ECLI:CZ:NSS:2005:3.AZS.406.2005
sp. zn. 3 Azs 406/2005 - 94
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie
Součkové a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a JUDr. Milana Kamlacha v právní věci žalobce
I. P., zastoupeného opatrovnicí M. B., pracovnicí Krajského soudu v Plzni, adresa pro
doručování: Veleslavínova 40, Plzeň, proti žalovanému Ministerstvu vnitra, odbor azylové a
migrační politiky, se sídlem Nad Štolou 3, pošt. schránka 21/OAM, Praha 7, o žalobě proti
rozhodnutí ministra vnitra ze dne 22. 1. 2003, čj. OAM-1047/AŘ-2002, vedené u Krajského
soudu v Plzni pod sp. zn. 60 Az 31/2003, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského
soudu v Plzni ze dne 27. 2. 2004, č. j. 60 Az 31/2003 - 23,
takto:
I. Řízení se z a s t a v u je .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Kasační stížností podanou k poštovní přepravě dne 9. 4. 2004 a doručenou Krajskému
soudu v Plzni dne 13. 4. 2004 se žalobce (dále též „stěžovatel“) domáhal zrušení rozsudku
uvedeného soudu ze dne 27. 2. 2004, č. j. 60 Az 31/2003 - 23. Tímto rozsudkem byla
zamítnuta žaloba proti v záhlaví uvedenému rozhodnutí ministra vnitra, jímž byl zamítnut
rozklad žalobce proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 21. 6. 2001, čj. OAM-2566/VL-
14-P07-2000. Tímto rozhodnutím byl zamítnut návrh žalobce na zahájení řízení o udělení
azylu (nyní žádost o udělení azylu) podle §16 odst. 1 písm. e) zákona č. 325/1999 Sb.,
o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších
předpisů (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů. Stěžovatel v kasační stížnosti požádal
o ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti a o přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti.
Usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 11. 5. 2004, č. j. 60 Az 31/2003 - 48, nebyl
stěžovateli ustanoven zástupce pro řízení o kasační stížnosti. Toto usnesení bylo zrušeno
rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 9. 2004, č. j. 3 Azs 171/2004 - 65, a věc
byla vrácena Krajskému soudu k Plzni k dalšímu řízení, v němž se měl krajský soud
podrobněji zabývat majetkovými poměry žalobce a jejich vlivem na splnění předpokladu
osvobození od soudních poplatků nezbytného pro ustanovení zástupce soudem.
Usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 25. 1. 2005, č. j. 60 Az 31/2003 - 76, nebyl
žalobci ustanoven zástupce pro řízení o kasační stížnosti proti rozsudku Krajského soudu
v Plzni ze dne 27. 2. 2004, č. j. 60 Az 31/2003 - 23. Současně byl stěžovatel vyzván k tomu,
aby si ve lhůtě jednoho měsíce ode dne doručení usnesení zvolil zástupcem advokáta, jinak
bude kasační stížnost odmítnuta.
Pokus o doručení tohoto usnesení stěžovateli se nezdařil, zásilka se dne 2. 2. 2005
vrátila zpět soudu s tím, že se adresát odstěhoval bez udání adresy. Dne 3. 2. 2005 zjistil soud
telefonicky, že žalobce dne 24. 7. 2004 ukončil pracovní poměr u společnosti A&S E., s. r. o.
a vrátil se s těhotnou manželkou zpět do Lotyšska. Soud se poté písemně dotázal Ředitelství
služby cizinecké a pohraniční policie a Oblastního ředitelství služby cizinecké a pohraniční
policie Plzeň, oddělení cizinecké policie Cheb, zda je žalobce stále hlášen na adrese B. 43, A.,
či zda je správná informace o tom, že opustil Českou republiku. Přípisem ze dne 15. 2. 2005
sdělilo soudu Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie, mu není známa jiná adresa
žalobce než B. 43, A. Oblastní ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie Plzeň,
oddělení cizinecké policie Cheb, soudu dne 25. 2. 2005 sdělilo, že žalobce je stále hlášen na
adrese B. 43, A., a že dne 21. 2. 2005 bylo na této adrese provedeno šetření, přičemž zvonek
ani schránka nebyly označeny jménem žalobce a v době kontroly na zvonění nikdo
nereagoval.
Jelikož je stěžovatel neznámého pobytu, byla mu usnesením Krajského soudu v Plzni
ze dne 1. 3. 2005, č. j. 60 Az 31/2003 - 86, podle §29 odst. 3 o. s. ř. použitého přiměřeně
podle §64 s. ř. s. ustanovena opatrovnicí M. B., pracovnice Krajského soudu v Plzni.
Usnesení nabylo právní moci dne 19. 3. 2005.
Podle §47 písm. c) s. ř. s. soud usnesením řízení zastaví, stanoví-li tak zvláštní zákon.
Podle §33 zákona o azylu ve znění účinném do 12. 10. 2005 soud řízení zastaví, jestliže nelze
zjistit místo pobytu žadatele o udělení azylu (žalobce) a tato skutečnost brání nejméně
po dobu 90 dnů rozhodnutí ve věci. V souzené věci není sporu o tom, že místo pobytu
stěžovatele na území České republiky není známé; tato skutečnost přetrvává již od února 2005
a Nejvyšší správní soud si ji před vydáním svého rozhodnutí ověřil z internetové databáze
žalovaného. Bylo tedy konstatováno, že stěžovatel je neznámého pobytu, a k ochraně jeho
práv mu byla krajským soudem ustanovena opatrovnice. Rozhodnutí ve věci samé brání
v souzené věci skutečnost, že bez stěžovatelovy součinnosti není možné odstranit nedostatek
podmínky řízení o kasační stížnosti spočívající v povinném zastoupení stěžovatele
advokátem; bez toho, že by byl stěžovatel zastoupen advokátem, nelze o kasační stížnosti
meritorně rozhodnout. Nejvyšší správní soud proto v souladu s §33 zákona o azylu ve znění
účinném do 12. 10. 2005 usnesením rozhodl o zastavení řízení o kasační stížnosti podle §47
písm. c) s. ř. s. použitého přiměřeně podle §120 s. ř. s. Za této procesní situace již Nejvyšší
správní soud nerozhodoval o návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
Vzhledem k tomu, že řízení bylo zastaveno, podle §60 odst. 3 věty prvé s. ř. s.
za použití §120 s. ř. s. nemá žádný z účastníků řízení právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 21. prosince 2005
JUDr. Marie Součková
předsedkyně senátu