ECLI:CZ:NSS:2004:5.ADS.59.2003
sp. zn. 5 Ads 59/2003 - 242
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily
Valentové a soudců JUDr. Václava Novotného a JUDr. Lenky Matyášové v právní věci
žalobce: J. Š., zast. JUDr. Janem Michalcem, advokátem AK Ústí nad Labem, Dlouhá 5, proti
žalované České správě sociálního zabezpečení, Praha 5, Křížová 25, o plný invalidní
důchod, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne
17. 1. 2003, č. j. 14 Ca 393/99 – 176,
takto:
Rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 17. 1. 2003, č. j.
14 Ca 393/99 – 176 se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Žalobce podal kasační stížnost proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem
ze dne 17. 1. 2003, č. j. 14 Ca 393/99 – 176. V ní krajskému soudu vytkl, že se neřídil zcela
stanoviskem odvolacího soudu, když sice nařídil provedení znaleckých posudků a výslech
znalců, ale nepřipustil výslech dalších odborníků – lékařů, kteří se na jeho léčbě podíleli. Tím
dokládal přípustnost kasační stížnosti, když lze uplatnit, že v opakovaném řízení v téže věci
se krajský soud ne zcela řídil právním názorem soudu ve smyslu §104 odst. 3 písm. a) s. ř. s.
Především krajskému soudu vytkl, že nepřipustil výslech MUDr. R. H. a MUDr. B. z Fakultní
nemocnice Brno, které se přímo a zajisté s odborností a použitím metod své kliniky na jeho
léčbě podílely. Jejich výslech navíc mohl vést i k dalšímu důkazu, že tatáž plná invalidita
z téže diagnózy byla přiznána spoluvězni stěžovatele, kterým byl P. M. v K.i v roce 1999.
Tyto důkazy žalobce před krajským soudem navrhl. Jde tedy o naplnění ust. §103 odst. 1
písm. b) s. ř. s., když při zjišťování stavu věci nebyly provedeny dostatečně důkazy a tudíž
nebylo správně posouzeno a rozhodnuto soudem a tak je konečné rozhodnutí
nepřezkoumatelné. Žalobce navrhl, aby rozsudek krajského soudu byl v souladu s ust. §110
odst. 1 věta první s. ř. s. zrušen a věc byla vrácena soudu k dalšímu řízení.
Krajský soud vyzval žalovanou k vyjádření ke kasační stížnosti, žalovaná mu přípisem
ze dne 23. 9. 2003 sdělila, že dne 16. 9. 2003 vydala rozhodnutí, kterým bylo plně vyhověno
námitkám uvedeným v žalobě. Podle přiloženého opisu rozhodnutí žalované ze dne
16. 9. 2003, č. j. xx žalovaná Česká správa sociálního zabezpečení přiznala žalobci od 11. 6.
1999 plný invalidní důchod podle ust. §39 zák. č. 155/1995 Sb., v platném znění ve výši
4805 Kč měsíčně s tím, že od srpna 1999 náleží plný invalidní důchod ve výši 4980 Kč
měsíčně a od 1. 12. 2000 plný invalidní důchod nenáleží.
Nejvyšší správní soud je vázán důvody kasační stížnosti; to neplatí, bylo-li řízení před
soudem zmatečné (§103 odst. 1 písm. c/) nebo bylo zatíženo vadou, který mohla mít
za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé, anebo je-li napadené rozhodnutí
nepřezkoumatelné (§103 odst. 1 písm. d/), jakož i v případech, kdy je rozhodnutí správního
orgánu nicotné (§109 odst. 3 s. ř. s. ).
Nejvyšší správní soud se v daném případě necítil vázán důvody kasační stížnosti,
protože rozsudek krajského soudu je nezákonný pro rozpor rozsudku vyhlášeného dne
17. 1. 2003 a písemného vyhotovení napadeného rozsudku.
