ECLI:CZ:NSS:2005:PST.6.2005
sp. zn. Pst 6/2005 - 33
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vojtěcha Šimíčka,
a soudců JUDr. Josefa Baxy, JUDr. Miluše Doškové, JUDr. Brigity Chrastilové,
JUDr. Milana Kamlacha, JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci
navrhovatele: vláda České republiky, se sídlem Praha 1, nábř. E. Beneše 4, proti odpůrci:
Pravá alternativa, se sídlem Mochov, 5. května 67, v řízení o návrhu na pozastavení činnosti
politické strany,
takto:
I. Činnost politické strany Pravá alternativa se sídlem Mochov,
5. května 67 se p o z a s t a v u je .
II. Navrhovateli se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává .
Odůvodnění:
Dne 24. 3. 2005 podala u Nejvyššího správního soudu vláda České republiky
(dále jen „navrhovatel“) návrh na pozastavení činnosti politické strany Pravá alternativa
(dále jen „odpůrce“) podle ustanovení §15 odst. 1 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování
v politických stranách a v politických hnutích (dále jen „zákon o politických stranách“).
Tento návrh odůvodnil navrhovatel tím, že odpůrce nepředložil Poslanecké sněmovně výroční
finanční zprávy za rok 2001 a 2002 v úplnosti stanovené zákonem, když neobsahovaly
přehled o celkových příjmech a výdajích v členění stanoveném zákonem a účetní výkazy
podle zvláštních právních předpisů.
Odpůrce nevyužil možnosti se k návrhu vyjádřit.
Z obsahu spisu soud zjistil, že podle usnesení Poslanecké sněmovny Parlamentu
České republiky č. 2299 ze 49. schůze konané dne 3. 5. 2002 ke Zprávě o kontrole výročních
finančních zpráv politických stran a politických hnutí za rok 2001 a usnesení Poslanecké
sněmovny Parlamentu České republiky č. 495 ze 16. schůze konané dne 21. 5. 2003
ke Zprávě o kontrole výročních finančních zpráv politických stran a politických hnutí
za rok 2002 odpůrce nepředložil výroční finanční zprávy za rok 2001 a 2002 v úplnosti
stanovené zákonem. Z usnesení Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky č. 1136
z 31. schůze konané dne 7. 5. 2004 ke Zprávě o kontrole výročních finančních zpráv
politických stran a politických hnutí za rok 2003 pak vyplynulo, že za rok 2003 navrhovatel
nepředložil výroční finanční zprávu vůbec.
Podle §4 písm. a) zákona o politických stranách nemohou vznikat a vyvíjet činnost
strany a hnutí, které porušují ústavu a zákony nebo jejichž cílem je odstranění
demokratických základů státu.
Podle §18 odst. 1 zákona o politických stranách jsou strany a hnutí povinny předložit
každoročně do 1. dubna Poslanecké sněmovně k informaci výroční finanční zprávu v členění
konkretizovaném pod body a) až e) citovaného ustanovení.
Podle §14 odst. 1 zákona o politických stranách může být činnost strany a hnutí
rozhodnutím soudu pozastavena, jestliže jejich činnost je v rozporu s §1 až 5, §6 odst. 5
a §17 až 19 nebo se stanovami.
Podle §15 odst. 1 citovaného zákona o rozpuštění strany a hnutí, pozastavení činnosti
strany a hnutí a o znovuobnovení jejich činnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Návrh podá
vláda; pokud tak neučiní do 30 dnů od doručení podnětu, může návrh podat prezident
republiky. O návrhu na rozpuštění politické strany nebo politického hnutí, pozastavení
nebo znovuobnovení jejich činnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud v řízení podle části třetí,
hlavy druhé, dílu pátého zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“).
Podle §96 s. ř. s. rozhoduje soud o takovém návrhu podle skutkového stavu, který tu je
v době rozhodnutí soudu.
Na základě výše uvedených skutečností Nejvyšší správní soud dospěl k závěru,
že podaný návrh je důvodný, neboť z údajů obsažených ve spise (konkrétně z usnesení
Poslanecké sněmovny), bylo zjištěno, že odpůrce skutečně nesplnil zákonem uložené
povinnosti, když opakovaně nepředložil příslušnému orgánu, tj. Poslanecké sněmovně
Parlamentu České republiky, výroční finanční zprávu za roky 2001 a 2002 v úplnosti
požadované zákonem; za rok 2003 pak nepředložil výroční finanční zprávu vůbec. Neučinil
tak ani v době rozhodování Nejvyššího správního soudu. Odpůrce tak nesplnil zákonnou
povinnost stanovenou v §18 odst. 1 zákona o politických stranách, přičemž nesplnění
této povinnosti představuje zvláštní a samostatný důvod, pro který může Nejvyšší správní
soud rozhodnout o pozastavení činnosti strany.
Podle názoru zdejšího soudu nepředloží-li politická strana nebo politické hnutí výroční
finanční zprávu vůbec, anebo ji nepředloží se zákonem požadovanými náležitostmi, a stane-li
se tak opakovaně, pak takové porušení §18 odst. 1 zákona o politických stranách
opodstatňuje pozastavení činnosti politické strany nebo politického hnutí. Nejvyšší správní
soud při svém rozhodování vycházel i z nálezu Ústavního soudu ze dne 18. 10. 1995,
Pl. ÚS 26/94, podle kterého strany a hnutí trvale porušující zákon (tedy nikoli jednorázově
porušily, ale toto porušování má charakter perpetuálního chování - viz znění §4 zákona)
nemohou vyvíjet činnost, neboť tímto opakovaným porušováním zákonů se chovají způsobem
ohrožujícím demokratické základy státu.
Nejvyšší správní soud proto rozhodl na podkladě návrhu oprávněného subjektu
o pozastavení činnosti odpůrce, a to z důvodu uvedeného v ustanovení §18 odst. 1 zákona
o politických stranách. Ve věci rozhodl soud bez jednání za podmínky souhlasu účastníků
(§51 odst. 1 s. ř. s.).
Pro úplnost lze dodat, že podle ustanovení §14 odst. 2 zákona o politických stranách
mohou strany a hnutí při pozastavení činnosti činit pouze úkony zaměřené na odstranění
stavu, který byl důvodem k rozhodnutí soudu o pozastavení jejich činnosti, a to nejdéle
po dobu jednoho roku. Trvají-li i nadále skutečnosti, pro které byla činnost strany pozastavena,
podají orgány uvedené v §15 tohoto zákona žalobu ve správním soudnictví na rozpuštění
strany. Podle §14 odst. 3 uvedeného zákona dojde-li ve stanovené lhůtě k odstranění stavu,
který byl důvodem pro pozastavení činnosti strany a hnutí, považuje se činnost strany a hnutí
za řádně obnovenou dnem, kterým byla stanovená povinnost uznána za splněnou příslušným
orgánem.
Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení §60 odst. 1 s. ř. s., když úspěšnému
navrhovateli, který ostatně náhradu nákladů nepožadoval, podle obsahu spisu náklady
nevznikly.
Poučení: Proti tomuto rozsudku je přípustná obnova řízení za podmínek uvedených
v §111 a násl. s. ř. s. Návrh na obnovu řízení lze podat k Nejvyššímu
správnímu soudu ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy ten, kdo obnovu řízení
navrhuje, se dozvěděl o důvodu obnovy. Po třech letech od právní moci
napadeného rozhodnutí však může být návrh podán jen tehdy, jestliže byl
zrušen trestní rozsudek, jímž byl soud při svém rozhodování vázán.
V Brně dne 27. října 2005
JUDr. Vojtěch Šimíček
předseda senátu