části první zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony).
[5] Podle ustanovení §243 o. s. ř. před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit a/ vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo b/ právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.
[6] V usnesení ze dne 21. listopadu 2017, sp. zn. 27 Cdo 5003/2017, uveřejněném pod číslem 144/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 144/2018“), Nejvyšší soud vysvětlil, že materiální právní moc dovoláním napadeného rozhodnutí (či jeho výroku) je možné odložit jen tehdy, nemohou-li být negativní dopady rozhodnutí (výroku) do poměrů účastníka řízení (dovolatele) beze zbytku sistovány odkladem jeho vykonatelnosti. Rozsudek se v dané věci nevykonává (neboť jde o rozhodnutí ve věci žaloby na určení); zbývá tedy posoudit, zda je důvod odložit právní moc napadeného rozhodnutí.
[7] Nejvyšší soud – přihlížeje k argumentaci dovolatele a k aktuálnímu stavu insolvenčního řízení [zejména ke skutečnosti, že insolvenční soud usnesením ze dne 17. září 2020, č. j. KSHK 41 INS XY, schválil konečnou zprávu, podle níž má být zbývající část výtěžku zpeněžení předmětu zajištění, která nebyla vydána dovolateli, rozdělena mezi nezajištěné věřitele, a uložil insolvenčnímu správci povinnost předložit návrh rozvrhového usnesení, jakož i k tomu, že dovolateli byla na základě usnesení insolvenčního soudu ze dne 5. září 2018, č. j. KSHK 41 INS XY, vydána část výtěžku ze zpeněžení ve výši 1 845 333,43 Kč (přičemž dovolatel do insolvenčního řízení přihlásil pohledávky celkem ve výši 2 566 814 Kč a čistý výtěžek ze zpeněžení činil 2 460 963 Kč)] – dospěl k závěru, podle něhož jsou splněny předpoklady pro odklad právní moci dovoláním napadeného rozsudku, jak byly Nejvyšším soudem formulovány v R 144/2018.
[8] Nejvyšší soud proto odložil právní moc napadeného rozhodnutí do právní moci rozhodnutí o dovolání podaném v této věci.
Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 1. 12. 2020
JUDr. Petr Gemmel
předseda senátu