ECLI:CZ:NSS:2005:5.AS.8.2004
sp. zn. 5 As 8/2004 - 67
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily
Valentové a soudců JUDr. Václava Novotného a JUDr. Lenky Matyášové v právní věci
žalobce P. S., zastoupeného Mgr. Jaroslavem Kopeckým, advokátem v Ostravě 1, Poštovní 7,
proti žalovanému Krajskému úřadu Moravskoslezského kraje, se sídlem Ostrava, 28. října
117, o přezkoumání rozhodnutí Okresního úřadu v Karviné ze dne 3. 9. 2001, č. j. RZ -
646/2001, o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. 10.
2003, č. j. 22 Ca 4/2003 - 44,
takto:
I. Kasační stížnost se zamítá .
II. Žalovanému se náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti nepřiznává .
Odůvodnění:
Krajský soud v Ostravě (dále krajský soud) napadeným usnesením odmítl žalobu
žalobce proti rozhodnutí Okresního úřadu v Karviné ze dne 3. 9. 2001, č. j. RZ – 646/2001,
kterým Okresní úřad Karviná zamítl odvolání žalobce proti lékařské zprávě ze dne 8. 10. 1997
a tuto lékařskou zprávu potvrdil. Krajský soud dospěl k závěru, že proti rozhodnutí správního
orgánu v daném případě Okresního úřadu Karviná není přípustná žaloba u soudu,
protože ust. §70 písm. d) s. ř. s. jsou ze soudního přezkoumání vyloučeny úkony správního
orgánu, jejichž vydání závisí výlučně na posouzení zdravotního stavu osob nebo technického
stavu věcí, pokud sama o sobě neznamenají právní překážku výkonu povolání, zaměstnání,
podnikatelské, popřípadě jiné hospodářské činnosti, nestanoví-li zvláštní zákon
jinak.Z žaloby nevyplývá, že by důvod přezkumu napadeného rozhodnutí spočíval v jiných
skutečnostech, tzn. ve skutečnostech, které znamenají překážku výkonu povolání nebo
podnikatelské či jiné hospodářské činnosti. Žalobce se domáhá ve své podstatě toho, aby mu
byla uznána nemoc z povolání. Z napadeného rozhodnutí je přitom patrné, že od 1. 4. 1995
v dole nepracuje a od srpna 1995 pracuje jako instalatér u firmy I., s. r. o. opravy plynových
spotřebičů v bytech. Z toho vyplývá, že napadené rozhodnutí nemůže samo o sobě bránit
žalobci ve výkonu jeho dosavadního zaměstnání instalatéra, a proto je z přezkoumání soudem
vyloučeno. Krajský soud proto s přihlédnutím k ust. §70 písm. d) s. ř. s. podle ust. §46 odst.
1 písm. d) s. ř. s. žalobu odmítl.
Žalobce podal proti usnesení krajského soudu včas kasační stížnost a uplatnil v ní
důvod uvedený v ust. §103 odst. 1 písm. e) s. ř. s. Rozhodnutí žalovaného napadl žalobou
v celém rozsahu pro vady řízení a namítal, že se opírá o nesprávné posouzení důkazů
a skutečností pro toto rozhodnutí, zejména že nevyhodnotil některé skutečnosti z žalobcovy
zdravotní dokumentace, nezabýval se zprávou Okresní hygienické stanice K., pracovního
lékařství ze dne 29. 2. 1996, v niž jsou uváděny hodnoty EMG zcela odlišné od hodnot
uvedených v napadeném rozhodnutí. Zároveň se nezabýval otázkou, zda polyneuropatické
postižení zjištěné v žalobcových dolních končetinách mělo v době měření trvalý nebo
dočasný charakter, tedy se nezabýval příčinami vzniku onemocnění. Svým podáním
se domáhal potvrzení, že trpí chorobou z povolání vzniklou v důsledku jeho pracovní činnosti
u O. D. Č. Hlavním důvodem podání žaloby pak bylo, že napadené rozhodnutí se opíralo o
závěr primáře oddělení nemocí z povolání, že se nejedná o nemoc z povolání, ze dne 8. 10.
