ECLI:CZ:NSS:2004:1.AZS.41.2004
sp. zn. 1 Azs 41/2004 – 39
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové
a soudců JUDr. Josefa Baxy a JUDr. Zdeňka Pivoňky v právní věci žalobce: G. V., proti
žalovanému Ministerstvu vnitra se sídlem Nad Štolou 3, poštovní schránka 21/OAM, 170
34 Praha 7, v řízení o žalobě proti rozhodnutí ministra vnitra ze dne 27. 12. 2002, čj. OAM-
2328/AŘ-2002, o kasační stížnosti stěžovatelky JUDr. Alžběty Prchalové, advokátky se
sídlem Dřevařská 25, 602 00 Brno, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 9. 12. 2003,
čj. 55 Az 602/2003-20,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Rozhodnutím ze dne 27. 12. 2002 zamítl ministr vnitra žalobcův rozklad proti
rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 5. 10. 2001, kterým bylo rozhodnuto, že z důvodu
nesplnění podmínek uvedených v §12, 13 odst. 1, 2 a §14 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a
o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů
(zákon o azylu), se žalobci azyl neuděluje a současně bylo rozhodnuto o neexistenci překážky
vycestování podle §91 zákona o azylu.
Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce, zastoupený advokátkou JUDr. Alžbětou
Prchalovou, žalobu, jíž se domáhal zrušení rozhodnutí správních orgánů obou stupňů. Krajský
soud v Brně usnesením ze dne 9. 12. 2003 žalobu odmítl. Rozhodnutí odůvodnil tím, že
žalobce přes výzvu soudu neodstranil vady žaloby a soud pro tento nedostatek nemohl
v řízení pokračovat. Krajský soud rozhodoval bez nařízení jednání a písemné vyhotovení
rozhodnutí zaslal dne 9. 1. 2004 žalobci prostřednictvím zástupkyně a žalovanému;
z doručenky vyplynulo, že zástupkyně žalobce převzala písemné vyhotovení rozhodnutí dne
14. 1. 2004. Dne 12. 1. 2004 bylo soudu doručeno podání zástupkyně žalobce z téhož dne,
jímž soudu sdělila, že tímto dnem vypověděla žalobci plnou moc.
Dne 23. 1. 2004 bylo Krajskému soudu v Brně doručeno podání sepsané a podepsané
advokátkou JUDr. Alžbětou Prchalovou dne 21. 1. 2004, jímž, odvolávaje se na zastupování
žalobce, jménem žalobce podala proti rozhodnutí krajského soudu kasační stížnost. Krajský
soud vyzval JUDr. Prchalovou nechť soudu předloží novou plnou moc udělenou jí žalobcem,
když poukázal na to, že předchozí plná moc pozbyla účinnosti dnem 12. 1. 2004, kdy bylo
soudu doručeno její podání, v němž oznámila, že předchozí plnou moc vypověděla, přesto
však následně dne 14. 1. 2004 převzala za žalobce usnesení krajského soudu ze dne 9. 12.
2003 a podala za žalobce kasační stížnost. Na tuto výzvu JUDr. Prchalová podáním ze dne 3.
2. 2004 vrátila zaslaný stejnopis rozhodnutí s tím, že plnou moc žalobci vypověděla. Krajský
soud následně zaslal stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí ze dne 9. 12. 2003 žalobci,
kterému bylo rozhodnutí doručeno dne 11. 2. 2004; ze soudního spisu nevyplývá, že by
žalobce, jemuž lhůta k podání kasační stížnosti začala běžet ode dne, kdy mu rozhodnutí bylo
doručeno (tj. 11. 2. 2004) podal proti rozhodnutí krajského soudu kasační stížnost.
Nejvyšší správní soud nemohl o kasační stížnosti podané JUDr. Prchalovou jménem
žalobce věcně jednat a odmítl ji jako kasační stížnost podanou osobou k tomu zjevně
neoprávněnou.
Kasační stížnost je opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí krajského
soudu ve správním soudnictví, jímž se účastník řízení, z něhož toto rozhodnutí vzešlo, nebo
osoba zúčastněná na řízení domáhá zrušení soudního rozhodnutí (§102 s. ř. s.). Okruh osob
aktivně legitimovaných k podání kasační stížnosti je tak omezen na účastníky řízení a na
osoby zúčastněné na řízení. Účastníky řízení jsou podle §33 s. ř. s. navrhovatel (žalobce) a
odpůrce (žalovaný) nebo ti, o nichž to stanoví tento zákon. Účastníky řízení před krajským
soudem byli tedy G. V. jako žalobce a Ministerstvo vnitra jako žalovaný. Je-li účastník
zastoupen advokátem, kterého si zvolil a jemuž udělil plnou moc k zastupování, může
zástupce kasační stížnost podat jeho jménem; podmínkou ovšem je, že takové zastoupení
existuje v době, kdy je kasační stížnost sepsána a podána, tedy že v době, kdy je kasační
stížnost zástupcem sepsána a podána, existuje mezi žalobcem a jeho zástupcem vztah
zastoupení založený plnou mocí.
V předmětné věci JUDr. Prchalová vypověděla dne 12. 1. 2004 žalobci plnou moc,
vůči soudu se tato výpověď stala účinnou dnem 12. 1. 2004, kdy mu bylo o tom doručeno
oznámení JUDr. Prchalové (§28 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s §64 s. ř. s.); k tomu, aby JUDr.
Prchalová mohla s právní relevancí podat jménem žalobce proti rozhodnutí krajského soudu
kasační stížnost, by musela být žalobcem udělena JUDr. Prchalové nová plná moc, a to
k sepsání kasační stížnosti a zastupování žalobce v řízení o kasační stížnosti. Takovou plnou
moc však JUDr. Prchalová na výzvu soudu nepředložila, naopak se odvolala na předchozí
vypovězení plné moci a vrátila i stejnopis rozhodnutí, který po vypovězení plné moci za
žalobce převzala. Jestliže JUDr. Prchalová podala jménem žalobce kasační stížnost, ačkoliv v
době, kdy kasační stížnost sepsala a podala, žalobce nezastupovala, byla osobou zjevně
neoprávněnou k podání kasační stížnosti a Nejvyšší správní soud kasační stížnost odmítl
podle ustanovení §46 odst. 1 písm. c) s. ř. s.
O náhradě nákladů rozhodl Nejvyšší správní soud v souladu s ustanovením §60 odst.
3 s. ř. s., užitého přiměřeně podle §120 s. ř. s., podle nějž žádný z účastníků nemá právo na
náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 30. 3. 2004
JUDr. Marie Žišková
předsedkyně senátu