ECLI:CZ:NSS:2004:3.AS.14.2004
sp. zn. 3 As 14/2004-40
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Mazance a
soudců JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Marie Žiškové, v právní věci žalobce C. T., a. s.,
zastoupeného JUDr. Ing. Ivanem Rottem, advokátem v Brně, Křížová 18, proti žalovanému
Krajskému úřadu Jihomoravského kraje, Žerotínovo nám. 3/5, Brno, o žalobě proti rozhodnutí
žalovaného ze dne 13. 1. 2003, čj. JMK 3899/2002/OD, v řízení o kasační stížnosti žalobce
proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 23. 9. 2003, čj. 29 Ca 89/2003-18,
takto:
I. Kasační stížnost se zamítá.
II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Žalovanému se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení o kasační
stížnosti.
Odůvodnění:
Včasnou kasační stížností ze dne 13. 11. 2003 se žalobce (dále též „stěžovatel“) domáhal
zrušení pravomocného usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 23. 9. 2003, čj. 29 Ca
89/2003-18, kterým byla odmítnuta jeho žaloba, jíž žalobce brojil proti rozhodnutí Krajského
úřadu Jihomoravského kraje, odboru dopravy, ze dne 13. 1. 2003, čj. JMK 3899/2002/OD.
V odůvodnění svého usnesení krajský soud uvedl, že žaloba nenapadla rozhodnutí ve
smyslu legislativní zkratky uvedené v §65 odst. 1 s. ř. s. Napadený akt není úkonem
správního orgánu, kterým se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují práva nebo povinnosti
žalobce, nelze jej však ani považovat za správní akt jiného druhu. Jde o úkon, kterým správní
orgán pouze sděluje žalobci, že již nelze uplatnit mimořádný opravný prostředek proti
rozhodnutí vydanému tímto orgánem v roce 1999, neboť uplynuly lhůty pro vedení takového
řízení. Soud uvedl, že v řízení vedeném dle části třetí hlavy druhé dílu prvního s. ř. s. by bylo
možno napadnout až konečné rozhodnutí, vydané na základě případně proběhnuvšího
správního řízení, zahájeného ve smyslu §65 odst. 1 správního řádu. Závěrem soud dodal, že
žalobou podanou v tomto procesním režimu se nelze domáhat ani vyslovení nicotnosti
napadeného aktu, neboť tento akt se jako správní rozhodnutí nepředstavuje, není tedy nutné
jeho neexistenci, jakožto individuálního správního aktu, soudně deklarovat.
Žalobce napadl usnesení krajského soudu kasační stížností, opírající se o důvod uvedený
v §103 odst. 1 písm. b) s. ř. s. a domáhal se zrušení napadeného rozhodnutí soudu.
Poukazoval na to, že postup správního orgánu ve správním řízení vykazuje vady spočívající
v tom, že při zjišťování skutkové podstaty byl porušen zákon takovým způsobem, že to mohlo
ovlivnit zákonnost celého řízení. Stěžovatel uvedl, že podáním ze dne 21. 10. 2002
adresovaným správnímu orgánu, a nazvaným „podnět k přezkoumání rozhodnutí mimo
odvolací řízení“, došlo k zahájení správního řízení o mimořádném opravném prostředku.
Skutečnost, že správní orgán vydal rozhodnutí nazvané „oznámení zahájení řízení o
přezkoumání rozhodnutí mimo odvolací řízení“, v němž uvedl řadu pochybení, kterých se
dopustil a která odůvodňovala změnu napadeného kolaudačního rozhodnutí, přesto však
napadené rozhodnutí do zákonem stanovené tříleté lhůty nepřezkoumal, nemůže jít k tíži
žalobce.
Po skutkové stránce žalobce uvedl, že se dozvěděl, že na jeho pozemcích byla zřízena
stavba - příjezdová komunikace k Obchodnímu centru C., a to bez jeho souhlasu a bez toho,
že by byl účastníkem řízení. Žalobce nebyl účastníkem řízení, nemohl se vyjádřit k předmětu
řízení, přesto byla stavba zkolaudována, čímž bylo významně zasaženo do jeho vlastnických
práv. O této skutečnosti se dozvěděl až dne 13. 9. 2002, kdy mu Katastrální úřad oznámil, že
jeho pozemky byly rozděleny a byl změněn způsob jejich využití a že tato změna byla
vyvolána návrhem E. M. B. R. E., s. r. o. V takovém postupu správního orgánu spatřoval
žalobce zásadní pochybení a proto podal podnět k přezkoumání kolaudačního rozhodnutí čj.
