Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 21.12.2020, sp. zn. 29 ICdo 141/2020 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2020:29.ICDO.141.2020.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2020:29.ICDO.141.2020.1
KSOS 22 INS 23022/2012 22 ICm 3973/2013 sp. zn. 29 ICdo 141/2020-503 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a Mgr. Hynka Zoubka v právní věci žalobce AIKVLK.CZ v. o. s. , se sídlem v Přerově, Č. Drahlovského 871/17, PSČ 750 02, identifikační číslo osoby 024 13 639, jako insolvenčního správce dlužníka OPERA Bohemia s. r. o. „v likvidaci“, proti žalovanému FINE LINE DEVELOP, s. r. o. , se sídlem v Praze, Kubelíkova 1224/42, PSČ 130 00, identifikační číslo osoby 276 80 738, zastoupeného JUDr. Radkem Ondrušem, advokátem, se sídlem v Brně, Bubeníčkova 502/42, PSČ 615 00, o určení neúčinnosti právního úkonu dlužníka, vedené u Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci pod sp. zn. 22 ICm 3973/2013, jako incidenční spor v insolvenční věci dlužníka OPERA Bohemia s. r. o. „v likvidaci“ , se sídlem v Přerově, Zámecká 230/31, PSČ 751 24, identifikační číslo osoby 277 72 829, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. KSOS 22 INS 23022/2012, o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 20. května 2020, č. j. 22 ICm 3973/2013, 11 VSOL 216/2020-468 (KSOS 22 INS 23022/2012), takto: Dovolání se odmítá . Odůvodnění: [1] Rozsudkem ze dne 10. února 2020, č. j. 22 ICm 3973/2013-447, Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci: 1/ Zamítl žalobu na určení neúčinnosti kupní smlouvy ze dne 23. dubna 2012 uzavřené dlužníkem (OPERA Bohemia s. r. o. „v likvidaci“) a žalovaným (FINE DEVELOP, s. r. o.) [bod I. výroku]. 2/ Uložil žalobci (AIKVLK.CZ v. o. s.) zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 72 160 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalovaného (bod II. výroku). 3/ Uložil žalobci zaplatit České republice na náhradě nákladů řízení částku 15 690,29 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku (bod III. výroku). 4/ Zamítl žádost žalobce o osvobození od soudních poplatků (bod IV. výroku). [2] K odvolání žalovaného změnil Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 20. května 2020, č. j. 22 ICm 3973/2013, 11 VSOL 216/2020-468 (KSOS 22 INS 23022/2012), rozsudek soudu prvního stupně v bodě II. výroku o nákladech řízení tak, že žalobci uložil zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 65 560 Kč (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok). [3] Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, v němž požaduje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu, jakož i rozhodnutí soudu prvního stupně, zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí. [4] Nejvyšší soud dovolání odmítl podle §243c odst. 1 o. s. ř. jako objektivně nepřípustné. Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v §238a o. s. ř. a tomu, aby mohly být zkoumány podmínky přípustnosti dovolání podle §237 o. s. ř., brání ustanovení §238 odst. 1 písm. h/ o. s. ř., podle kterého dovolání podle §237 o. s. ř. není přípustné též proti rozhodnutím v části týkající se výroku o nákladech řízení. [5] Nesprávné poučení odvolacího soudu, že dovolání je (při splnění zákonem určených podmínek) přípustné, přípustnost dovolání nezakládá (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. června 2002, sp. zn. 29 Odo 425/2002, uveřejněné pod číslem 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i nález Ústavního soudu ze dne 2. prosince 2008, sp. zn. II. ÚS 323/07, uveřejněný pod číslem 210/2008 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu). [6] Odmítnutím dovolání v přiměřené lhůtě se stal bezpředmětným (bez nutnosti o něm samostatně rozhodovat) i dovolatelův návrh na odklad právní moci a vykonatelnosti dovoláním napadeného usnesení. [7] O náhradě nákladů dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval, když – jak je zřejmé z obsahu spisu (viz předkládací zpráva soudu prvního stupně ze dne 22. června 2020 /č. l. 485/ a vrácení spisu odvolacím soudem /č. l. 495/) – rozhodnutí Nejvyššího soudu není rozhodnutím, kterým se řízení končí a řízení nebylo již dříve skončeno. Srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. [8] Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (v aktuálním znění) se podává z bodu 2., článku II, části první zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 21. 12. 2020 JUDr. Petr Gemmel předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:12/21/2020
Senátní značka:29 ICdo 141/2020
ECLI:ECLI:CZ:NS:2020:29.ICDO.141.2020.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Přípustnost dovolání
Dotčené předpisy:§238 odst. 1 písm. h) o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Zveřejněno na webu:02/27/2021
Podána ústavní stížnost sp. zn. IV.ÚS 467/21
Staženo pro jurilogie.cz:2022-03-12