ECLI:CZ:NSS:2004:NAO.22.2004:130
sp. zn. Nao 22/2004 - 130
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky
Cihlářové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Lenky Matyášové v právní věci žalobkyně
nezl. M. D., proti žalovanému Statutárnímu městu Liberec, o vyloučení soudců
z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočka
Liberec pod sp. zn. 59 Ca 98/2004,
takto:
Soudci Mgr. Hana Burešová, Mgr. Daniela Zemanová, Mgr. Hana Ptáčková
a Mgr. Karel Kostelecký Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočka Liberec n ej so u
vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u tohoto soudu pod spisovou značkou
59 Ca 98/2004.
Odůvodnění:
Žalovaný v řízení o přezkoumání jeho usnesení ze dne 29. 6. 2004, jímž byla
schválena zastupitelstvem města změna názvu a sídla mateřské školy „Jablíčko“, uplatnil
námitku podjatosti vůči soudcům Mgr. Haně Burešové, Mgr. Daniele Zemanové, Mgr. Haně
Ptáčkové a Mgr. Karlu Kosteleckému s tím, že sice ze žaloby nevyplývá, kým byla
vypracována, ale z její dikce, stylu, úpravy a argumentace je zcela jednoznačně patrno, že její
autorkou nemůže být nikdo jiný než JUDr. A. M., soudkyně Krajského soudu v Ústí n. L. -
pobočka Liberec. Tento závěr potvrdilo i jednání dne 14. 7. 2004, kde tato soudkyně
vystupovala z pozice právní poradkyně občanského sdružení rodičů a přátel mateřské školy,
jehož je členkou. Pro potvrzení svého názoru poukázal žalovaný na věc vedenou u Krajského
soudu v Ústí n.L. - pobočka Liberec pod sp. zn. 59 Ca 34/2004, kde je známo, že autorkou
žaloby je JUDr. A. M. a pouhým porovnáním žalob je možno dospět k závěru totožnosti
autorství. Tím došlo k narušení objektivity soudu a žalovaný má důvodné pochybnosti se
domnívat, že soudci budou o žalobě zpracované jejich kolegyní rozhodovat zcela nepodjatě.
Proto navrhl, aby ve smyslu §8 odst. 1 s. ř. s. byli jmenovaní soudci z projednávání a
rozhodování předmětné věci vyloučeni.
Mgr. Hana Burešová se k věci vyjádřila tak, že se považuje za vyloučenou,
protože jako místopředsedkyně Krajského soudu v Ústí n.L. – pobočka Liberec pověřená
vedením pobočky se vyjadřovala na žádost ministra spravedlnosti ke stížnosti na JUDr. A. M.
a odkázala na obsah tohoto vyjádření, vyslovený názor a argumenty.
Soudkyně Mgr. Daniela Zemanová se k věci vyjádřila tak, že jí nejsou známy žádné
skutečnosti, které by ovlivňovaly její poměr k věci, k účastníkům nebo jejich zástupcům.
Necítí se být podjatá z důvodu, že se ve věci angažuje JUDr. A. M., která je soudkyní na
stejném pracovišti.
Soudkyně Mg. Hana Ptáčková se k věci vyjádřila tak, že jí nejsou známy žádné
skutečnosti, které by ovlivňovaly její poměr k věci, k účastníkům nebo jejich zástupcům.
Nemá žádné poznatky o tom, že se ve věci angažuje JUDr. A. M., s touto soudkyní se nestýká
a o věci s ní nehovořila. Necítí se být ve věci podjatá.
Mgr. Karel Kostelecký se k věci vyjádřil tak, že nebyl osobně nikým spolehlivě
informován, kdo formuloval žalobu. Kolegyně JUDr. A. M. se na něj v předmětné věci nikdy
neobracela a ani nikterak jinak neintervenovala. Žaloba obsahuje fráze i úpravu u takových
úkonů obvyklé. V tomto směru je proto lhostejné z pohledu §8 s. ř. s., kdo písemné
vyhotovení žaloby formuloval. Není z projednávání věci vyloučen, protože k věci či osobám
nemá vztah předvídaný v citovaném ustanovení.
Podle §8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věcí,
jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům, je dán
důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou rovněž soudci, kteří se podíleli
na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním
řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce
v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
V projednávané věci Nejvyšší správní soud nezjistil žádný z důvodů podjatosti,
jak je vymezen v citovaném ustanovení. Důvod uvedený žalovaným, tj. jeho domněnka,
že projednávanou žalobu měla zpracovat soudkyně Krajského soudu v Ústí n.L.- pobočka
Liberec, nemůže představovat okolnost, jež by vedla k vyloučení soudců a není způsobilý
založit úvahy o pochybnostech o nepodjatosti soudců. Podjatost soudce zasahuje do principu
jeho nezávislosti, neboť nestrannost soudce tento princip předpokládá. Samotný pojem soudce
totiž s sebou nese atribut nezaujatosti a nestrannosti a bez toho, že by se nepředpokládal,
nebylo by důvodu ani pro konstituování soudní moci jako jednoho z pilířů demokratické
společnosti. Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v §8 s. ř. s. představuje
výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím,
že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod).
Postup, kterým je věc odnímána soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako
postup výjimečný. Vzhledem k tomu lze vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí
přidělené věci jen výjimečně a ze skutečně závažných důvodů, které mu reálně brání
rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě. Žalovaným tvrzený důvod není
tohoto charakteru a pochybnost o nepodjatosti označených soudců, jež mají rozhodovat
v dané věci, nelze dovodit, a to ani u soudkyně Mgr. Hany Burešové, která se sama považuje
za vyloučenou, a o jejich podjatosti pak nesvědčí ani jiná skutečnost obsažená ve spise.
Ze všech těchto důvodů pak Nejvyšší správní soud rozhodl tak, jak je uvedeno
ve výroku.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 27. 8. 2004
JUDr. Eliška Cihlářová
předsedkyně senátu