Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20.01.2021, sp. zn. 33 Cdo 3141/2020 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2021:33.CDO.3141.2020.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2021:33.CDO.3141.2020.1
sp. zn. 33 Cdo 3141/2020-473 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobkyně REUNION, spol. s r.o. , se sídlem v Brně, Olomoucká 1159/40 (identifikační číslo 485 33 921), zastoupené Mgr. Zdeňkem Mrajcou, advokátem se sídlem v Brně, Vlhká 194/25, proti žalované J. Š. , bytem XY, zastoupené Mgr. Jiřím Hladíkem, advokátem se sídlem v Brně, náměstí 28. října 1898/9, o 500.000 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 15 C 37/2012, o návrhu žalobkyně na odklad vykonatelnosti a právní moci rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 11. 6. 2020, č. j. 27 Co 87/2019-427, takto: Návrh na odklad vykonatelnosti a právní moci rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 11. 6. 2020, č. j. 27 Co 87/2019-427, se zamítá. Odůvodnění: V záhlaví označeným rozhodnutím krajský soud změnil rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 21. 11. 2018, č. j. 15 C 37/2012-408, ve výroku I. tak, že žaloba, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni 500.000 Kč s 2,5 % úroky z prodlení ročně od 7. 2. 2012 do zaplacení, se zamítá; současně uložil žalobkyni nahradit žalované náklady předchozích řízení, včetně řízení odvolacího, v celkové výši 284.268 Kč a České republice na účet Městského soudu v Brně doplatek soudního poplatku za odvolání žalované ve výši 20.000 Kč. Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, ve kterém navrhla dovolacímu soudu, aby odložil právní moc a vykonatelnost napadeného rozhodnutí. Dovolatelka je přesvědčena, že je vážně ohrožena na svých právech, odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení a neprodleným výkonem nebo exekucí by jí hrozila závažná újma. Jako důvod pro tuto argumentaci uvedla skutečnost, že žalovaná má trvalý pobyt uváděný v místě ohlašovny pobytu a její finanční situace a sociální poměry představují možné riziko k vymáhání částky převyšující 285.000 Kč v případě úspěchu v dovolacím řízení. Podle §243 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb., dále jeno.s.ř.“), před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit: a) vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo b) právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení. Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016, uvedl, že s přihlédnutím k účelu, k němuž slouží odklad vykonatelnosti ve smyslu výše citovaného ustanovení, patří k předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, a které musí být splněny kumulativně, to, že: 1/ dovolání nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, a je včasné a přípustné (subjektivně i objektivně); 2/ podle dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně nařídit) exekuci, 3/ neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí [dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí] by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech, 4/ podle obsahu spisu je pravděpodobné (možné), že dovolání bude úspěšné, 5/ odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení (nedotkne se právních poměrů tzv. „třetí osoby“). Na podkladě takto ustavených kritérií pro rozhodnutí o návrhu na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu Nejvyšší soud v této věci uzavřel (i v návaznosti na nález Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16), že není splněn předpoklad v bodě 3/ . Z obsahu dovolání se reálná hrozba závažné újmy žalobkyně, k níž by mělo dojít zaplacením náhrady nákladů řízení, nepodává. Závažnost újmy se poměřuje možným dopadem výkonu rozhodnutí (exekuce) do majetkových poměrů dovolatelky, a to i se zřetelem k rozsahu jejího majetku a míře možného postižení tohoto majetku výkonem rozhodnutí nebo exekucí (srov. již zmíněné usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 78/2016). Dovolatelka spatřuje závažnost újmy především v majetkových a sociálních poměrech žalované, ty jsou však pro posouzení odkladu výkonu rozhodnutí irelevantní. Ani pro odklad právní moci napadeného rozhodnutí neshledal Nejvyšší soud důvod, neboť pravomocným rozhodnutím odvolacího soudu není žalobkyně závažně ohrožena ve svých právech; takové ohrožení nevyplývá z dovolání ani z obsahu spisu, nýbrž je založeno pouze na domnělých tvrzeních žalobkyně. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 20. 1. 2021 JUDr. Pavel Krbek předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:01/20/2021
Spisová značka:33 Cdo 3141/2020
ECLI:ECLI:CZ:NS:2021:33.CDO.3141.2020.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Odklad právní moci
Odklad vykonatelnosti
Dotčené předpisy:§243 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2021-02-12