ECLI:CZ:NSS:2004:NAO.45.2004:32
sp. zn. Nao 45/2004 - 32
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa Baxy
a soudců JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Michala Mazance v právní věci žalobce S. M.,
proti žalovanému Krajskému úřadu Olomouckého kraje, se sídlem Olomouc,
Jeremenkova 40a, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 4. 2004, č. j. OSV-
2674/04/SD-61/KR, o námitce podjatosti uplatněné žalobcem,
takto:
Soudkyně Krajského soudu v Ostravě JUDr. Bohuslava Drahošová není
vyloučena z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Krajského soudu v Ostravě
pod sp. zn. 38 Cad 13/2004.
Odůvodnění:
Žalobce se svým podáním doručeným Krajskému soudu v Ostravě dne 19. 4. 2004,
označeným „Návrh na zahájení řízení; Návrh na předběžné opatření“, domáhal zrušení
rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 4. 2004, č. j. OSV-2674/04/SD-61/KR, kterým bylo
zamítnuto žalobcovo odvolání proti předchozímu rozhodnutí Městského úřadu
v Zábřehu ze dne 10. 3. 2004, č. j. soc/1385/552/2004/Dv, jímž nebyla žalobci přiznána
dávka sociální péče, a jím napadené rozhodnutí potvrzeno.
Dne 10. 6. 2004 rozhodl Krajský soud v Ostravě usnesením č. j. 38 Cad 13/2004-12
o přerušení řízení z důvodu probíhajícího řízení ve věci způsobilosti žalobce k právním
úkonům u Okresního soudu v Šumperku. Dne 30. 6. 2004 bylo Krajskému soudu
v Ostravě doručeno žalobcovo podání označené jako „Kasační stížnost“, ve kterém
žalobce mimo jiné uvedl, že Krajský soud v Ostravě rozhodoval vyloučeným soudcem.
Následně byl dne 14. 9. 2004 žalobce vyzván, aby odůvodnil toto své tvrzení, jež bylo
krajským soudem vyhodnoceno jako námitka podjatosti. Z žalobcova vyjádření, jež bylo k
této výzvě doručeno Krajskému soudu v Ostravě dne 21. 9. 2004, vyplynulo, že soudkyně
JUDr. Bohuslava Drahošová jednala a rozhodovala žalobcovy důchodové věci, kde
probíhají kasační řízení a současně jednala ve věci sociální potřebnosti dle čl. 30 Listiny
základních práv a svobod.
Soudkyně JUDr. Bohuslava Drahošová se k uplatněné námitce podjatosti vyjádřila
tak, že k účastníkům řízení ani k věci nemá osobní vztah a nejsou jí známy okolnosti,
které by jí z projednávání a rozhodnutí shora uvedené právní věci vylučovaly, a není jí
znám ani důvod možné podjatosti.
Námitka podjatosti žalobce byla za této procesní situace postupem podle §8 odst. 5
zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), předložena k rozhodnutí
Nejvyššímu správnímu soudu.
V projednávané věci Nejvyšší správní soud shledal námitku podjatosti nedůvodnou.
Podle §8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci,
jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán
důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli
na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním
řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce
v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
Podjatost soudce zasahuje do principu nezávislosti soudce, neboť nestrannost
soudce tento princip předpokládá. Samotný pojem soudce totiž s sebou nese atribut
nezaujatosti a nestrannosti a bez toho, že by se nepředpokládal, nebylo by důvodu ani pro
konstituování soudní moci jako jednoho z pilířů demokratické společnosti. Rozhodnutí o
vyloučení soudce z důvodů uvedených v §8 s. ř. s. představuje výjimku z ústavní zásady,
podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu i
soudce stanoví zákon (článek 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Tak, jak zákon
tuto příslušnost stanovil, je zásadně dána, a postup, kterým je věc odnímána soudu
příslušnému a přikázána soudu, resp. soudci jinému, je nutno chápat jako postup
výjimečný. Vzhledem k tomu lze vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené
věci jen výjimečně a ze skutečně závažných důvodů, které mu reálně brání rozhodnout
v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.
Spatřuje-li tedy žalobce důvod podjatosti v tom, že dotčená soudkyně Krajského
soudu v Ostravě rozhoduje i jiné právní věci, v nichž je žalobce účastníkem řízení, pak
tato skutečnost podle §8 odst. 1 poslední věty s. ř. s. nemůže být důvodem k jejímu
vyloučení. Naopak žádnými konkrétními skutečnostmi, které by nasvědčovaly důvodům
podjatosti pro poměr uvedené soudkyně k věci nebo k žalobci, námitka odůvodněna není,
stejně tak z obsahu soudního spisu Nejvyšší správní soud žádné skutečnosti nasvědčující
podjatosti nezjistil. Okolnosti, ze kterých žalobce dovozuje podjatost, tak nelze bez další
specifikace a v kontextu ostatního obsahu podání považovat za skutečnosti, jež by
svědčily existenci zvláštního poměru uvedené soudkyně k žalobci, pro nějž by měl mít
Nejvyšší správní soud pochybnosti o její nepodjatosti. Nebyl totiž zjištěn žádný specifický
poměr JUDr. Bohuslavy Drahošové k žalobci ani k věci samotné, nebylo ani zjištěno, že
by se tato soudkyně podílela na projednávání nebo rozhodování věci v předchozím
soudním řízení nebo v řízení správním. Za situace, kdy rovněž uvedená soudkyně
vyloučila existenci skutečností, jež by mohly být důvodem k její podjatosti, rozhodl
Nejvyšší správní soud tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 24. listopadu 2004
JUDr. Josef Baxa
předseda senátu