ECLI:CZ:NS:2020:33.CDO.58.2020.1
sp. zn. 33 Cdo 58/2020-204
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobce J. V. , bytem XY, zastoupeného Mgr. et Mgr. Milanem Svobodou, advokátem se sídlem v Děčíně, Tyršova 1434/4, proti žalovaným 1) M. A. , bytem XY, a 2) D. A. , bytem tamtéž, zastoupeným Mgr. Narcisem Tomáškem, advokátem se sídlem v Děčíně, U Starého mostu 111/4, o 1.380.006,94 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Děčíně pod sp. zn. 26 C 125/2015, o návrhu žalobce na odklad vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 13. 2. 2019, č.j. 12 Co 215/2018-162, takto:
Návrh na odklad vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 13. 2. 2019, č.j. 12 Co 215/2018-162, se zamítá .
Odůvodnění:
Žalobce podal dovolání proti ve výroku označenému rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem, jehož součástí byl i návrh na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí. Návrh odůvodnil tím, že neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí mu hrozí závažná újma. Dovolatel je důchodce a rozhodnutí se týká částky 126.462 Kč, která fakticky ovlivní jeho běžný život. Navíc, v případě úspěchu dovolání nebude možné případně uhrazenou částku vymoci zpět, neboť proti první žalované je vedeno několik exekučních řízení a je zřejmé, že není schopna plnit ani relativně drobné závazky.
Podle §243 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“), před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit: a) vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo b) právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.
Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016, uvedl, že s přihlédnutím k účelu, k němuž slouží odklad vykonatelnosti ve smyslu výše citovaného ustanovení, patří k předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost rozhodnutí odvolacího soudu, a které musí být splněny kumulativně, to, že:
1/ dovolání nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, a je včasné a přípustné (subjektivně i objektivně),
2/ podle dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně nařídit) exekuci,
3/ neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí [dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí] by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech,
4/ podle obsahu spisu je pravděpodobné (možné), že dovolání bude úspěšné,
5/ odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení (nedotkne se právních poměrů tzv. „třetí osoby“).
Na podkladě takto ustavených kritérií pro rozhodnutí o návrhu na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu Nejvyšší soud v této věci uzavřel (i v návaznosti na nález Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16), že není splněn předpoklad v bodě 4/ . O tom, že dovolání bude pravděpodobně úspěšné, lze hovořit tehdy, jestliže dosavadní poznatky podle obsahu spisu umožňují (bez prejudice ve vztahu k vlastnímu rozhodnutí o dovolání) pravděpodobnostní úsudek ve prospěch závěru o možné důvodnosti dovoláním uplatněného dovolacího důvodu, případně ve prospěch závěru o možné existenci vad, k nimž Nejvyšší soud u přípustného dovolání přihlíží z úřední povinnosti (§242 odst. 3 o. s. ř.). Uvedený předpoklad však v daném případě splněn není, neboť podle obsahu spisu je nepravděpodobné, že dovolání bude úspěšné.
Vzhledem ke shora uvedenému Nejvyšší soud žádost dovolatele na odklad vykonatelnosti zamítl.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 23. 6. 2020
JUDr. Pavel Krbek
předseda senátu