ECLI:CZ:NS:2022:28.CDO.1807.2022.1
sp. zn. 28 Cdo 1807/2022-445
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Petra Krause a soudců JUDr. Michaela Pažitného, Ph.D., a Mgr. Zdeňka Sajdla ve věci žalobkyně: Metropolitní kapitula u svatého Václava v Olomouci , identifikační číslo osoby 607 99 358, se sídlem v Olomouci, Biskupské nám. 841/2, zastoupena JUDr. Romanem Chytilem, advokátem se sídlem v Olomouci, Riegrova 395/15, proti žalovanému: Lesy České republiky, s.p. , identifikační číslo osoby 421 96 451, se sídlem v Hradci Králové, Přemyslova 1106/19, zastoupen JUDr. Janem Nemanským, advokátem se sídlem v Praze 1, Těšnov 1/1059, o vydání věci, eventuálně zaplacení 5 048 641 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 7 C 156/2016,
o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 29. 3. 2022, č. j. 19 Co 223/2021-402, takto:
Vykonatelnost rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 29. 3. 2022, č. j. 19 Co 223/2021-402, se ve výrocích I. a II. odkládá do právní moci rozhodnutí o dovolání podaném v této věci.
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 29. 3. 2022, č. j. 19 Co 223/2021-402, byl rozsudek Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 25. 6. 2021, č. j. 7 C 156/2016-330 (ve znění usnesení ze dne 25. 10. 2021, č. j. 7 C 156/2016-368, a usnesení ze dne 1. 12. 2021, č. j. 7 C 156/2016-371) potvrzen ve výroku I., jímž bylo částečně vyhověno žalobě a žalovanému uložena povinnost vydat žalobkyni co do druhu a množství blíže specifikovanou dřevní hmotu (výrok I. rozsudku odvolacího soudu), a změněn ve výroku II. (jímž byla žaloba ve zbylé části zamítnuta) tak, že se žalovanému ukládá povinnost vydat žalobkyni 873 m 3 smrkové dřevní hmoty věkového stupně 8 v celých délkách (výrok II. rozsudku odvolacího soudu); dále odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil i ve výroku V. o povinnosti žalovaného zaplatit soudní poplatek za řízení a rozhodl o nákladech řízení u soudů obou stupňů včetně nákladů státu (výroky III. – V. rozsudku odvolacího soudu).
2. Žalovaný dovoláním napadá rozsudek odvolacího soudu v celém rozsahu (ve všech jeho výrocích), kdy uplatňuje konkrétní hlediska přípustnosti dovolání ve smyslu §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) a namítá nesprávné vyřešení otázky, má-li podle §12 odst. 1 zákona č. 428/2012 Sb., povinnost vydat oprávněné osobě dřevní hmotu, která byla na pozemcích (jež byly oprávněné osobě podle posledně citovaného ustanovení vydány) vytěžena v období od doručení výzvy povinné osobě k jejich vydání do doby jejich vydání oprávněné osobě. Současně navrhl, aby dovolací soud v meritorních výrocích (I. a II.) odložil vykonatelnost napadeného rozhodnutí odvolacího soudu.
3. Podle §243 písm. a) o. s. ř., před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma.
4. Nejvyšší soud, jako soud povolaný k rozhodnutí o dovolání (§10a o. s. ř.), shledal, že v posuzované věci jsou předpoklady, za nichž lze odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, splněny.
5. Dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (žalovaným), zastoupenou advokátem (§241 odst. 1 o. s. ř.), ve lhůtě stanovené §240 odst. 1 o. s. ř. a obsahuje zákonem stanovené obligatorní náležitosti (§241a odst. 2 o. s. ř.). Pro podané dovolání (v části směřující proti meritornímu rozhodnutí, jehož vykonatelnost má býti dle návrhu dovolatele odložena) neplatí žádné z omezení přípustnosti dovolání, jež jsou vypočtena v ustanovení §238 o. s. ř. (a nelze vyloučit, že dovolání bude úspěšné, aniž by tím však Nejvyšší soud předjímal výsledek dovolacího řízení).
6. Podle dovoláním napadeného rozhodnutí – po uplynutí (pariční) lhůty ke splnění rozsudkem uložené povinnosti (§160 odst. 1, §161 odst. 1 o. s. ř.) – lze nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit exekuci, přičemž neprodleným výkonem rozhodnutí (nebo exekucí) – i s ohledem na povahu a rozsah rozhodnutím uložené nepeněžité povinnosti – by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech (poměřováno možným dopadem vlastního výkonu rozhodnutí či exekuce do jeho poměrů), přičemž odklad vykonatelnosti rozhodnutí se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení (k předpokladům, za nichž lze odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí v dovolacím řízení, srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 9. 2017, sp. zn. 26 Nd 319/2017).
7. Nejvyšší soud proto rozhodl, že se vykonatelnost rozsudku odkládá do právní moci rozhodnutí o dovolání.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 4. 7. 2022
Mgr. Petr Kraus
předseda senátu