ECLI:CZ:NSS:2004:6.AZS.27.2004
sp. zn. 6 Azs 27/2004 - 41
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bohuslava
Hnízdila a soudkyň JUDr. Brigity Chrastilové a JUDr. Milady Tomkové v právní věci
žalobc ů: a) J. F. b) nezl. P. F c) nezl. S. F., . obě nezletilé děti zastoupeny žalobkyní a)
jako zákonnou zástupkyní, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3,
170 34 Praha 7, adresa pro doručování: Ministerstvo vnitra, odbor azylové a migrační
politiky, poštovní schránka 21/OAM, 170 34 Praha 7, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného
ze dne 10. 6. 2003, č. j. OAM - 3709/VL - 10 - P05 - 2002, v řízení o kasační stížnosti
žalobců proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 31. 10. 2003, č. j. 11 Az 181/2003 -
27,
takto:
Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 31. 10. 2003, č. j. 11 Az 181/2003 - 27, se
zruš u je a věc se mu v rací k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
V žalobě proti rozhodnutí žalovaného č. j. OAM - 3709/VL - 10 - P05 - 2002 ze dne
10. 6. 2003 požádali žalobci (dále „stěžovatelé“) o ustanovení bezplatného zástupce z řad
advokátů, protože nemají žádný příjem.
Kasační stížností napadeným usnesením Městského soudu v Praze byl tento návrh
žalobců zamítnut. V odůvodnění soud uvádí, že jednou z podmínek pro ustanovení zástupce
podle §35 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“),
je skutečnost, že je ustanovení zástupce třeba k ochraně práv žadatele. Podle názoru soudu
však tato podmínka nebyla splněna, neboť stěžovatelé v souladu s poučením správního orgánu
využili svého oprávnění domáhat se přezkoumání rozhodnutí žalovaného soudem a jimi
podaný opravný prostředek má zákonem požadované náležitosti, zejména návrh obsahuje
označení napadeného rozhodnutí, důvody a námitky, které žalobce k podání opravného
prostředku vedly, a obsahuje i návrh výroku rozsudku. Podle názoru soudu tak žalobci svými
vlastními úkony učinili vše, co mohli podle právních předpisů učinit k ochraně svých práv,
když se dostatečně kvalifikovaným způsobem obrátili na soud. Městský soud v Praze dále
konstatuje, že má za to, že další zákonem stanovená podmínka pro osvobození od soudních
poplatků, a to majetkové a osobní poměry žalobců, byla naplněna.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel podle §105 odst. 2 s. ř. s. zastoupen
advokátem. V dané věci stěžovatelé nejsou zastoupeni advokátem a sami rovněž nemají
právnické vzdělání. Povaha rozhodnutí, proti němuž kasační stížnost směřuje, však vylučuje,
aby v posuzované věci bylo možno nedostatek podmínky povinného zastoupení považovat
za překážku, jež by bránila vydání rozhodnutí, jímž se řízení o kasační stížnosti končí.
Za situace, kdy předmětem přezkumu je rozhodnutí, jímž nebylo vyhověno žádosti účastníka
o ustanovení zástupce z řad advokátů, by trvání na podmínce povinného zastoupení vedlo
k vlastnímu popření cíle, jenž účastník podáním žádosti sledoval a k popření vlastního smyslu
řízení o kasační stížnosti, v němž má být zkoumán závěr o tom, že účastník právo
na ustanovení zástupce nemá.
Nejvyšší správní soud po zjištění, že kasační stížnost je podána včas a že je přípustná,
přezkoumal napadené usnesení včetně řízení, které mu předcházelo, a dospěl k závěru,
že kasační stížnost je důvodná.
Podle §35 odst. 7 s. ř. s. může předseda senátu ustanovit navrhovateli, u něhož jsou
předpoklady, aby byl osvobozen od soudních poplatků, a je-li to třeba k ochraně jeho práv,
na návrh zástupce, jímž může být i advokát. Podle §36 odst. 3 s. ř. s. může být na návrh
osvobozen od soudních poplatků účastník řízení, který doloží, že nemá dostatečné prostředky.
Podle zjištění městského soudu tato podmínka byla splněna. Podmínku potřeby k ochraně
práv navrhovatele však není možné považovat za nesplněnou jen z toho důvodu, že žalobce
podal formálně úplnou žalobu. V tomto stádiu řízení soud nemůže dostatečně posoudit, zda
žalobce uplatnil všechny důvody, které mohl uplatnit, anebo zda žalobce určité námitky
v žalobě neuplatnil jen z toho důvodu, že je pro nedostatek právního vzdělání považoval
za irelevantní. Hmotněprávní charakter projednávané věci (žalobou tvrzený azylový důvod),
tedy důvod žalobní, nemusí být jediným a zcela určujícím faktorem, z něhož lze usoudit, zda
je zástupce třeba k ochraně práv anebo nikoliv. Stejný význam je třeba klást i na osobnostní
a faktické poměry účastníka řízení, úroveň povědomí o jeho právech v soudním procesu
a vůbec o právních poměrech v ČR. Při jinak stejném skutkovém příběhu tak lze dospět
i k tomu, že u jedné osoby bude k ochraně práv v řízení před soudem zástupce zapotřebí,
u jiné osoby to nutné nebude. Žalobkyně je však zjevně nedostatečně znalá jazyka, v němž
řízení před soudem se vede, a povědomost o českém právu (které její práva zakládá) tu nelze
předpokládat; ostatní žalobci jsou pouze děti a rovněž cizinci. Jejich osobní situace, která
ze správního spisu je patrná, nijak nenasvědčuje tomu, že by k ochraně jejich práv nebylo
zástupce třeba.
V daném případě bylo správní rozhodnutí doručeno stěžovatelům dne 14. 7. 2003.
Podle §32 odst. 1 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, a o změně zákona č. 283/1991 Sb.,
o Policii České republiky, ve znění zákona č. 2/2002 Sb., se zde uplatní 15-ti denní lhůta pro
podání žaloby. Žaloba byla podána osobně dne 25. 7. 2003. Jelikož v žalobě žalobci požádali
o ustanovení zástupce, neběží lhůta pro podání návrhu na zahájení řízení a žalobci měli tak
ještě čtyři dny na rozšíření žalobních bodů, které mohl využít ustanovený právní zástupce.
Stěžovatelé dále v žalobě požadují nařízení jednání v jejich věci. I z tohoto důvodu, s ohledem
na shora uvedené, mohou potřebovat pomoc právního zástupce.
Nejvyšší správní soud se proto domnívá, že Městský soud v Praze pochybil, jestliže
pouze z formální bezvadnosti žaloby dovozoval, že ustanovení zástupce není nutné k ochraně
práv stěžovatelů. Uvedené usnesení je nutné odůvodnit z hlediska konkrétní procesní situace
stěžovatelů. Usnesení Městského soudu v Praze tak vykazuje nedostatek důvodů rozhodnutí,
což způsobuje jeho nepřezkoumatelnost ve smyslu §103 odst. 1 písm. d) s. ř. s. Proto
Nejvyšší správní soud jeho usnesení, jímž se návrh na ustanovení zástupce zamítá, zrušil a
věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí ne js ou přípustné opravné prostředky.
V Brně dne 28. dubna 2004
JUDr. Bohuslav Hnízdil
předseda senátu