ECLI:CZ:NS:2020:32.CDO.822.2020.2
sp. zn. 32 Cdo 822/2020-351
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Gajdziokové a soudců Mgr. Jiřího Němce a JUDr. Pavla Příhody v právní věci žalobkyně CPI BYTY, a. s. , se sídlem v Praze 1, Vladislavova 1390/17, identifikační číslo osoby 05327776, zastoupené JUDr. Martinem Havelkou, advokátem se sídlem v Liberci, Gorkého 658/15, proti žalované Tepelné hospodářství města Ústí nad Labem s. r. o. , se sídlem v Ústí nad Labem, Malátova 2437/11, identifikační číslo osoby 49101684, zastoupené JUDr. Šárkou Kincelovou, advokátkou se sídlem v Praze 2, Trojická 1904/14, o zaplacení částky 945 890 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 34 C 171/2017, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 31. 10. 2019, č. j. 17 Co 115/2019-302, takto:
Vykonatelnost rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 31. 10. 2019, č. j. 17 Co 115/2019-302, se odkládá do právní moci rozhodnutí o dovolání podaném v této věci.
Odůvodnění:
Okresní soud v Ústí nad Labem rozsudkem ze dne 11. 12. 2018, č. j. 34 C 171/2017-258, uložil žalované zaplatit žalobkyni 945 890 Kč s příslušenstvím (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II.).
V záhlaví označeným rozsudkem Krajský soud v Ústí nad Labem k odvolání žalované rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý výrok).
Proti rozsudku odvolacího soudu, výslovně do všech jeho výroků, podala žalovaná dovolání, v němž současně navrhla odložení vykonatelnosti napadeného rozhodnutí, neboť by jí případnou exekucí hrozila závažná újma. Poukazuje na to, že výše platební povinnosti uložené napadeným rozhodnutím činí celkově částku 1 315 434 Kč, přičemž úspěšné dovolání by znamenalo další náklady při domáhání se vrácení již vyplacené částky žalobkyni.
Se zřetelem k době vydání napadeného rozhodnutí odvolacího soudu se uplatní pro dovolací řízení – v souladu s bodem 1 článku II přechodných ustanovení části první zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony – zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (dále jen „o. s. ř.“).
Podle ustanovení §243 písm. a) o. s. ř. před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma.
S přihlédnutím k účelu, k němuž slouží odklad vykonatelnosti ve smyslu §243 písm. a) o. s. ř., patří k předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, a které musí být splněny kumulativně, to, že:
1) dovolání nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, a je včasné a přípustné (subjektivně i objektivně),
2) podle dovoláním napadeného rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně nařídit) exekuci,
3) neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí dovoláním napadeného rozhodnutí by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech,
4) podle obsahu spisu nelze vyloučit, že dovolání může být přípustné vzhledem k hlediskům uvedeným v §237 o. s. ř. a že byl uplatněn dovolací důvod upravený v §241a odst. 1 o. s. ř.,
5) odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 7. 2018, sp. zn. 28 Cdo 1352/2018, jež je veřejnosti dostupné webových stránkách Nejvyššího soudu).
Závažnost újmy, která dovolatelce hrozí na jejích právech neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí dovoláním napadeného rozhodnutí , se poměřuje možným dopadem vlastního výkonu rozhodnutí (exekuce) do poměrů povinné (dovolatelky). V poměrech projednávané věci je s ohledem na výši přiznaného nároku zřejmé, že bude-li podle dovoláním napadeného rozhodnutí zahájena exekuce, dovolatelce hrozí závažná újma na jejích právech, neboť vymáhání takové částky je způsobilé významně zasáhnout do jejích poměrů.
Dovolání žalované nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, je včasné a je přípustné subjektivně (podané účastnicí, v jejíž poměrech nastala rozhodnutím odvolacího soudu újma odstranitelná v dovolacím řízení) a ve vztahu k výroku o věci samé též objektivně (neplatí pro ni omezení přípustnosti podle §238 o. s. ř.). Přípustnost i důvod dovolání jsou vymezeny do té podoby, že obsahově vyhovují požadavkům vyplývajícím z ustanovení §237 a §241a odst. 1 o. s. ř., charakter dovoláním napadeného rozhodnutí umožňuje nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit exekuci, a případný odklad vykonatelnosti se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastnice řízení.
Nejvyšší soud proto (aniž by jakkoli předjímal rozhodnutí o dovolání ve věci samé) podle §243 písm. a) o. s. ř. vykonatelnost napadeného rozsudku odložil do právní moci rozhodnutí o dovolání.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 14. 7. 2020
JUDr. Hana Gajdzioková
předsedkyně senátu