ECLI:CZ:NS:2021:3.TDO.410.2021.2
3 Tdo 410/2021-I.-777
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 30. 6. 2021 v řízení o dovolání, které podal obviněný G. C. , nar. XY, Spolková republika Německo, trvale bytem XY, XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Ostrov nad Ohří, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 20. 1. 2021, sp. zn. 5 To 358/2020, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 52 T 128/2020, takto:
I. Podle §265 l odst. 4 tr. ř. se obviněný G. C. z důvodů uvedených v §67 písm. a), písm. c) tr. ř. bere do vazby.
II. Podle §88c písm. d), písm. e) tr. ř. a contrario se návrh na uložení předběžného opatření obviněnému G. C. zamítá.
Odůvodnění:
I.
Dosavadní průběh řízení
1. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 4. 11. 2020, sp. zn. 52 T 128/2020, byl obviněný G. C. uznán vinným zločinem týraní osoby žijící ve společném obydlí podle §199 odst. 1, odst. 2 písm. b), písm. d) zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (dále jen „tr. zákoník“), a přečinem neoprávněné opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle §234 odst. 1 tr. zákoníku, kterých se podle skutkových zjištění soudu prvního stupně dopustil jednáním popsaným ve skutkové větě rozsudku.
2. Za uvedené trestné činy byl obviněný odsouzen podle §199 odst. 2 tr. zákoníku za použití §43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 3 roků, pro jehož výkon byl podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle §228 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (dále jen „tr. ř.“), byla dále obviněnému uložena povinnost uhradit poškozené Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky na náhradě škody částku ve výši 3 400 Kč.
3. Proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 4. 11. 2020, sp. zn. 52 T 128/2020, podal odvolání obviněný a ve prospěch i v neprospěch obviněného státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 4. O podaném odvolání rozhodl Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 20. 1. 2021, sp. zn. 5 To 358/2020, tak, že podle §258 odst. 1 písm. b, e) tr. ř. napadený rozsudek v celém rozsahu zrušil a podle §259 odst. 3 písm. a) tr. ř. znovu rozhodl tak, že obviněného uznal vinným zločinem týrání osoby žijící ve společném obydlí podle §199 odst. 1, odst. 2 písm. b), písm. d) tr. zákoníku a přečinem neoprávněné opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle §234 odst. 1 tr. zákoníku, kterých se dopustil jednáním popsaným ve skutkové větě rozsudku odvolacího soudu.
4. Za uvedené trestné činy odvolací soud obviněného odsoudil podle §199 odst. 2 tr. zákoníku za použití §43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 4 let, pro jehož výkon jej podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařadil do věznice s ostrahou. Podle §228 odst. 1 tr. ř. obviněnému dále uložil povinnost uhradit poškozené Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky na náhradě škody částku ve výši 3 400 Kč.
5. Proti citovanému rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 20. 1. 2021, sp. zn. 5 To 358/2020, podal obviněný prostřednictvím své obhájkyně dovolání, které opřel o dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
6. O podaném dovolání rozhodl Nejvyšší soud usnesením ze dne 30. 6. 2021, sp. zn. 3 Tdo 410/2020-I, tak, že podle §265k odst. 1 tr. ř. zrušil rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 20. 1. 2021, sp. zn. 5 To 358/2020, a rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 4. 11. 2020, sp. zn. 52 T 128/2020, jakož i všechna další rozhodnutí na tato zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle §265 l odst. 1 tr. ř. pak Obvodnímu soudu pro Prahu 4 přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
7. Vzhledem k tomu, že se obviněný v současné době nachází ve výkonu trestu odnětí svobody, který mu byl v této trestní věci uložen, bylo nutné podle §265 l odst. 4 tr. ř. rozhodnout o vazbě obviněného. Podle citovaného ustanovení totiž platí, že vykonává-li se na obviněném trest odnětí svobody uložený mu původním rozsudkem a Nejvyšší soud k dovolání výrok o tomto trestu zruší, rozhodne zároveň o vazbě.
8. Podle §68 odst. 1 tr. ř. lze vzít do vazby toliko osobu, proti níž bylo zahájeno trestní stíhání. Rozhodnutí o vazbě musí být odůvodněno též skutkovými okolnostmi. Podle §68 odst. 2 tr. ř. nelze vzít do vazby obviněného, který je stíhán pro úmyslný trestný čin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje 2 léta, nebo pro trestný čin spáchaný z nedbalosti, na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje 3 léta.
9. Podle §67 písm. a) tr. ř. smí být obviněný vzat do vazby tehdy, jestliže z jeho jednání nebo dalších konkrétních skutečností vyplývá důvodná obava, že uprchne nebo se bude skrývat, aby se tak trestnímu stíhání nebo trestu vyhnul, zejména nelze-li jeho totožnost hned zjistit, nemá-li stálé bydliště anebo hrozí-li mu vysoký trest.
10. Podle §67 písm. c) tr. ř. smí být obviněný vzat do vazby také tehdy, jestliže z jeho jednání nebo dalších konkrétních skutečností vyplývá důvodná obava, že bude opakovat trestnou činnost, pro niž je stíhán, dokoná trestný čin, o který se pokusil, nebo vykoná trestný čin, který připravoval nebo kterým hrozil.
11. Po seznámení se spisovým materiálem lze především konstatovat, že v případě obviněného, jakkoliv Nejvyšší soud k jeho dovolání zrušil shora specifikované rozsudky soudu prvního a druhého stupně a věc vrátil nalézacímu soudu k novému projednání a rozhodnutí, je i nadále dáno důvodné podezření ze spáchání té trestné činnosti, pro kterou proti němu bylo zahájeno trestní stíhání, posléze podána obžaloba, a za kterou byl napadenými rozhodnutími odsouzen. Pokud jde o důvody, pak lze v tomto směru zcela odkázat jak na odůvodnění rozsudku nalézacího soudu, tak i odůvodnění rozsudku Městského soudu v Praze, který se trestní věcí obviněného k jeho odvolání a k odvolání státní zástupkyně zabýval.
