ECLI:CZ:NS:2021:28.CDO.1792.2021.1
sp. zn. 28 Cdo 1792/2021-913
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Michaela Pažitného, Ph.D., a soudců JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a Mgr. Petra Krause v právní věci žalobce I. W., narozeného XY, bytem XY, zastoupeného JUDr. Vladimírem Kyselákem, advokátem se sídlem v Příbrami, Pražská 140, proti žalované P. L., narozené XY, bytem XY, zastoupené JUDr. Jiřím Novákem, advokátem se sídlem v Praze 2, Sokolská 60, o zaplacení částky 3.427.700,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Příbrami pod sp. zn. 15 C 14/2016, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne ze dne 30. března 2021, č. j. 23 Co 302/2020-868, 23 Co 303/2020, o návrhu žalované na odklad vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 30. března 2021, č. j. 23 Co 302/2020-868, 23 Co 303/2020, takto:
Vykonatelnost rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 30. března 2021, č. j. 23 Co 302/2020-868, 23 Co 303/2020, se odkládá do právní moci rozhodnutí o dovolání podaném v této věci.
Odůvodnění:
Okresní soud v Příbrami (dále „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 19. 12. 2019, č. j. 15 C 14/2016-725, ve spojení s usnesením ze dne 2. 4. 2020, č. j. 15 C 14/2016-745 (dále „samostatné usnesení“), uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 730.000,- Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 730.000,- Kč od 15. 12. 2016 do zaplacení (výrok I.). Dále zamítl žalobu, kterou se žalobce na žalované domáhal zaplacení částky 2.697.700,- Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3.427.700,- Kč od 4. 11. 2016 do 14. 12. 2016 a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2.697.700,- Kč od 15. 12. 2016 do zaplacení (výrok II.). Žalobci uložil povinnost nahradit žalované k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 547.905,70 Kč (výrok III.) a povinnost nahradit České republice na účet Okresního soudu v Příbrami náklady řízení státu ve výši 29.620,87 Kč (výrok IV.) Žalované uložil povinnost nahradit České republice na účet Okresního soudu v Příbrami náklady řízení státu ve výši 10.532,13 Kč (výrok V.).
K odvolání žalobce i žalované Krajský soud v Praze (dále „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 30. 3. 2021, č. j. 23 Co 302/2020-868, 23 Co 303/2020, rozsudek soudu prvního stupně ve spojení se samostatným usnesením ve výroku I. potvrdil (výrok I.) a ve výroku II. změnil tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 2.697.700,- Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 15. 12. 2016 do zaplacení; ve zbytku tento výrok rozsudku soudu prvního stupně ve spojení se samostatným usnesením potvrdil (výrok II.). Žalované uložil povinnost nahradit žalobci k rukám jeho zástupce náklady řízení před soudem prvního stupně ve výši 581.048,- Kč (výrok III.) a náklady odvolacího řízení ve výši 125.603,92 Kč (výrok V.). Žalované dále uložil povinnost nahradit České republice náklady řízení státu ve výši 20.077,- Kč na účet Okresního soudu v Příbrami (výrok IV.) a na účet Krajského soudu v Praze ve výši 1.131,- Kč (výrok VI.).
Proti rozsudku odvolacího soudu doručeného žalované (dále „dovolatelka“) dne 4. 5. 2021 bylo podáno dovolání, jež bylo dodáno do datové schránky soudu prvního stupně dne 28. 5. 2021. Dovolatelka obsahově vymezuje přípustnost dovolání odkazem na ustanovení §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále „o. s. ř.“), přičemž předkládá k posouzení otázky hmotného práva, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, popřípadě má za to, že jedna z těchto otázek nebyla pro svou specifičnost v rozhodovací praxi dovolacího soudu jednoznačně vyřešena. Uplatňuje dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci.
