ECLI:CZ:NS:2020:33.CDO.1080.2020.1
sp. zn. 33 Cdo 1080/2020-121
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Pavla Horňáka ve věci žalobkyně Intrum Czech, s.r.o. , se sídlem v Praze 9, Prosecká 851/64 (identifikační číslo 272 21 971), zastoupené JUDr. Ervínem Perthenem MBA, advokátem se sídlem v Hradci Králové, Velké náměstí 135/19, proti žalovanému J. B. , bytem XY (adresa pro doručování: XY), zastoupenému Mgr. Markem Bukovským, advokátem se sídlem ve Vsetíně, Na Příkopě 814, o 8.411 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Vsetíně pod sp. zn. 108 C 23/2018, o návrhu žalovaného na odklad vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. 11. 2019, č.j. 8 Co 301/2019-102, takto:
Návrh na odklad vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. 11. 2019, č.j. 8 Co 301/2019-102, se zamítá .
Odůvodnění:
Žalovaný podal dovolání proti ve výroku označenému rozsudku Krajského soudu v Ostravě, jehož součástí byl i návrh na odklad jeho vykonatelnosti. Návrh odůvodnil tím, že neprodleným výkonem rozhodnutí mu hrozí závažná újma, a to zejména s ohledem na výši vymáhané povinnosti (cca 20.000 Kč a náklady exekuce), která převyšuje jeho měsíční příjem (cca 15.000 Kč).
Podle §243 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o.s.ř.“), před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit: a) vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo b) právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.
Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016, uvedl, že s přihlédnutím k účelu, k němuž slouží odklad vykonatelnosti ve smyslu výše citovaného ustanovení, patří k předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, a které musí být splněny kumulativně, to, že:
1/ dovolání nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, a je včasné a přípustné (subjektivně i objektivně);
2/ podle dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně nařídit) exekuci,
3/ neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí [dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí] by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech,
4/ podle obsahu spisu je pravděpodobné (možné), že dovolání bude úspěšné,
5/ odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení (nedotkne se právních poměrů tzv. „třetí osoby“).
Na podkladě takto ustavených kritérií pro rozhodnutí o návrhu dovolatele na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu Nejvyšší soud v této věci uzavřel (i v návaznosti na nález Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16), že není splněn předpoklad v bodě 3/ . Z toho důvodu Nejvyšší soud návrh žalovaného zamítl.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 20. 8. 2020
JUDr. Pavel Krbek
předseda senátu