12. Nejvyšší soud se v této fázi trestního stíhání zcela ztotožňuje i s právní kvalifikací posuzovaného protiprávního jednání obviněného, a to s výhradou právní kvalifikace podle §199 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku (kvalifikačního znaku těžká újma na zdraví), tedy tou právní kvalifikací, pro kterou musel být k dovolání obviněného napadený rozsudek zrušen a věc vrácena Obvodnímu soudu pro Prahu 4 k novému projednání a rozhodnutí.
13. Dále může Nejvyšší soud konstatovat, že v trestné věci obviněného existují důvody vazby podle §67 písm. a) a c) tr. ř., tedy důvody vazby, pro které obviněný v této trestní věci setrvával ve vazbě předtím, než byl přeřazen do výkonu trestu.
14. Pokud jde o vazební důvod uvedený v §67 písm. a) tr. ř. , pak existence tohoto vazebního důvodu je i v této fázi trestního stíhání obviněného odůvodněna tím, že obviněný je v této trestní věci stíhán pro zločin týrání osoby žijící ve společném obydlí podle §199 odst. 1, odst. 2 písm. b), písm. d) tr. zákoníku (a současně pro přečin neoprávněné opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle §234 odst. 1 tr. zákoníku), za který je ohrožen trestem odnětí svobody v sazbě dva až osm let a hrozí mu s ohledem na jeho osobu, okolnosti a závažnost posuzované trestné činnosti nepochybně citelný nepodmíněný trest odnětí svobody (jak vyplynulo a bylo odůvodněno zejména rozsudkem Městského soudu v Praze). Přes tvrzení obviněného (a k tomu doložené přísliby ubytování a zaměstnání) k tomuto rozhodování o vazbě musí Nejvyšší soud konstatovat, že rodinné a sociální zázemí obviněného a jeho osobní poměry dlouhodobě a i do budoucna neskýtají takové záruky, aby byly rozptýleny obavy z toho, že by se obviněný zejména neskrýval před hrozícím trestem. Navíc je nutno tuto obavu vázat na zjištění, že obviněný páchal trestnou činnost v minulosti i mimo území České republiky. Podle názoru Nejvyššího soudu souhrn těchto zjištění existenci vazebního důvodu uvedeného v §67 písm. a) tr. ř. jednoznačně odůvodňuje.
15. Současně je v případě obviněného shledáván i vazební důvod uvedený v §67 písm. c) tr. ř. I zde musí Nejvyšší soud zdůraznit podobu poměrně závažné násilné trestné činnosti obviněného, které byla po poměrně dlouhou dobu vystavena jemu blízká osoba. Přestože obviněný (viz dále) prohlašuje, že se vyvaruje kontaktu s poškozenou, pro nepochybně úzké vztahy mezi nimi je nutno i v současné době hrozbu možného opakování či pokračování posuzované trestné činnosti vůči poškozené zvažovat. Zdůraznit je nutno i tu skutečnost, že obviněný je v současně době stíhán i pro další, a to majetkovou trestnou činnost, pro kterou byl již v minulosti několikrát odsouzen. Z těchto zjištění vyplývá, že na straně obviněného jsou zjevné tendence dopouštět se protiprávního jednání, toto právní jednání opakovat, a to bez ohledu předchozího odsouzení. Ze všech těchto důvodů byl proto na straně obviněného shledán rovněž vazební důvod uvedený v §67 písm. c) tr. ř.
16. Je skutečností, že oba u obviněného shledávané vazební důvody lze nahradit zárukami předpokládanými trestním řádem v ustanoveních §73 a 73a tr. ř., resp. je lze nahradit uložením některého z předběžných opatření uvedených v §88c tr. ř.
17. Nejvyšší soud pečlivě tyto záruky, a to jak jednotlivě, tak v jejich souhrnu, zvažoval, zejména pak obviněným navrhované uložení předběžného opatření podle §88c písm. d) tr. ř. (zákaz zdržovat se na konkrétně vymezeném místě), resp. §88c písm. e) tr. ř. (zákaz vycestovat do zahraničí). V souladu s předchozími rozhodnutími soudů o vazbě obviněného, resp. jejího dalšího trvání, je však Nejvyšší soud toho názoru, že ani tato opatření nemohou, a to ani v současné době ve stávající fázi trestního stíhání rozptýlit obavy z toho, že by se obviněný mohl vyhýbat trestnímu stíhání či hrozícímu trestu ve smyslu §67 písm. a) tr. ř., resp. opakovat či pokračovat v páchání obdobné trestné činnosti, pro kterou je v současné době stíhán.
18. Ze všech těchto důvodů proto Nejvyšší soud po zrušení obou shora specifikovaných rozhodnutí nižších soudů a v souladu s §265 l odst. 4 tr. ř. rozhodl, že se obviněný, u kterého je dán vazební důvod podle §67 písm. a) a c) tr. ř., bere do vazby, když nebyl přijat návrh na uložení předběžného opatření.
19. Závěrem Nejvyšší soud uvádí, že o vazbě obviněného bylo rozhodnuto v neveřejném zasedání (ve kterém bylo současně rozhodnuto o dovolání obviněného), a to na základě předchozího souhlasu obviněného a jeho písemného vyjádření, neboť obviněný netrval na osobním slyšení.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 30. 6. 2021
JUDr. Petr Šabata
předseda senátu
Zpracoval:
JUDr. Aleš Kolář