ECLI:CZ:NSS:2004:4.AZS.277.2004:50
sp. zn. 4 Azs 277/2004 – 50
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové
a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobkyně: nezl. O.
K., proti žalovanému Ministerstvu vnitra, Praha 7, Nad Štolou 3, v řízení o kasační stížnosti
žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 14. 10. 2003, č. j. 46 Az 787/2003 -
18,
takto:
I. Kasační stížnost se o d mítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační
stížnosti.
Odůvodnění:
Podanou kasační stížností se žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) domáhá přezkoumání
shora označeného rozsudku Krajského soudu v Praze, kterým byla zamítnuta její žaloba
proti rozhodnutí žalovaného správního orgánu. Tímto rozhodnutím nebyl stěžovatelce udělen
azyl podle §12, §13 odst. 1, 2, resp. §14 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona
č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu)
a současně bylo vysloveno, že na stěžovatelku se nevztahuje překážka vycestování ve smyslu
ustanovení §91 tohoto zákona.
Stěžovatelka v kasační stížnosti rovněž požádala o přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti.
Ze spisu vyplývá, že rozsudek Krajského soudu v Praze byl stěžovatelce (její zákonné
zástupkyni) doručen dne 6. 12. 2003 a kasační stížnost podala stěžovatelka osobně dne
10. 12. 2003, tzn. v zákonem stanovené lhůtě. V kasační stížnosti stěžovatelka mimo jiné
požádala o ustanovení bezplatného právního zástupce pro řízení o kasační stížnosti. Krajský
soud proto stěžovatelce zaslal formulář – „Vyjádření o osobních, výdělkových, majetkových
poměrech pro účely posouzení důvodnosti žádosti o ustanovení právního zástupce“ a stanovil
desetidenní lhůtu pro jeho vyplnění. Krajský soud shledal, že stěžovatelka ve stanovené lhůtě
vyplněný formulář Krajskému soudu v Praze nezaslala, tedy neosvědčila své majetkové a jiné
poměry a usnesením rozhodl, že stěžovatelce se právní zástupce pro řízení o kasační stížnosti
neustanovuje. Z důvodu, že podle ustanovení §105 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní
řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) musí být stěžovatel v řízení
o kasační stížnosti zastoupen advokátem, pokud sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání,
které je podle zvláštního zákona vyžadováno pro výkon advokacie, vyzval Krajský soud
v Praze stěžovatelku usnesením ze dne 27. 8. 2004, č. j. 46 Az 787/2003 - 39 k tomu,
aby si pro řízení o kasační stížnosti ustanovila právního zástupce, nemá-li sama
vysokoškolské vzdělání, které je vyžadováno pro výkon advokacie, k čemuž jí stanovil lhůtu
14 dnů od doručení usnesení. V označeném usnesení byla stěžovatelka současně poučena
o tom, že neuposlechne-li ve stanovené lhůtě výzvy soudu, bude její kasační stížnost
odmítnuta.
Ze spisu vyplývá, že označené usnesení Krajského soudu v Praze bylo z důvodu,
že stěžovatelka (její zákonná zástupkyně) nebyla na uvedené adrese zastižena, uloženo dne
2. 9. 2004 u držitele poštovní licence (na poště). Podle §42 odst. 5 s. ř. s. v návaznosti na
§46 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, (dále
jen „o. s. ř.“) platí, že nebyl-li adresát písemnosti (neurčené do vlastních rukou) zastižen,
ačkoliv se v místě doručení zdržuje, písemnost se uloží a adresát se vhodným způsobem
vyzve, aby si písemnost vyzvedl. Nevyzvedne-li si písemnost do tří dnů od uložení, považuje
se poslední den této lhůty za den doručení, i když se o uložení nedozvěděl. Protože
však poslední den lhůty, 5. 9. 2004, připadl na neděli, považuje se za poslední den lhůty
(den doručení) v souladu s §40 odst. 3 věta první s. ř. s. následující pracovní den,
tedy pondělí 6. 9. 2004.
Stěžovatelka, jak vyplývá ze spisu, ve stanovené lhůtě nedoložila, že je zastoupena
advokátem, resp. že by měla vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštního
zákona vyžadováno pro výkon advokacie.
Tato skutečnost brání věcnému vyřízení kasační stížnosti. Jedná se o nedostatek
podmínek řízení, který přes výzvu soudu nebyl odstraněn, proto Nejvyšší správní soud návrh
stěžovatelky podle §46 odst. 1 písm. a), §120 s. ř. s. odmítl.
V posuzované věci Nejvyšší správní soud uvádí, že krajský soud nepostupoval
správně, pokud vyžadoval v případě nezletilé žalobkyně – dítěte – potvrzení o jejích
majetkových poměrech, neboť v případě dítěte lze splnění podmínky pro osvobození
od soudních poplatků vždy bez dalšího předpokládat. I když je postup a usnesení krajského
soudu, jímž byla zamítnuta žádost o ustanovení zástupce, zatíženo touto vadou (v případě
nezletilé žalobkyně může být zástupce pro řízení o kasační stížnosti ustanoven soudem
bez dalšího), nelze z této skutečnosti pro stěžovatelku ničeho vytěžit, neboť uvedené usnesení
je v právní moci a nebyla proti němu podána kasační stížnost. Na výzvu soudu,
aby si stěžovatelka prostřednictvím zákonné zástupkyně sama zvolila advokáta, stěžovatelka
nereagovala.
Stejně tak skutečnost, že spis obsahuje včasně zákonnou zástupkyní stěžovatelky
vyplněný formulář, kterým osvědčila své majetkové poměry (Nejvyššímu správnímu soudu
byl krajským soudem doplněn dodatečně), nemůže ovlivnit závěr o tom, že stěžovatelka
nedoložila, že je zastoupena advokátem, neboť, jak již bylo výše uvedeno, stěžovatelka
kasační stížnost proti usnesení Krajského soudu v Praze, jímž byla její žádost o ustanovení
zástupce zamítnuta, kasační stížností nenapadla.
Stěžovatelka v posuzované kasační stížnosti rovněž navrhovala, aby byl kasační
stížnosti přiznán odkladný účinek dle ustanovení §107 s. ř. s., resp. žádala o veřejné
projednání věci. V situaci, kdy byla kasační stížnost odmítnuta, se Nejvyšší správní soud
těmito návrhy již zabývat nemohl, a také se jimi nezabýval.
Podle §60 odst. 3, §120 s. ř. s. nemá při odmítnutí kasační stížnosti žádný z účastníků
právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 3. 12. 2004
JUDr. Marie Turková
předsedkyně senátu