V rámci podaného dovolání dovolatelka navrhla odklad vykonatelnosti rozsudku odvolacího soudu. Návrh odůvodnila újmou, která by jí neprodlenou exekucí vznikla [postižení jediného možného majetku, jímž je nemovitost, v níž společně se synem bydlí a má tam domácnost, výše přisouzené částky a dále nedobytnost této částky na žalobci jako osobě zatížené řadou vedených exekučních řízení nazpět po případném zrušení rozsudku odvolacího soudu].
Žalobce s návrhem žalované na odklad vykonatelnosti rozsudku odvolacího soudu nesouhlasil.
Podle ustanovení §243 o. s. ř. ve znění účinném od 30. 9. 2017, jež je pro dovolací přezkum rozhodné, neboť rozhodnutí odvolacího soudu bylo vydáno dne 30. 3. 2021 (srovnej čl. II, bod 2. a contr. zákona č. 296/2017 Sb.), před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit a) vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo b) právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních vztahů jiné osoby než účastníka řízení.
S přihlédnutím k účelu, k němuž slouží odklad vykonatelnosti ve smyslu §243 písm. a) o. s. ř., patří k předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, a které musí být splněny kumulativně, to, že:
1) dovolání nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, a je včasné
a přípustné (subjektivně i objektivně),
2) podle dovoláním napadeného rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně nařídit) exekuci,
3) neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí dovoláním napadeného rozhodnutí by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech,
4) podle obsahu spisu nelze vyloučit, že dovolání může být přípustné vzhledem k hlediskům uvedeným v §237 o. s. ř. a že byl uplatněn dovolací důvod upravený v §241a odst. 1 o. s. ř.,
5) odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení (nedotkne se právních poměrů třetí osoby).
Závažnost újmy, která dovolateli hrozí (na jeho právech) neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí se poměřuje možným dopadem vlastního výkonu rozhodnutí (exekuce) do poměrů povinného (dovolatele). K tomu, aby dovolací soud mohl závažnost újmy posoudit, musí dovolatel uplatnit potřebná tvrzení a označit či předložit k jejich prokázání důkazy, ledaže je závažnost hrozící újmy zřejmá přímo z obsahu spisu.
Na podkladě shora ustavených kritérií pro rozhodnutí o návrhu dovolatelky na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu v této věci Nejvyšší soud uzavírá (v návaznosti na nález Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16, dostupný na internetových stránkách Ústavního soudu http://nalus.usoud.cz ), že dovolání žalované nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, je včasné a je přípustné subjektivně [podala jej žalovaná jako účastník řízení, v jejíž poměrech nastala rozhodnutím odvolacího soudu újma odstranitelná tím, že dovolací soud toto rozhodnutí zruší (shodně srovnej např. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 2. 2018, sp. zn. 28 Cdo 3526/2017, jež je přístupné na internetových stránkách Nejvyššího soudu http://www.nsoud.cz , a judikaturu dovolacího soudu v tomto rozhodnutí uvedenou)] i objektivně (pro dovolání neplatí žádné z omezení přípustnosti vypočtených v §238 o. s. ř.), důvod přípustnosti dovolání, jakož i důvod dovolání, jsou vymezeny do té podoby, že obsahově vyhovují požadavkům vyplývajícím z ustanovení §237 a §241a odst. 1 o. s. ř. Konečně, dovolatelce je věcnými, jakož i akcesorickými výroky, rozsudku odvolacího soudu uložena povinnost k zaplacení peněžitého plnění ve značné výši, jež může být - v případě, že by nebyla splněna dobrovolně – vymožena v řízení o výkonu rozhodnutí nebo v exekučním řízení s obtížně reparovatelnými následky.
Nejvyšší soud (aniž by tím jakkoli předjímal rozhodnutí o dovolání, jež směřuje proti rozhodnutí ve věci samé) na základě shora uvedeného návrhu žalované na odklad vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 30. 3. 2021, č. j. 23 Co 302/2020-868, 23 Co 303/2020, jako opodstatněnému vyhověl [§243 písm. a) o. s. ř.].
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 29. 6. 2021
JUDr. Michael Pažitný, Ph.D.
předseda senátu