1997, který tímto rozhodnutím žalovaný potvrdil, a to se zdůvodněním, že závěr byl podepřen
následným stanoviskem ředitele K. a. s. a vyšetřením žalobce na oddělení nemocí z povolání
ve Fakultní nemocnici O. ze dne 6. 8. 1998 až 17. 11. 1998. V odůvodnění napadeného
rozhodnutí bylo následně konstatováno, že obě instituce uvedly, že se nejedná o nemoc
z povolání, a je odkázáno na zprávu soudního znalce, která vycházela z tohoto zjištění. Z
celého spisového materiálu, ani z uvedeného odůvodnění pak není zřejmé o jakou zprávu
soudního znalce se odůvodnění opírá, kdy byla zpráva vyhotovena a kterým znalcem, na které
otázky měla odpovědět a kdo si zprávu soudního znalce vyžádal. Smyslem podané žaloby
bylo, aby soud posoudil postup správního orgánu při posuzování a hodnocení zdravotního
stavu žalobce s ohledem na skutečnost, že žalobce poukazoval na rozporuplnost závěrů
lékařských zpráv, a to s ohledem na časovou posloupnost, kterou se správní orgán, ač měl,
vůbec nezabýval, dále na skutečnost, že některá posouzení zpracovával původní ošetřující
závodní lékař žalobce, o jehož nestrannosti při posuzování dané věci lze pochybovat. Jeho
žalobu krajský soud napadeným usnesením odmítl, neboť jde podle něj o úkon správního
orgánu, jehož vydání závisí výlučně na posouzení zdravotního stavu osob. Podle žalobce je
tento postup s ohledem na ust. §75 odst. 1 s. ř. s. v rozporu s ním, neboť tato kompetenční
výluka je účinná od 1. 1. 2003 a žaloba byla podána 29. 3. 2002. Bez ohledu na tuto
připomínku pak má za to, že i při aplikaci tohoto ustanovení krajským soudem je dán důvod
pro projednání žaloby, neboť se nejedná pouze o posouzení zdravotního stavu žalobce, ale
rozhodnutí o zdravotním stavu (nemoci z povolání) je následně v příčinné souvislosti
s výkonem povolání žalobce, jemuž současný zdravotní stav neumožňuje vykonávat jakékoliv
zaměstnání odpovídající průpravě a brání mu s ohledem na zdravotní dokumentaci a vstupní
prohlídky plně realizovat své právo na práci. Výrok o nemoci z povolání naopak
tento hendikep smazává a nároky vyplývající následně z tohoto stavu mu umožní
přijmout takové zaměstnání, které odpovídá jeho skutečným možnostem daným jeho
zdravotním stavem. Kasační stížností se domáhá zrušení napadeného usnesení krajského
soudu a vrácení věci tomuto soudu k dalšímu řízení.
Žalovaný se k podané kasační stížnosti nevyjádřil.
Nejvyšší správní soud přezkoumal napadené usnesení podle ust. 109 odst. 2, 3 s. ř. s.
a dospěl k závěru, že kasační stížnost není důvodná.
Žalobou původně podanou u Okresního soudu v Karviné dne 29. 3. 2002, se žalobce
domáhá zrušení rozhodnutí Okresního úřadu Karviná, referát zdravotnictví, ze dne 3. 9. 2001,
spis. zn. RZ - 646/2001, a vrácení věci k dalšímu projednání. Rozhodnutím ze dne 3. 9. 2001,
č. j. RZ - 646/2001 Okresní úřad Karviná, referát zdravotnictví, zamítl odvolání žalobce
proti lékařské zprávě ze dne 8. 10. 1997 vydané oddělením nemocí z povolání K., a. s. a tuto
lékařskou zprávu potvrdil. Z odůvodnění uvedeného rozhodnutí vyplývá, že žalobce pracoval
v dole Č. jih od dubna 1979 v úseku degazace dp 3/1980, pak v rubání převážně v kaplích do
prosince 1994, pak přeřazen pro NPE a odpracoval 6 směn jako lokomotivář – pomocník, pak
byl dlouhodobě v pracovní neschopnosti pro pracovní úraz – pohmoždění pravého kyčelního
kloubu, k 31. 3. 1995 rozvázal pracovní poměr, několik měsíců pracoval jako pomocný dělník
na statku u soukromé firmy Z. a od srpna 1995 pracuje jako instalatér u firmy I. s. r. o. opravy
plynových spotřebičů v bytech dosud. Pod zemí pracoval celkem 16 let. Byl vyšetřován na
oddělní nemocnice chorob z povolání K., a. s., hospitalizován na OCHP FNsP O. – P.,
předtím na OPL – OHS O. Okresní úřad Karviná, referát zdravotnictví, v rozhodnutí dospěl
k závěru, že u žalobce byl řádně vyšetřen zdravotní stav a že u něho nebyla zjištěna nemoc
z povolání.
