ECLI:CZ:NSS:2004:VOL.6.2004:12
sp. zn. Vol 6/2004 - 12
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa Baxy
a soudců JUDr. Miluše Doškové, JUDr. Brigity Chrastilové, JUDr. Milana Kamlacha, JUDr.
Petra Průchy, JUDr. Vojtěcha Šimíčka a JUDr. Marie Turkové v právní věci navrhovatelů:
a) ing. J. D., b) V. D., proti odpůrci: Státní volební komise se sídlem U Obecního domu 3,
112 20 Praha 1, v řízení o návrhu na neplatnost volby kandidáta do Evropského parlamentu,
takto:
I. Návrh se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Dne 22. 6. 2004 podali u Nejvyššího správního soudu navrhovatelé návrh označený
jako „stížnost na volební výsledky“, v němž namítají, že z výsledků voleb do Evropského
parlamentu zveřejněných na internetové stránce www.volby.cz je zřejmé, že ve volebním
okrsku č. 34, O. v okrese Z. nebyl uveden žádný přednostní hlas pro volební stranu č. 5 –
N. k., přestože oba navrhovatelé tvrdí, že na kandidátní listině této strany dali oba přednostní
hlas kandidátovi č. 6 a dále po jednom hlasu kandidátům č. 1 a 10. Proto navrhovatelé žádají
„opravit volební výsledky“, neboť v opačném případě vznikají vážné důvody pro podezření
z nezákonné manipulace a ohrožení správnosti celých voleb.
Státní volební komise se k tomuto návrhu ve stanovené lhůtě nevyjádřila.
Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval otázkou splnění procesních náležitostí
podaného návrhu a v tomto směru zjistil, že návrh byl podán včas (§57 odst. 1 zákona
č. 62/2003 Sb. o volbách do Evropského parlamentu) a že oba navrhovatelé jsou zapsáni
do seznamu voličů pro volby do Evropského parlamentu, a to pod č. 866 a 867, takže jsou
k podání tohoto návrhu aktivně legitimováni (§57 odst. 1 cit. zákona).
Proto soud přistoupil k meritornímu projednání a rozhodnutí návrhu.
Z volební dokumentace (včetně všech odevzdaných hlasovacích lístků) vyžádané
od Městského úřadu Znojmo a vztahující se k volebnímu okrsku č. 34 O., soud zjistil, že
volební strana č. 5 – N. k. obdržela celkem 3 platné hlasy (žádný hlas neplatný), z nichž na
jednom hlasovacím lístku nebyl uplatněn žádný přednostní hlas a na dvou zbývajících lístcích
byli řádně označeni kandidáti č. 1 a 10 vždy jedním hlasem a kandidát č. 6 dvěma hlasy, což
koresponduje s tvrzením navrhovatelů. Ze skutečnosti, že oba předmětné hlasovací lístky se
nacházely v obálce označené jako „Platné hlasovací lístky s přednost. hlasy“ a z toho, že i na
tzv. pomocném hlasovacím lístku byly u uvedených kandidátů řádně zaznamenány výše
zmíněné přednostní hlasy, je zjevné, že okrsková volební komise oba tyto hlasovací lístky
posoudila jako hlasy, u nichž voliči využili svého práva přednostního hlasování. K pochybení
tak zjevně došlo až při zpracovávání celkových „Výsledků hlasování pro politické strany,
politická hnutí a koalice ve volebním okrsku“, kde je sice správně konstatováno, že předmětná
volební strana obdržela celkem 3 platné hlasy, nicméně skutečnost, že uvedeným kandidátům
této strany byly uděleny přednostní hlasy, již zaznamenána není. Obsah tohoto protokolu,
podepsaný všemi členy okrskové volební komise, se následně stal podkladem pro další
zpracování volebních výsledků.
Na základě provedených skutkových zjištění dospěl soud k následujícím právním
závěrům.
Podle ustanovení §57 odst. 2 zákona č. 62/2003 Sb. návrh na neplatnost volby
kandidáta může podat navrhovatel, má-li za to, že byla porušena ustanovení tohoto zákona
způsobem, který mohl ovlivnit výsledek volby tohoto kandidáta. Z citovaného ustanovení
je zřejmé, že předmětný návrh představuje prostředek soudní ochrany namířený proti zvolení
konkrétního kandidáta (příp. kandidátů) do Evropského parlamentu, přičemž pokud by soud
tomuto návrhu vyhověl, rozhodl by o neplatnosti volby kandidáta (§90 odst. 1 zákona
č. 150/2002 Sb., soudní řád správní), tzn. s účinky ex tunc.
V projednávané věci sice navrhovatelé volbu některého kandidáta výslovně nenapadají
a Nejvyššímu správnímu soudu nepřísluší rozhodovat způsobem vyplývajícím z formulace
petitu návrhu (tzn. nemůže „opravovat volební výsledky“), nicméně z obsahu návrhu
lze dovodit, že navrhovatelé z prezentovaných důvodů zřejmě paušálně zpochybňují volbu
všech zvolených kandidátů.
