ECLI:CZ:NS:2020:29.ICDO.9.2020.1
39 IC 41 INS XY
39 ICm XY
sp. zn. 29 ICdo 9/2020-132
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Zavázala a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Heleny Myškové v právní věci žalobce AS ZIZLAVSKY v. o. s. , se sídlem v Praze 1, Široká 36/5, PSČ 110 00, identifikační číslo osoby 28490738, jako insolvenčního správce dlužnice J. Š., zastoupeného JUDr. Miroslavem Sedláčkem, Ph.D., LL. M., advokátem, se sídlem v Praze, Španělská 770/2, PSČ 120 00, proti žalovanému J. V. , narozenému XY, bytem XY, zastoupenému JUDr. Petrem Kubíčkem, advokátem, se sídlem v Praze 5, Matoušova 515/12, PSČ 150 00, o určení neúčinnosti právního úkonu a o vydání plnění do majetkové podstaty dlužnice, vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 39 ICm XY, jako incidenční spor v insolvenční věci dlužnice J. Š. , narozené XY, bytem XY, vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. KSCB 41 INS XY, o dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 7. října 2019, č. j. 39 ICm XY, 104 VSPH XY (KSCB 41 INS XY), o návrhu žalovaného na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí, takto:
Návrh na odklad vykonatelnosti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 7. října 2019, č. j. 39 ICm XY, 104 VSPH XY (KSCB 41 INS XY), se zamítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem ze dne 5. června 2019, č. j. 39 ICm XY, Krajský soud v Českých Budějovicích (dále jen „insolvenční soud“) zamítl návrh na určení, že kupní smlouva ze dne 30. června 2017, kterou dlužnice (J. Š.) převedla na žalovaného (J. V.) ve výroku specifikovanou nemovitou věc (dále jen „kupní smlouva“), je vůči věřitelům dlužnice neúčinná (bod I. výroku), zamítl návrh, aby žalovanému bylo uloženo uhradit do majetkové podstaty dlužnice částku 1 180 000 Kč (bod II. výroku) a rozhodl o nákladech řízení (bod III. výroku).
K odvolání žalobce Vrchní soud v Praze ve výroku označeným rozsudkem změnil rozsudek insolvenčního soudu tak, že určil, že kupní smlouva je vůči věřitelům dlužnice neúčinná a uložil žalovanému zaplatit do majetkové podstaty dlužnice částku 1 180 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (první výrok). Dále rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů (druhý výrok) a uložil žalovanému zaplatit státu na soudním poplatku částku 7 000 Kč (třetí výrok).
Proti prvnímu výroku rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, požaduje, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí změnil tak, že rozsudek insolvenčního soudu potvrdí, nebo aby napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Současně dovolatel navrhl, aby Nejvyšší soud odložil vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí. Návrh odůvodnil zvýšením právní jistoty účastníků insolvenčního řízení. Uvádí, že částka, kterou (již) uhradil do majetkové podstaty dlužnice, by mohla být použita k uspokojení pohledávek věřitelů (ve výši 530 335,57 Kč) a insolvenčního správce (odměna ve výši 93 053,74 Kč); zbývající částka 555 610,59 Kč by připadla dlužnici. Kdyby dovolání bylo „úspěšné“, musel by toto bezdůvodné obohacení vymáhat po věřitelích a dlužnici. Nevylučuje ani podání žaloby o náhradu škody z důvodu nezákonného rozhodnutí.
S přihlédnutím k době vydání napadeného rozsudku je pro dovolací řízení (a tedy i pro rozhodnutí o návrhu na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí) rozhodný zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též jen „o. s. ř.“), v aktuálním znění (srov. též článek II bod 2. zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony).
Podle ustanovení §243 písm. a/ o. s. ř. před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma.
V usnesení ze dne 21. listopadu 2017, sp. zn. 27 Cdo 5003/2017, uveřejněném pod číslem 144/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 144/2018“), jakož i v usnesení ze dne 30. srpna 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016 (z nějž R 144/2018 výslovně vychází), Nejvyšší soud shrnul předpoklady, za nichž lze vyhovět návrhu na odklad vykonatelnosti rozhodnutí. Jedním z těchto předpokladů je i to, že podle dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí odvolacího soudu lze (případně též ve spojení s rozhodnutím soudu prvního stupně) nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně nařídit) exekuci. Odtud plyne, že návrh na odklad vykonatelnosti napadeného rozsudku je ve vztahu k té části prvního výroku, jíž odvolací soud změnil rozsudek insolvenčního soudu tak, že určil neúčinnost kupní smlouvy, zjevně bezdůvodný, jelikož toto rozhodnutí má povahu rozsudku o určení, jenž se nevykonává.
Zbývá určit, zda je důvod odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí v té části prvního (měnícího) výroku o uložení povinnosti dovolateli zaplatit částku 1 180 000 Kč do majetkové podstaty dlužnice.
Poměřováno kritérii obsaženými v R 144/2018 a v usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 78/2016 je v dané věci podstatné, že dovolatel uhradil do majetkové podstaty dlužnice částku 1 180 000 Kč dobrovolně (jak uvádí v podání datovaném 26. listopadu 2019, srov. B-24) ještě předtím, než podal dovolání proti napadenému rozhodnutí odvolacího soudu (podání ze dne 2. prosince 2019, srov. C1-23). Tuto skutečnost potvrdil insolvenční správce ve své zprávě ze dne 21. listopadu 2019 (srov. B-23).
Je tedy zřejmé, že „závažnou újmu“, jež mu má (teprve) hrozit výkonem rozhodnutí nebo exekucí, si dovolatel již „přivodil sám“ tím, že podle exekučního titulu (napadeného rozhodnutí odvolacího soudu) plnil dobrovolně. Podle ustanovení §243 písm. a/ o. s. ř. však nelze odložit vykonatelnost rozhodnutí odvolacího soudu, které dovolatel předtím splnil dobrovolně. K tomu viz opět usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 78/2016.
Jelikož ze spisu ani z návrhu na odklad vykonatelnosti neplyne žádný důvod odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, Nejvyšší soud tento návrh dovolatele zamítl.
Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 14. 7. 2020
JUDr. Jiří Zavázal
předseda senátu