ECLI:CZ:NSS:2004:NAO.42.2004:33
sp. zn. Nao 42/2004 - 33
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky
Cihlářové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Jiřího Vyvadila v právní věci žalobkyně H.
K., proti žalovanému Krajskému úřadu Pardubického kraje, se sídlem Pardubice,
Komenského nám. 125, o námitce podjatosti žalobkyně proti soudcům Krajského soudu
v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích,
takto:
Soudci Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích, JUDr. Milan
Špryňar, JUDr. Drahomíra Lukešová, Mgr. Petra Venclová, JUDr. Marie Pavlíčková
a JUDr. Jan Dvořák nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí této věci.
Odůvodnění:
Podáním ze dne 21. 1. 2004 se žalobkyně domáhá zajištění projednání žalob podaných
na Krajský soud v Hradci Králové, pobočka Pardubice jiným soudem.
Krajský soud v Hradci Králové, pobočka Pardubice, který věc projednává
pod sp. zn. 52 Ca 26/2004, předložil věc Nejvyššímu správnímu soudu, neboť žalobkyně
ve svém podání ze dne 21. 1. 2004 uvedla: „Zaraven Vam osobne, a dalsim, ktere resi
me zaloby podavam namitku podjatosti z duvodu pomeru k hejtmanovi a poslanci Vanovi“,
což bylo krajským soudem posouzeno jako uplatnění námitky podjatosti, o které je podle
§8 odst. 5 s. ř. s. oprávněn rozhodnout Nejvyšší správní soud.
Soudci Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka Pardubice, JUDr. Milan Špryňar,
JUDr. Drahomíra Lukešová, Mgr. Petra Venclová, JUDr. Marie Pavlíčková
a JUDr. Jan Dvořák ke vznesené námitce podjatosti shodně uvedli, že se ve shora označené
věci necítí být podjati a není jim ani známa žádná skutečnost, ze které by mohl vyplynout
důvod případných pochybností o jejich nepodjatosti.
Podle §8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci,
jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům
je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli
na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním
řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce
v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Podle odst. 5
citovaného ustanovení může účastník nebo osoba zúčastněná na řízení namítnout podjatost
soudce, soudní osoby, tlumočníka nebo znalce. Námitku musí uplatnit do jednoho týdne
ode dne, kdy se o podjatosti dozvěděl; zjistí-li důvod podjatosti při jednání, musí ji uplatnit
při tomto jednání. K později uplatněným námitkám se nepřihlíží. Námitka musí být
zdůvodněna a musí být uvedeny konkrétní skutečnosti, z nichž je dovozována. O vyloučení
soudce rozhodne usnesením po jeho vyjádření Nejvyšší správní soud, a je-li namítána
podjatost soudní osoby, tlumočníka nebo znalce, rozhodne o ní senát po jejich vyjádření.
Předpokladem pro zajištění záruky správného a spravedlivého rozhodnutí je,
aby v řízení jednal a rozhodoval soudce nepodjatý, který není v žádném osobním stavu
k účastníkům a k jejich zástupcům a který není nikterak zainteresován na výsledku řízení.
Proto důvodem pro vyloučení soudce je jeho poměr k věci, k účastníkům
nebo k jejich zástupcům, přičemž zákon dále vylučuje soudce, který věc již projednával
nebo o ní rozhodoval v předchozím soudním řízení nebo v řízení u správního orgánu. Poměr
k věci vyplývá především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci.
Tak je tomu v případě, kdyby byl sám účastníkem řízení nebo v případě, že by mohl být
rozhodnutím soudu přímo dotčen na svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším
účastníkem). Vyloučen je také soudce, který získal o věci poznatky jiným způsobem
než z dokazování při řízení (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem
dokazovaní). Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům může být také založen
především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, např. vztahem přátelským
či naopak zjevně nepřátelským. Zákon vylučuje, aby důvodem pochybnosti o soudcově
nepodjatosti mohly být okolnosti, které spočívají buď v jeho postupu v řízení v projednávané
věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. V postupu soudce při projednávání konkrétní
věci se totiž projevuje samotný výkon soudnictví a tyto okolnosti samy o sobě nemohou
být důvodem k pochybnosti o nepodjatosti soudce.
V projednávané věci žalobkyně uvedla, že začala uvažovat o podjatosti na základě
adresovaných mailů přímo JUDr. M. Bořkovi, kdy ji odpovídala sekretářka ano-ne.
JUDr. Špryňar po rozsudku z 5. 9. 2004 ve věci balkonu u jejího bytu, kdy jí oznámil,
že se jednalo o řízení u okresního soudu. Nejednalo z důvodu, že šlo o námitky,
které nepřesahují rozsah pravomoci státního úřadu. Dále po zaslání pobočkou osvobození
a určení právníka a ne zaslání označeného osvobození od soudních poplatků. Také na základě
rozhodnutí odvolacího orgánu, kde veřejné listiny byly nahrazeny datumy r. 2002 a došlo
k dalším úpravám ve spisech. Dále na základě telefonického hovoru 1/04 se soudci rozsudku
z 5. 9. 2003, kde jí bylo každým navrhováno zrušit žalobu ve věci dokumentace jejich domu,
žaloby proti HZS a žádosti o rozhodnutí pro 23 balkonů.
Vzhledem k okolnosti, že zákon požaduje, aby námitka podjatosti byla odůvodněna
a aby žalobce současně uvedl konkrétní skutečnosti, že kterých podjatost dovozuje,
nelze v případě žalobkyně z obecných a zcela nekonkrétních tvrzení dovodit podjatost výše
jmenovaných soudců. Žalobkyně ve svém podání ani konkrétně neuvedla, vůči kterým soudců
vznáší námitku podjatosti. Stejně tak se pouze omezuje na tvrzení „z důvodu poměru
k hejtmanovi a poslanci Váňovi“, přičemž však neuvádí, v čem tento „poměr“ spočívá
a jakým způsobem se dotýká projednávané věci a soudců, kteří se na projednávání podílejí.
Ze všech shora uvedených důvodů Nejvyšší správní soud neshledal vznesenou
námitku podjatosti soudců JUDr. Milana Špryňara, JUDr. Drahomíry Lukešové, Mgr. Petry
Venclové, JUDr. Marie Pavlíčkové a JUDr. Jana Dvořáka za důvodnou, což vyjádřil
ve výroku tohoto usnesení (§8 odst. 5 s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 14. prosince 2004
JUDr. Eliška Cihlářová
předsedkyně senátu