Rozhodnutí Okresního úřadu Karviná, referát zdravotnictví, ze dne 3. 9. 2001,
č. j. RZ 646/2001 učinil žalobce předmětem žaloby ze dne 28. března 2002, kterou
se domáhal zrušení uvedeného rozhodnutí, neboť podle jeho názoru lékařská zpráva ze dne
8. 10. 1997 není objektivní a veškeré na to navazující rozhodnutí a vyšetření nejsou
dostatečně průkazná při určení jeho zdravotního stavu a případně příčin poškození jeho
zdraví. Žalobce v žalobě jasně vyjádřil, že v řízení předcházejícím podání žaloby se domáhal
a nadále se domáhá potvrzení, že trpí chorobou z povolání, vzniklou v důsledku své pracovní
činnosti u O. D. Č. následkem vibrací. Podle názoru krajského soudu vyjádřeného v kasační
stížnosti napadeném usnesení, rozhodnutí Okresního úřadu Karviná, referát zdravotnictví, ze
dne 3. 9. 2001, č. j. RZ 646/2001 je vyloučeno ze soudního přezkoumání ust. §70 písm. d)
zákona č. 150/2002 Sb., dále s. ř. s., neboť jde o úkon správního orgánu jehož vydání závisí
výlučně na posouzení zdravotního stavu osob nebo technického stavu věci, pokud sama o
sobě neznamenají právní překážku výkonu povolání, zaměstnání nebo podnikatelské,
popřípadě jiné hospodářské činnosti, nestanoví-li zvláštní zákon jinak. S tímto závěrem
krajského soudu nesouhlasí žalobce a uplatňuje proti němu dvě námitky. Jednak poukazuje na
ust. §75 odst. 1 s. ř. s. podle něhož při přezkoumání rozhodnutí vychází soud ze skutkového a
právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu, takže kompetenční výluka
ve smyslu §70 písm. d) s. ř. s. je účinná od 1. 1. 2003, přičemž žaloba byla podána 29. 3.
2002. Jednak také namítá, že i při aplikaci tohoto ustanovení krajským soudem je dán důvod
pro projednání žaloby, neboť se nejedná pouze o posouzení zdravotního stavu žalobce, ale
rozhodnutí o zdravotním stavu (nemoci z povolání) je následně v příčinné souvislosti
s výkonem povolání žalobce, když mu současný zdravotní stav neumožňuje vykonávat
jakékoliv zaměstnání odpovídající jeho průpravě a brání mu s ohledem na zdravotní
dokumentaci a vstupní prohlídky plně realizovat své právo na práci. Výrok o nemoci
z povolání mu naopak tento hendikep smazává a nároky vyplývající následně z tohoto stavu
mu umožní přijmout takové zaměstnání, které odpovídá jeho skutečným možnostem daným
jeho zdravotním stavem.
Podle obsahu předloženého spisu Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 22 Ca 4/2003
je zřejmé, že žalobce podal žalobu u Okresního soudu v Karviné dne 29. 3. 2002 (u tohoto
soudu byla vedena původně pod sp. zn. 16 C 84/2002). Žalobce žalobu uplatnil
před 1. 1. 2003, tj. před účinností zákona č. 150/2002 Sb. soudního řádu správního - s. ř. s.
