ECLI:CZ:NSS:2004:7.AZS.200.2004
sp. zn. 7 Azs 200/2004 – 64
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky
Cihlářové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Věry Šimůnkové v právní věci stěžovatele
Ministerstva vnitra, se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 3, za účasti X. C., v řízení o kasační
stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 10. 12. 2003,
č. j. 59 Az 714/2003 - 19,
takto:
Rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 10. 12. 2003, č. j. 59 Az 714/2003 - 19,
se zrušuje a věc se vrací krajskému soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 10. 12. 2003, č. j. 59 Az 714/2003 – 19,
bylo pro vady řízení zrušeno rozhodnutí stěžovatele ze dne 18. 9. 2003,
č. j. OAM-1067/LE-B01-B02-2003, kterým byla zamítnuta žádost stěžovatele o udělení azylu
jako zjevně nedůvodná podle §16 odst. 1 písm. g) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně
zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a věc byla
vrácena k dalšímu řízení. Krajský soud v odůvodnění rozsudku uvedl, že napadené rozhodnutí
není podepsáno oprávněnou osobou ve smyslu §47 odst. 5 zákona č. 71/1967 Sb., ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), tedy ředitelem odboru azylové a migrační
politiky Ministerstva vnitra PhDr. T. H., ale v zastoupení blíže neidentifikovanou osobou,
přičemž tento podpis neodpovídá podpisu Ing. L., jejíž pověření pro rok 2003 k podepisování
správních rozhodnutí ve věci řízení o azylu má soud k dispozici. Podpis oprávněné osoby je
důležitou součástí rozhodnutí a je projevem vůle správního orgánu. Absence podpisu
nezpůsobuje sice nicotnost rozhodnutí, avšak je vadou řízení před správním orgánem ve
smyslu §65 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), která
mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé. To platí pouze tehdy, jestliže ani
rozhodnutí ve správním spise není opatřeno podpisem oprávněné osoby. A právě o takový
případ se zde jedná. Tím, že oprávněná osoba nepodepsala ani jedno vyhotovení správního
rozhodnutí, může vzniknout pochybnost o tom, jaký je obsah projevu vůle správního orgánu.
Proti tomuto rozsudku podal stěžovatel v zákonné lhůtě kasační stížnost, v níž uvedl,
že rozsudek je ve smyslu ustanovení §103 odst. 1 písm. d) s. ř. s. nepřezkoumatelný
pro nedostatek důvodů rozhodnutí. Stěžovatel namítal, že v daném případě se jedná pouze
o vadu správního rozhodnutí spočívající ve vynechání jména a funkce oprávněné osoby,
přičemž tato vada nemůže způsobit jeho neúčinnost, resp. nemohla mít za následek nezákonné
rozhodnutí o věci samé, protože správní rozhodnutí podepsal k tomu oprávněný zástupce
ředitele odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra Mgr. P. N., který byl do této
funkce jmenován ministrem vnitra dne 28. 6. 2000 a jeho jmenování dosud trvá. Jako důkaz
přiložil stěžovatel kopii jmenovací listiny evidenční číslo 601102/1005 a kopii příslušných
ustanovení organizačního řádu odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra
vydaného pokynem ředitele č. 16 ze dne 19. 10. 2001, č. j. OAM-436-25/2001.
Proto stěžovatel navrhl, aby napadený rozsudek byl zrušen a věc vrácena k dalšímu řízení.
Nejvyšší správní soud přezkoumal na základě kasační stížnosti napadený rozsudek
v souladu s ustanovením §109 odst. 2 a 3 s. ř. s., vázán rozsahem a důvody, které uplatnil
stěžovatel v podané kasační stížnosti a přitom sám neshledal vady uvedené v odstavci 3
citovaného ustanovení, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti.
Podle §47 odst. 5, věta druhá správního řádu musí být rozhodnutí opatřeno úředním
razítkem a podepsáno s uvedením jména, příjmení a funkce oprávněné osoby.
Ve správním spise, který měl krajský soud k dispozici a který byl spolu s kasační
stížností předložen Nejvyššímu správnímu soudu, jsou založena dvě vyhotovení rozhodnutí
stěžovatele ze dne 18. 9. 2003, č. j. OAM-1067/LE-B01-B02-2003. Jedno z nich je opatřeno
kulatým úředním razítkem, je na něm uvedeno jméno PhDr. T. H. a funkce ředitel odboru
azylové a migrační politiky, ale podepsáno je pouze v rubrice za správnost blíže
neidentifikovanou osobou s doložkou „v.z.“. Druhé vyhotovení tohoto rozhodnutí je rovněž
opatřeno kulatým úředním razítkem, je na něm uvedeno jméno PhDr. T. H. a funkce ředitel
odboru azylové a migrační politiky a u tohoto jména je podpis „vz. N..“ Krajský soud však
nezkoumal, o jakou osobu, která v zastoupení ředitele odboru jedno vyhotovení rozhodnutí
podepsala, se jedná a zda byla oprávněna rozhodnutí podepsat a vycházel z toho, že má
k dispozici pouze pověření udělené Ing. L. S. Proto je stěžovatelem důvodně namítána
nepřezkoumatelnost napadeného rozsudku. V dalším řízení proto bude třeba, aby krajský soud
vyhodnotil stěžovatelem předložené listinné důkazy, aby mohl učinit závěr o důvodnosti
žalobního bodu, v němž je namítáno, že napadené správní rozhodnutí nesplňuje formální
náležitosti.
Vzhledem ke shora uvedenému Nejvyšší správní soud podle §110 odst. 1 věta prvá
s. ř. s. napadený rozsudek krajského soudu zrušil a vrátil mu věc k dalšímu řízení. Krajský
soud je vysloveným právním názorem podle odst. 3 citovaného ustanovení vázán.
Podle §110 odst. 2 s. ř. s. rozhodne krajský soud se v novém rozhodnutí i o náhradě
nákladů řízení o kasační stížnosti.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 27. října 2004
JUDr. Eliška Cihlářová
předsedkyně senátu