Jak vyplývá z citované dikce ustanovení §57 odst. 2 zákona č. 62/2003 Sb.
a ze samotného smyslu předmětného právního institutu, za základní předpoklady vyhovění
tomuto typu volební stížnosti je – v obecné rovině - nutno označit především tři následující:
(1.) protizákonnost, tzn. porušení některých ustanovení zákona č. 62/2003 Sb.; (2.) vztah mezi
touto protizákonností a zvolením kandidáta, jehož zvolení je napadeno volební stížností
a (3.) zásadní intenzitu této protizákonnosti, která ve svých důsledcích musí přinejmenším
výrazně zpochybňovat volbu předmětného kandidáta. Jinak řečeno, tato intenzita musí
v konkrétním případě dosahovat takového stupně, že je možno se důvodně domnívat,
že pokud by k protizákonnému jednání nedošlo, nebyl by tento kandidát zřejmě vůbec zvolen.
Zjednodušeně řečeno tedy tato intenzita způsobuje „zatemnění“ volebních výsledků,
tzn. jejich zásadní zpochybnění.
Optikou předchozích východisek nazíral soud rovněž na námitky navrhovatelů,
obsažené v jejich volební stížnosti. V projednávané věci tak je nutno především konstatovat,
že navrhovatelé v podstatě nezpochybňují volbu některého konkrétního kandidáta a svoji
argumentaci omezují na nepřihlédnutí k jejich preferenčním hlasům, odevzdaným
pro kandidáty volební strany č. 5 – N. k.. Již na tomto místě je proto možno učinit dílčí závěr,
že posuzovaná stížnost nesplňuje základní předpoklady pro vyhovění, uvedené shora sub 2 a
3. Jádro uplatněné námitky totiž spočívá v tom, že nebyly zohledněny preferenční hlasy
v rámci (dvou) hlasovacích lístků odevzdaných pro zmíněnou volební stranu. Protože však ani
navrhovatelé sami konkrétně netvrdí, že by se toto pochybení mohlo jakkoliv projevit při
zvolení některých kandidátů, je nutno tuto námitku posoudit tak, že mohla mít – teoreticky a
v obecné rovině - za určitých okolností vliv na pořadí kandidátů na kandidátní listině
předmětné volební strany, nicméně nelze se důvodně ani domnívat, že by mohla vyvolat
jakékoliv externí účinky, tzn. že by se mohla reálně projevit na volebních výsledcích - tedy na
tom, kteří kandidáti byli zvoleni za Českou republiku do Evropského parlamentu, a to ani
teoreticky.
Při hodnocení námitky navrhovatelů je totiž nutno především vidět skutečnost,
že při volbách do Evropského parlamentu se zákonodárce rozhodl pro tzv. vázané kandidátní
listiny (oproti možnosti přísně vázané či naopak volné kandidátní listiny). To znamená,
že každý volič disponuje pouze jedním hlasem, který odevzdává pro příslušnou volební stranu
(tzn. pro politickou stranu nebo koalici politických stran), což se projevuje zejména v tom,
že při aktu hlasování vloží do úřední obálky a následně i do volební schránky jeden hlasovací
lístek. Na tomto hlasovacím lístku však může zakroužkováním pořadového čísla nejvýše
u dvou kandidátů vyznačit, kterému z kandidátů dává přednost (§37 odst. 1 zákona
č. 62/2003 Sb.). Při následném zjišťování výsledků voleb je rozhodné, kolik obdržela každá
volební strana hlasů, přičemž přednostní (preferenční) hlasy se uplatní teprve tehdy, pokud
volební strana překročí uzavírací klausuli ve výši 5% z celkového počtu odevzdaných
platných hlasů (zákon č. 62/2003 Sb. zde velmi nepřesně hovoří o postupu do skrutinia,
§47 odst. 2). Přitom k přednostním hlasům se ani v tomto případě nepřihlíží automaticky,
nýbrž pouze tehdy, jestliže některý z kandidátů získal takový počet přednostních hlasů, který
činí nejméně 5% z celkového počtu platných hlasů odevzdaných pro tuto volební stranu.
V projednávané věci je nutno mít na zřeteli především skutečnost, že – jak vyplývá
z oficiálních výsledků voleb do Evropského parlamentu konaných ve dnech 11. a 12. 6. 2004
(publikovaných v H. n. dne 16. 6. 2004), N. k. obdržela celkem 2944 odevzdaných platných
hlasů, což představuje 0,12% z celkově odevzdaných hlasů. Je tedy zřejmé, že tato volební
strana nepřekročila zmíněnou uzavírací klausuli, takže k počtu udělených přednostních hlasů
nemohlo být vůbec přihlíženo.
Jakkoliv tedy Nejvyšší správní soud v činnosti předmětné okrskové volební komise
skutečně shledal pochybení v tom smyslu, že ve výsledném protokolu o výsledcích voleb
nezaznamenala zmíněné přednostní hlasy a věcná podstata námitky navrhovatelů je proto
oprávněná, jedná se o naprosto marginální porušení volebního zákona mající toliko evidenční
a statistický význam, které se nicméně ze shora prezentovaných důvodů nemohlo nikterak
projevit na zákonnosti volby některého ze zvolených kandidátů do Evropského parlamentu.
Proto soud dospěl k závěru, že podaná volební stížnost není důvodná.
Ze všech shora uvedených důvodů Nejvyšší správní soud podaný návrh zamítl,
a to bez nařízení jednání (§89 odst. 5 s. ř. s.).
Podle ustanovení §93 odst. 4 s. ř. s. nemá na náhradu nákladů řízení žádný z účastníků
právo.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 2. 7. 2004
JUDr. Josef Baxa
předseda senátu