ECLI:CZ:NSS:2006:3.ADS.80.2006
sp. zn. 3 Ads 80/2006 - 49
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie
Součkové a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a JUDr. Milana Kamlacha v právní věci
žalobkyně JUDr. A. P., proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem
Křížová 25, Praha 5, o žalobě proti oznámení žalované ze dne 1. 1. 2005, č. 385 409/415,
vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 1 Cad 81/2005, o kasační stížnosti žalobkyně
proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. 2. 2006, č. j. 1 Cad 81/2005 - 10,
takto:
I. Kasační stížnost se zamítá .
II. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Oznámením žalované ze dne 1. 1. 2005, byla žalobkyně (dále též „stěžovatelka“)
vyrozuměna o úpravě vyplácených důchodů od lednové splátky roku 2005 v souladu
s nařízením vlády č. 565/2004 Sb. tak, že žalobkyni měl po srážkách náležet k výplatě plný
invalidní důchod ve výši 6908 Kč.
Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 2. 2. 2006, č. j. 1 Cad 81/2005 - 10, byla
žaloba žalobkyně proti tomuto oznámení odmítnuta podle §46 odst. 1 písm. d) s. ř. s.
ve spojení s §70 písm. a) s. ř. s., neboť žalobkyně se podle soudu domáhala soudního
přezkoumání úkonu správního orgánu, který není rozhodnutím. Soud uvedl, že oznámení
o výplatě důchodu není součástí výroku rozhodnutí a svou povahou není rozhodnutím
o zákonných nárocích ve věcech důchodového pojištění. Oznámení o výplatě je podle soudu
toliko informací pro pojištěnce o tom, jakým způsobem bude realizována výplata důchodu.
Proto soud žalobu odmítl jako nepřípustnou v souladu s §46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. ve spojení
s §70 písm. a) s. ř. s.
Ve včasné kasační stížnosti stěžovatelka označila provádění srážek na plném
invalidním důchodu za rozporné se záměrem valorizovat starobní a plné invalidní důchody,
účelem čehož je zabezpečení určité skupinu obyvatelstva přiměřeně s pracujícími. Pokud
správní soudnictví věc odmítlo toliko z důvodu chybějícího rozhodnutí, trvá žalobkyně
na tom, aby tato nečinnost správního orgánu byla odstraněna. Stěžovatelka uvedla, že rozdíl
mezi stanovenou výší plného invalidního důchodu a částkou, kterou nakonec dostává,
je neporovnatelný se mzdou nynějších pracovníků právnických profesí. Kromě toho pošta
odmítá přijmout její reklamaci s tím, že je v dané věci toliko prostředníkem. V neposlední
řadě bylo podle stěžovatelky zrušeno jedno z pravomocných rozhodnutí, na jehož základě
byly stěžovatelce prováděny srážky z důchodu. Ze všech uvedených důvodů stěžovatelka
navrhla, aby usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. 2. 2006, č. j. 1 Cad 81/2005 - 10,
bylo zrušeno a věc vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení.
Žalovaná ve vyjádření ke kasační stížnosti uvedla, že srážky z plného invalidního
důchodu provádí na základě pravomocných rozhodnutí soudu v souladu s §299 o. s. ř. Během
přezkumného soudního řízení týkajícího se stěžovatelčiných důchodových nároků nelze řešit
ani důchodové nároky jejího manžela, neboť – stejně jako exekuční rozhodnutí – nejsou
předmětem tohoto řízení. Žalovaná dále uvedla, že pokud se žalovaná domáhá vydání
rozhodnutí o valorizaci, měla do oznámení o zvýšení důchodu uplatnit námitky, na jejichž
základě by bylo rozhodnutí s možností následného podání žaloby vydáno. Žalobkyni
však nelze zpětně doplatit částky sražené na exekučních srážkách včetně úroků z prodlení,
příp. „dluh“ na částečném invalidním důchodu manžela, jak žádá ani zpětně vydat rozhodnutí
o všech zvyšováních. Žalovaná navrhla zamítnutí kasační stížnosti.
Kasační stížnost je podle §102 a násl. s. ř. s. přípustná a stěžovatelka v ní namítá
důvod podle §103 odst. 1 písm. e) s. ř. s.; rozsahem a důvody kasační stížnosti je Nejvyšší
správní soud podle §109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán. Nejvyšší správní soud přitom neshledal
vady podle §109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti.
Kasační stížnost není důvodná.
Důvod kasační stížnosti je uveden v §103 odst. 1 písm. e) s. ř. s., podle něhož lze
kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti rozhodnutí krajského soudu o odmítnutí
návrhu nebo zastavení řízení. Nesprávné posouzení právní otázky – tedy nezákonnost –
spočívá v tom, že je na správně zjištěný skutkový stav aplikována nesprávná právní norma,
popřípadě je aplikována správná právní norma, která je však nesprávně vyložena. Nejvyšší
správní soud se ztotožnil s názorem Městského soudu v Praze, že oznámení o úpravě výše
plného invalidního důchodu v důsledku valorizace, který žalovaná zaslala stěžovatelce, není
možné považovat za rozhodnutí správního orgánu ve smyslu §65 odst. 1 s. ř. s. Uvedeným
přípisem, označeným jako „Oznámení“, nebyla založena, změněna, zrušena ani závazně
určena práva nebo povinnosti žalobkyně, nýbrž jím žalovaná stěžovatelce toliko sdělila,
že v důsledku nařízení vlády č. 565/2004 Sb. byla upravena výše plného invalidního důchodu,
přiznaného žalobkyni dřívějším rozhodnutím žalované. Z obsahu kasační stížnosti je zřejmé,
že stěžovatelka brojí zejména proti srážkám z invalidního důchodu; tyto srážky z důchodu
jsou však prováděny v souladu s §299 o. s. ř. v důsledku soudem nařízené exekuce a nejsou
předmětem tohoto soudního přezkumu. Otázka výkonu rozhodnutí formou srážek z důchodu
totiž nespadá do pravomoci soudů rozhodujících ve správním soudnictví, nýbrž do pravomoci
obecných soudů rozhodujících podle občanského soudního řádu. Věc lze uzavřít tak, že soud
prvního stupně postupoval správně, pokud žalobu odmítl jako nepřípustnou, neboť přípisem
žalované zaslaným stěžovatelce nemohlo být zasaženo do jejích práv či právem chráněných
zájmů, jak se stěžovatelka domnívá; nejde tedy o rozhodnutí ve smyslu §65 odst. 1 s. ř. s.
a podání žaloby bylo tedy nepřípustné podle §46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. ve spojení s §70
písm. a) s. ř. s. Tvrzení stěžovatelky v kasační stížnosti se navíc převážně týkají jejího
nesouhlasu s prováděním exekučních srážek z důchodu, nesměřují tedy ke zde souzené věci.
Nejvyšší správní soud dospěl ze shora uvedených důvodů k závěru, že důvod kasační
stížnosti podle §103 odst. 1 písm. e) s. ř. s. není dán a proto kasační stížnost jako nedůvodnou
zamítl (§110 odst. 1 s. ř. s.).
O nákladech řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud podle §60
odst. 1 a 2 s. ř. s., neboť neúspěšné žalobkyni náhrada nákladů řízení nepřísluší a žalované
v dané věci náhradu nákladů řízení nelze přiznat.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 13. prosince 2006
JUDr. Marie Součková
předsedkyně senátu