ECLI:CZ:NS:2020:6.TZ.24.2020.1
6 Tz 24/2020-
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 6. 8. 2020 v řízení o stížnosti pro porušení zákona, kterou podala ministryně spravedlnosti ve prospěch obviněného K. D. , nar. XY v XY, trvale bytem XY, okres XY, proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 29. 7. 2019, sp. zn. 6 To 345/2019, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Teplicích pod sp. zn. 2 T 22/2019, takto:
Podle §275 odst. 4 tr. ř. se obviněnému K. D. až do rozhodnutí o podané stížnosti pro porušení zákona p ř e r u š u j e výkon trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou, a výkon trestu zákazu činnosti spočívajícího v zákazu řízení motorových vozidel všeho druhu na čtyři roky, které mu byly uloženy rozsudkem Okresního soudu v Teplicích ze dne 13. 3. 2019, sp. zn. 2 T 22/2019, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 29. 7. 2019, sp. zn. 6 To 345/2019.
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Okresního soudu v Teplicích ze dne 13. 3. 2019, sp. zn. 2 T 22/2019, byl obviněný K. D. (dále jen „obviněný“) uznán vinným přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle §337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku. Podle §337 odst. 1 tr. zákoníku za užití §43 odst. 2 tr. zákoníku mu byl uložen souhrnný nepodmíněný trest odnětí svobody na jeden rok, pro jehož výkon byl podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle §73 odst. 1, 3 tr. zákoníku mu byl uložen též trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel všeho druhu na čtyři roky. Současně byl zrušen výrok o trestu z trestního příkazu Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 1. 2. 2019, sp. zn. 6 T 186/2018, který byl obviněnému doručen dne 18. 2. 2019 a právní moci nabyl dne 27. 2. 2019, jakož i všechna další rozhodnutí, na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo tímto zrušením, pozbyla podkladu.
2. Usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 29. 7. 2019, sp. zn. 6 To 345/2019, bylo podle §256 tr. ř. odvolání obviněného podané proti citovanému rozsudku zamítnuto.
3. Ministryně spravedlnosti (dále také jen „stěžovatelka“) podala proti uvedenému usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem podle §266 odst. 1 tr. ř. u Nejvyššího soudu stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného.
4. V odůvodnění podané stížnosti uvedla, že v předmětné věci nebyl obviněný vyrozuměn zákonným způsobem o konání veřejného zasedání ze dne 29. 7. 2019 v rámci odvolacího řízení, neboť soud mu zaslal vyrozumění na jinou než doručovací adresu, kterou obviněný výslovně uvedl v protokolu. Za dané situace nebyly splněny podmínky pro konání veřejného zasedání ve smyslu §233 odst. 1 tr. ř., jelikož obviněný o jeho konání v důsledku absence řádného vyrozumění nevěděl. Touto vadou procesního charakteru bylo zásadním způsobem porušeno jeho právo na obhajobu, zvláště s ohledem na skutečnost, že při veřejném zasedání probíhaly výslechy svědků. Obviněný tak neměl možnost se před odvolacím soudem zákonným způsobem hájit, jak mu zaručuje ustanovení §33 odst. 1 tr. ř.
5. Vzhledem k těmto skutečnostem stěžovatelka navrhla, aby Nejvyšší soud:
- podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 29. 7. 2019, sp. zn. 6 To 345/2019, a v řízení předcházejícím jeho vydání, byl porušen zákon v neprospěch obviněného K. D., a to v ustanovení §33 odst. 1, 5 tr. ř. v návaznosti na ustanovení §64 odst. 4 tr. ř. a §233 odst. 1 tr. ř.,
- podle §269 odst. 2 tr. ř. zrušil napadené usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem i všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a
- podle §270 odst. 1 tr. ř. přikázal Krajskému soudu v Ústí nad Labem, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
6. Podle §275 odst. 4 tr. ř. může před rozhodnutím o stížnosti pro porušení zákona Nejvyšší soud odložit nebo přerušit výkon rozhodnutí, proti němuž byla podána stížnost pro porušení zákona. Navrhl-li odložení nebo přerušení výkonu rozhodnutí ministr spravedlnosti, Nejvyšší soud rozhodne o takovém návrhu usnesením nejpozději do čtrnácti dnů po obdržení spisu.
7. Jakkoliv nelze předjímat rozhodnutí Nejvyššího soudu o podané stížnosti pro porušení zákona, nelze se zřetelem k charakteru argumentace v ní uplatněné vyloučit, že tento mimořádný opravný prostředek bude shledán důvodným a věc bude posouzena a rozhodnuta způsobem, jehož se ministryně spravedlnosti domáhá. V takovém případě by se stal výkon trestů, jež byly obviněnému uloženy napadeným usnesením odvolacího soudu ve spojení s citovaným rozsudkem soudu prvního stupně, nepřípustným.
8. Nejvyšší soud proto podle §275 odst. 4 tr. ř. přerušil u obviněného až do rozhodnutí o stížnosti pro porušení zákona výkon trestu odnětí svobody a výkon trestu zákazu činnosti, jež mu byly uloženy rozsudkem Okresního soudu v Teplicích ze dne 13. 3. 2019, sp. zn. 2 T 22/2019, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 29. 7. 2019, sp. zn. 6 To 345/2019.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 6. 8. 2020
JUDr. Vladimír Veselý
předseda senátu