ECLI:CZ:NSS:2004:NAO.23.2004:55
sp. zn. Nao 23/2004 – 55
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie
Součkové a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a JUDr. Milana Kamlacha v právní věci žalobce
F. O., proti žalovanému Ministerstvu financí, se sídlem Letenská 15, Praha 1, v řízení o
žalobě proti nečinnosti správního orgánu, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 7 Ca
260/2003, o námitce podjatosti soudkyně Nejvyššího správního soudu JUDr. Ludmily
Valentové,
takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Žalobce v podání doručeném Městskému soudu v Praze dne 9. 7. 2004 uplatnil
námitku podjatosti proti soudkyni Nejvyššího správního soudu JUDr. Ludmile Valentové,
kterou formuloval tak, že jmenovaná soudkyně – autorka usnesení ze dne 31. 5. 2004,
čj. Nao 8/2004 - 42, jímž bylo rozhodnuto o námitce podjatosti soudce Městského
soudu v Praze JUDr. Jaroslava Hubáčka (v tomto usnesení Nejvyššího správního soudu
se konstatuje, že JUDr. Jaroslav Hubáček není vyloučen z projednávání a rozhodování ve věci
vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 7 Ca 260/2003 – pozn. soudu) – byla
při rozhodování podjatá, neboť sama chránila podjatost soudce JUDr. Jaroslava Hubáčka,
který zase chrání provinění žalovaného Ministerstva financí. Důvod spočívá podle názoru
žalobce ve zkorumpovanosti veškeré státní moci.
Věc byla dne 29. 7. 2003 předložena k rozhodnutí o námitce podjatosti Nejvyššímu
správnímu soudu. Soudkyně JUDr. Ludmila Valentová sdělila, že nemá žádný vztah
k účastníkům řízení, k právní věci ani k JUDr. Jaroslavu Hubáčkovi, jehož zná pouze z úřední
(rozhodovací) činnosti. Nejvyšší správní soud poté o věci uvážil následovně:
Podle ustanovení §8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí
věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán
důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli
na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním
řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce
v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech, kterého se žalobce
dovolává, jsou z projednávání a rozhodnutí věci vyloučeni mj. ti soudci, kteří se podíleli
na projednávání nebo rozhodování věci v předchozím soudním řízení.
Podle ustanovení §8 odst. 5 s. ř. s. může účastník řízení nebo osoba zúčastněná
na řízení namítnout podjatost soudce, soudní osoby, tlumočníka nebo znalce do jednoho týdne
ode dne, kdy se o podjatosti dozvěděl; zjistí-li důvod při jednání, musí ji uplatnit při tomto
jednání. K později uplatněným námitkám se nepřihlíží.
Rozhodnutí o tom, zda je soudce vyloučen z projednávání a rozhodování určité právní
věci, je rozhodnutím procesním. Vznesená námitka podjatosti způsobuje, že v řízení o věci
samé nesmí být soudcem, proti němuž byla námitka podjatosti vznesena, činěny žádné další
úkony, vyjma úkonů neodkladných. Rozhodnutí o tom, zda je soudce vyloučen, musí - má-li
mít smysl - předcházet rozhodnutí o věci samé, a jestliže bylo rozhodnuto, že soudce
je vyloučen, určí místo něho předseda soudu jiného soudce nebo věc přikáže jinému senátu.
Podmínkou, za níž může soud rozhodnout o tom, zda je soudce vyloučen z projednávání
a rozhodování určité věci podle §8 odst. 5 s. ř. s. proto je, aby o věci samé nebylo ještě
rozhodnuto. Zákon sice tuto podmínku výslovně nestanoví, ale lze ji dovodit ze skutečnosti,
že je-li vznesena námitka podjatosti, je soudce povinen vyčkat s rozhodnutím ve věci
až do rozhodnutí o ní. Rozhodnout o námitce podjatosti dodatečně, tedy až po projednání
a rozhodnutí věci vyslovit, že soudce, jenž se projednání a rozhodnutí věci účastnil,
je vyloučen, resp. byl vyloučen, zákon samostatně zpětně neumožňuje. Soudní řád správní
neobsahuje postup, jímž by mohly být odstraněny jakékoliv vady řízení předcházejícího
vydání rozhodnutí o námitce podjatosti. Ve správním soudnictví je možné po vydání
rozhodnutí namítat, že ve věci rozhodoval vyloučený soudce, toliko u těch rozhodnutí, u nichž
soudní řád správní připouští mimořádný opravný prostředek - kasační stížnost; v takovém
případě by bylo možné skutečnost, že ve věci rozhodoval vyloučený soudce, uplatnit jako
důvod kasační stížnosti podle §103 odst. 1 písm. c) s. ř. s. Proti rozhodnutí o námitce
podjatosti však kasační stížnost přípustná není.
Na základě shora uvedeného Nejvyšší správní soud návrh žalobce na vyloučení
soudkyně JUDr. Ludmily Valentové odmítl podle ustanovení §46 odst. 1 písm. d) s. ř. s.,
neboť dospěl k závěru, že existence rozhodnutí o námitce podjatosti soudce JUDr. Jaroslava
Hubáčka je neodstranitelnou překážkou tomu, aby Nejvyšší správní soud mohl rozhodnout
o návrhu na vyloučení soudkyně JUDr. Ludmily Valentové z projednání a rozhodnutí
o námitce podjatosti soudce JUDr. Jaroslava Hubáčka. Soud nad rámec projednávané věci
poznamenává, že blíže nespecifikovaný odkaz žalobce na zkorumpovanost veškeré státní
moci není způsobilým důvodem pro rozhodnutí o vyloučení konkrétního soudce
z projednávání a rozhodování věci. Vždy je třeba uvést konkrétní důvod, ze kterého žalobce
čerpá přesvědčení o podjatosti soudce.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 15. září 2004
JUDr. Marie Součková
předsedkyně senátu