Žalobu tedy podal za účinnosti části páté občanského soudního řádu upravující správní
soudnictví v jejím znění do 31. 12. 2002. Podle §248 odst. 2 písm. g) o. s. ř. v jeho znění
do 31. 12. 2002 soudy nepřezkoumávaly rozhodnutí, jejichž vydání záviselo výlučně
na posouzení zdravotního stavu osob nebo technického stavu věcí, pokud sama o sobě
neznamenala právní překážku výkonu povolání, zaměstnání nebo podnikatelské či jiné
hospodářské činnosti. Od 1. 1. 2003 pak je účinný zákon č. 150/2002 Sb. - s. ř. s., který v §70
písm. d) ze soudního přezkoumání vyloučil úkony správního orgánu, jejichž vydání závisí
výlučně na posouzení zdravotního stavu osob nebo technického stavu věcí, pokud sama
o sobě neznamenají právní překážku výkonu povolání, zaměstnání nebo podnikatelské,
popřípadě jiné hospodářské činnosti, nestanoví-li zvláštní zákon jinak. Právní úprava v době
podání žaloby, t. j. před 1. 1. 2003 i po tomto datu je tedy v podstatě shodná, jak vyplývá
z citace příslušných ustanovení právních předpisů.
V době vydání rozhodnutí Okresního úřadu Karviná, referátu zdravotnictví, ze dne
3. 9. 2001, č. j. RZ - 646/2001, byla účinná vyhláška ministerstva zdravotnictví ze dne
12. prosince 1997 č. 342/1997 Sb., kterou se stanoví postup při uznávání nemocí z povolání
a vydává seznam zdravotnických zařízení, která tyto nemoci uznávají (účinnost dnem
1. ledna 1998), podle jejíhož §3 odst. 2 po ověření závěrů posouzení onemocnění (§2 odst. 4)
vydá příslušné středisko nemocí z povolání a) posudek, kterým se uznává nemoc z povolání,
a jeho stejnopis zašle osobě trpící nemoci z povolání a příslušnému pracovně lékařskému
pracovišti nebo b) posudek, kterým se neuznává nemoc z povolání, a jeho stejnopis zašle
osobě trpící onemocněním. Rozhodování při výkonu zdravotní péče upravoval ke dni vydání
přezkoumávaného rozhodnutí Okresního úřadu Karviná, referátu zdravotnictví, ze dne
3. 9. 2001 §77 zákona č. 20/1966 Sb., a od 1. 9. 2002 jednak §77 a dále §77a a §77b téhož
zákona. Z citovaných ustanovení pak nevyplývá, že by tento zvláštní zákon stanovil jinak,
tedy že by v daném případě posudek o uznání nemoci z povolání, resp. neuznání nemoci
z povolání, resp. rozhodnutí příslušného správního orgánu o odvolání proti němu
přezkoumával soud. Podle §2 odst. 2 vyhlášky č. 342/1997 Sb. příslušné pracovní lékařské
pracoviště provádí posouzení onemocnění na základě zjištění zdravotního stavu před vznikem
onemocnění, v důsledku lékařských vyšetření a dále na základě ověření podmínek vzniku
onemocnění. Podle obsahu rozhodnutí Okresního úřadu Karviná, referátu zdravotnictví,
ze dne 3. 9. 2001 žalobce na základě lékařských vyšetření netrpí nemocí z povolání, nejedná
se u něj o nemoc z povolání. V daném případě tedy žalobce učinil předmětem přezkumné
činnosti soudu úkon (kterým je i rozhodnutí) správního orgánu, jehož vydání záviselo výlučně
na posouzení zdravotního stavu žalobce. Úkon správního orgánu v daném případě sám o sobě
neznamená právní překážku výkonu povolání, zaměstnání nebo podnikatelské, popřípadě jiné
hospodářské činnosti žalobce.
Nejvyšší správní soud proto souhlasí se závěrem krajského soudu vyjádřeném
v kasační stížnosti napadeném usnesení, a proto kasační stížnost žalobce jako nedůvodnou
podle ust. §110 odst. 1 s. ř. s., zamítl.
V řízení měl úspěch žalovaný a příslušela by mu proto náhrada nákladů řízení
o kasační stížnosti podle §60 odst. 1 za použití ust. §120 s. ř. s. Protože žalovaný jednak
náhradu těchto nákladů nežádal a jednak mu podle obsahu spisu prokazatelné náklady tohoto
řízení nevznikly, rozhodl Nejvyšší správní soud tak, jak je ve výroku tohoto rozsudku
uvedeno.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 28. února 2005
JUDr. Ludmila Valentová
předsedkyně senátu