Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 03.06.2020, sp. zn. 32 Cdo 1058/2020 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2020:32.CDO.1058.2020.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2020:32.CDO.1058.2020.1
sp. zn. 32 Cdo 1058/2020-66 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Galluse a soudců JUDr. Hany Gajdziokové a JUDr. Pavla Příhody v právní věci žalobkyně CENTRUM Moravia Sever, spol. s r.o. , se sídlem v Ostravě, Rudná 30/3, PSČ 703 00, identifikační číslo osoby 25377507, zastoupené Mgr. Václavem Bártkem, advokátem se sídlem v Brně, Královopolská 874/84, proti žalované ORMA INVEST, s.r.o. , se sídlem v Karviné, Karola Śliwky 19/8, PSČ 733 01, identifikační číslo osoby 25362275, zastoupené JUDr. Janou Fuskovou, advokátkou se sídlem v Karviné, Fryštátská 64/9, o zaplacení 38 159 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Karviné pod sp. zn. 26 C 61/2019, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 5. 11. 2019, č. j. 15 Co 262/2019-52, takto: I. Dovolání se odmítá . II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Žalovaná podala dovolání proti v záhlaví označenému rozsudku, jímž Krajský soud v Ostravě k jejímu odvolání potvrdil rozsudek pro uznání Okresního soudu v Karviné ze dne 21. 3. 2019, č. j. 26 C 61/2019-14, ve vyhovujícím výroku ve věci samé v napadeném rozsahu, tj. co do částky 2 407 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky za dobu od 17. 5. 2017 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 35 600 Kč za dobu od 15. 4. 2017 do 22. 8. 2017, z částky 24 876 Kč za dobu od 3. 8. 2017 do 7. 8. 2017, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 61 445 Kč za dobu od 9. 2. 2018 do 19. 2. 2018, a ve výroku o nákladech řízení (výrok I.) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok II.). Žalobkyně se k dovolání nevyjádřila. Se zřetelem k době vydání napadeného rozhodnutí odvolacího soudu Nejvyšší soud projednal dovolání a rozhodl o něm – v souladu s bodem 1. čl. II přechodných ustanovení části první zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony – podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád ve znění účinném od 30. 9. 2017 (dále též jeno. s. ř.“). Podle §237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Podle §238 odst. 1 písm. c) o. s. ř. dovolání podle §237 není přípustné proti rozsudkům a usnesením, v nichž dovoláním napadeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50 000 Kč, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv a o pracovněprávní vztahy; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží. Právě o takový případ jde v nyní projednávané věci, na niž se nevztahuje žádná z výjimek podle §238 odst. 1 písm. c) o. s. ř. Na tom nemůže nic změnit ani nesprávné poučení o přípustnosti dovolání poskytnuté účastnicím v písemném vyhotovení napadeného rozhodnutí, neboť nesprávné poučení odvolacího soudu o tom, že dovolání je přípustné, přípustnost dovolání nezakládá (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2002, sp. zn. 29 Odo 425/2002, uveřejněné pod číslem 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). S ohledem na výše uvedené Nejvyšší soud, aniž nařizoval jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.) dovolání žalované proti rozhodnutí odvolacího soudu v části směřující proti rozhodnutí odvolacího soudu, v níž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně ve vyhovujícím výroku ve věci samé, podle §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl pro nepřípustnost. Přípustnost dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu o nákladech řízení je vyloučena ustanovením §238 odst. 1 písm. h) o. s. ř. I v této části tedy Nejvyšší soud dovolání žalované podle §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl pro nepřípustnost. Podané dovolání obsahuje rovněž žádost dovolatelky o odklad vykonatelnosti rozhodnutí odvolacího soudu. O odkladu vykonatelnosti napadeného rozhodnutí podle §243 o. s. ř. však nelze uvažovat, je-li zřejmé, že samotnému dovolání nemůže být vyhověno. Jelikož Nejvyšší soud o dovolání bez zbytečných odkladů po předložení věci rozhodl, nebylo již třeba o návrhu na odklad vykonatelnosti rozhodovat (srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2019, sp. zn. 32 Cdo 3128/2019). Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 3. 6. 2020 JUDr. Miroslav Gallus předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:06/03/2020
Spisová značka:32 Cdo 1058/2020
ECLI:ECLI:CZ:NS:2020:32.CDO.1058.2020.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Přípustnost dovolání
Dotčené předpisy:§238 odst. 1 písm. c) o. s. ř. ve znění od 30.09.2017
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2020-08-07