OD-14/27/17338/99-Maj, které bylo vydáno v rozporu se zákonem. Správní orgán nejprve
uznal svá pochybení a obeslal známé účastníky řízení „oznámením zahájení řízení o
přezkoumání rozhodnutí mimo odvolací řízení“, dalším rozhodnutím ze dne 13. 1. 2003
nazvaným „Sdělení k podnětu ve věci přezkoumání rozhodnutí mimo odvolací řízení“ však
sdělil, že lhůta pro přezkoumání rozhodnutí dle §68 správního řádu již uplynula a proto nelze
napadené rozhodnutí přezkoumat. Rovněž tak skutečnost, že byla nesprávným postupem
správního úřadu účastníku řízení odňata možnost účastnit se řízení, mohlo-li to mít podstatný
vliv na rozhodnutí, je sice podle §62 odst. 1 písm. c) správního řádu důvodem pro obnovu
řízení, avšak povolení či nařízení obnovy je rovněž omezeno lhůtou, která též uplynula.
Správní orgán uvedl, že z uvedených důvodů nelze již zahájit řízení o přezkoumání
rozhodnutí ani povolit či nařídit obnovu řízení.
Protože byl způsoben stav, který žalobce nevyvolal a který bezprostředně zasahoval do
jeho práv, podal žalobu proti celému postupu správního orgánu. Soud měl tedy přezkoumat
celý postup správního orgánu a ne se omezit pouze na výsledek nesprávného postupu, tedy na
„sdělení“ ze dne 13. 1. 2003. Z uvedených důvodů navrhl, aby Nejvyšší správní soud zrušil
napadené usnesení krajského soudu a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.
Žalovaný se k podané kasační stížnosti nevyjádřil.
Nejvyšší správní soud přezkoumal důvodnost kasační stížnosti v mezích jejího rozsahu a
uplatněného důvodu, v němž žalobce tvrdí, že Krajský soud v Brně měl zrušit napadené
rozhodnutí žalovaného, označené jako „Sdělení“, které v podstatě ukončilo řízení zahájené
k podnětu žalobce a to proto, že řízení před správním orgánem bylo stiženo vadami [§109
odst. 2, 3, §103 odst. 1 písm. b) s. ř. s.].
Kasační stížnost není důvodná.
Nejvyšší správní soud v souzené věci vycházel předně z ustanovení §65 odst. 1 s. ř. s.,
podle něhož má žalobní legitimaci ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo
v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se
zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti (dále jen „rozhodnutí“).
Úkon správního orgánu, který je předmětem přezkoumání soudu, je sdělení, neformální
dopis, kterým správní orgán oznámil stěžovateli, že lhůty pro řízení o obnově řízení i pro
přezkoumání rozhodnutí mimo odvolací řízení již uplynuly. Takový intimát skutečně není
rozhodnutím ve smyslu §65 s. ř. s., kterým by se zakládaly, měnily, rušily nebo závazně
určovaly práva nebo povinnosti stěžovatele. Sdělení proto není schopno soudního přezkumu;
je proto vyloučen z přezkoumání soudem ve správním soudnictví a žalobu proti němu
podanou správní soud odmítne [§68 písm. e), §70 písm. a) s. ř. s.]. Krajský soud tedy
postupoval správně.
Namítá-li stěžovatel, že soud v předcházejícím řízení měl přezkoumat celý postup
správního orgánu a ne se omezit pouze na jeho výsledek, je možno připomenout , že odmítá-li
důvodně soud žalobu podle §46 s. ř. s., jak tomu bylo i v tomto případě, nemůže se již
zabývat přezkoumáním postupů, které sdělení předcházely. Výsledek takového případného
přezkoumání by na věci nic nezměnil, neboť akt sám soudní kognici nepodléhá a na faktu
jeho existence soud nic změnit nemůže.
I přes zamítavý výrok, nad rámec důvodů tohoto rozhodnutí, však soud považuje za
potřebné poukázat také na to, že žalobce nebyl zbaven možnosti brojit proti meritornímu
rozhodnutí ve věci, totiž kolaudačnímu rozhodnutí Magistrátu Města Brna, odboru dopravy,
ze dne 21. 12. 1999, čj. OD-14/27/17338/99-Maj, a to za předpokladu, že skutečně byl
účastníkem řízení - bez ohledu na to, zda s ním tak správní orgán jednal. Nebylo-li žalobci
jako účastníku řízení předmětné rozhodnutí doručeno, nemohlo ani nabýt právní moci. Mohl
tedy na správním orgánu požadovat doručení předmětného rozhodnutí a poté proti němu brojit
řádným procesním postupem (odvoláním). Nebyl-li by ani tak úspěšný a jeho odvolání by
bylo zamítnuto, nemá poté uzavřenu cestu ke správnímu soudu.
Ze všech shora uvedených důvodů Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že kasační
stížnost není důvodná a proto ji zamítl (§110 odst. 1 s. ř. s.).
Žalobce nedosáhl v řízení procesního úspěchu, a proto nemá právo na náhradu nákladů
řízení o kasační stížnosti (§120, §60 odst. 1 s. ř. s.). Úspěšný žalovaný náhradu nákladů
řízení o kasační stížnosti nepožadoval.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 20. října 2004
JUDr. Michal Mazanec
předseda senátu