Podle obsahu protokolu o jednání před krajským soudem ze dne 17. 1. 2003 (č. l. 175
spisu) krajský soud vyhlásil rozsudek v tomto znění: „Předmětný opravný prostředek
se zamítá, navrhovateli, ČSSZ ani Českému státu se nepřiznává náhrada procesních nákladů.“.
Výrok písemného vyhotovení rozsudku zní
takto:
I. Předmětný opravný prostředek z 15. 6. 1999, doručený podepsanému soudu do jeho
liberecké pobočky dne 17. 6. 1999 a směřující proti rozhodnutí správního orgánu č. j. xxx ze
dne 14. 5. 1999, o zamítnutí navrhovatelovy žádosti o plný invalidní důchod pro nesplnění
podmínek ustanovení §38 zákona č. 155/1995 Sb., se zamítá.
II. Navrhovateli, správnímu orgánu ani Českému státu se nepřiznává náhrada
procesních nákladů.
III. Znalci Doc. MUDr. J. B., CSc., se přiznává znalečné souhrnnou částkou 4135 Kč,
která mu bude z účtu podepsaného soudu zaslána na adresu jeho pracoviště: Psychiatrická
klinika Fakultní nemocnice L.
Podle článku 96 odst. 2 Ústavy jednání před soudem je ústní a veřejné; výjimky
stanoví zákon. Rozsudek se vyhlašuje vždy veřejně.
Podle §49 odst. 9 s. ř. s. rozsudek musí být vyhlášen jménem republiky a veřejně.
Jakmile soud vyhlásí rozsudek je jím vázán.
Vyhlášení rozsudku je třeba uvést v protokolu o jednání. Protokol musí obsahovat plné
znění výroku rozsudku. Krajský soud v daném případě takto nepostupoval. Rozsudek dne
17. 1. 2003 vyhlásil v jakémsi zkráceném znění, které pak v písemném vyhovení rozsudku
rozložil do dvou odstavců I. a II., přičemž v odstavci I. podstatným způsobem doplnil
označení opravného prostředku žalobce, a poprvé také uvedl i den a číslo rozhodnutí
správního orgánu. V písemném vyhotovení rozsudku pak doplnil ještě odstavec III. výroku,
jímž znalci Doc. MUDr. J. B., CSc. přiznal znalečné.
Vyhlášený rozsudek sice lze opravit i doplnit, avšak jen za zákonem stanovených
podmínek. Podle ust. §54 odst. 4 s. ř. s. předseda senátu opraví v rozsudku i bez návrhu
chyby v psaní a počtech, jakož i jiné zjevné nesprávnosti. Týká-li se oprava výroku, vydá
o tom opravné usnesení. Podle ust. §166 odst. 1 a 2 o. s. ř. za použití ust. §64 s. ř. s.
nerozhodl-li soud v rozsudku o některé části předmětu řízení, o nákladech řízení nebo
o předběžné vykonatelnosti, může účastník řízení do patnácti dnů od doručení rozsudku
navrhnout jeho doplnění. Soud může rozsudek , který nenabyl právní moci, doplnit i bez
návrhu. Doplnění o část předmětu řízení učiní soud rozsudkem, pro nějž platí obdobně
ustanovení o rozsudku; jinak o doplnění rozhodne usnesením. Postup krajského soudu nebyl
v souladu s uvedenými ustanoveními a byl nesprávný.
Pro rozpor znění rozsudku vyhlášeného a písemného vyhotovení rozsudku byl nucen
Nejvyšší správní soud napadený rozsudek krajského soudu zrušit a věc mu vrátit k dalšímu
řízení (§110 odst. 1 s. ř. s.), v němž je krajský soud vázán právním názorem Nejvyššího
správního soudu ve smyslu ust. §110 odst. 3 s. ř. s.
V novém rozhodnutí rozhodne krajský soud i o náhradě nákladů řízení o kasační
stížnosti podle ust. §110 odst. 2 s. ř. s.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 30. 9. 2004
JUDr. Ludmila Valentová
předsedkyně senátu