Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 15.12.2006, sp. zn. 8 As 60/2006 [ rozsudek / výz-B ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NSS:2006:8.AS.60.2006

Zdroj dat je dostupný na http://www.nssoud.cz
Právní věta Ustanoví-li soud účastníku řízení advokáta (§35 odst. 8 s. ř. s.) a v jiném skutkově obdobném řízení a identické procesní situaci témuž účastníku advokáta neUstanoví, aniž by řádně a přesvědčivě odůvodnil odlišnost tohoto rozhodnutí, Nejvyšší správní soud ke kasační stížnosti rozhodnutí o neUstanovení zástupce zruší.

ECLI:CZ:NSS:2006:8.AS.60.2006
sp. zn. 8 As 60/2006-90 ROZSUDEK Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Mazance a soudců JUDr. Petra Příhody a Mgr. Jana Passera, v právní věci žalobkyně Z. o. o. S. s. h. B. a Š., proti žalovaným 1) Národnímu památkovému ústavu, Praha 1, Valdštejnské náměstí 3, a 2) Ministerstvu kultury, Praha 1, Maltézské náměstí 1, v řízení o žalobě proti fiktivním rozhodnutím 1) žalovaného ze dne 19. 10. 2004 a 8. 11. 2004, a 2) žalovaného ze dne 8. 12. 2004, o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. 8. 2006, čj. 8 Ca 233/2004-76, takto: I. Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. 8. 2006, čj. 8 Ca 233/2004–76, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. II. Soudce JUDr. Slavomír Novák není vyloučen z projednávání věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 8 Ca 233/2004. Odůvodnění: Žalobkyně se žalobou ze dne 9. 11. 2004 (podanou dne 10. 11. 2004), změněnou a doplněnou podáním ze dne 20. 12. 2004 (podaným dne 22. 12. 2004), domáhala u Městského soudu v Praze zrušení fiktivního negativního rozhodnutí 1) žalovaného, kterým zamítl žádost žalobkyně o informaci ze dne 22. 9. 2004, a fiktivního rozhodnutí 2) žalovaného, kterým zamítl odvolání žalobkyně proti prvně jmenovanému rozhodnutí. Městský soud v Praze odmítl žalobu usnesením ze dne 7. 7. 2005, čj. 8 Ca 233/2004– 42. Žalobkyně brojila proti usnesení městského soudu kasační stížností (kasační stížnost I), kterou mj. požádala o osvobození od soudního poplatku a o ustanovení zástupce. Městský soud usnesením ze dne 25. 8. 2006, čj. 8 Ca 233/2004–76, zamítl návrh na ustanovení zástupce. Rozhodnutí odůvodnil tím, že stěžovatelka splňuje předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, od kterých byla osvobozena usnesením ze dne 31. 3. 2005, čj. 8 Ca 233/2004–12, ustanovení zástupce však není třeba k ochraně jejích práv žalobkyně. Zástupkyně žalobkyně totiž nedoložila své tvrzení, že byla v době podání žaloby předsedkyní žalobkyně a návrh byl proto podán zjevně neoprávněnou osobou. Žalobkyně napadla usnesení o zamítnutí návrhu na ustanovení zástupce kasační stížností (kasační stížnost II). Namítla, že městský soud bez dalšího zdůvodnění zatajil žalobkyní předložený důkaz, a to zápis z členské konference žalobkyně dne 15. 8. 2005 a rovněž bez odůvodnění nevzal na vědomí žalobkyní navržené výslechy svědků – členů žalobkyně. Závěr městského soudu je proto nepřezkoumatelný. Žalobkyně rovněž namítla podjatost soudce městského soudu JUDr. Slavomíra Nováka, a to především s ohledem na jeho dosavadní procesní postup, tedy neprovedení navržených důkazů. Kasační stížnost II. je důvodná. O důvodech kasační stížnosti Nejvyšší správní soud uvážil, vázán rozsahem i důvody kasační stížnosti, podle §109 odst. 2, 3 s. ř. s., takto: Městský soud usnesení o zamítnutí žádosti o ustanovení právního zástupce (napadené kasační stížností II) odůvodnil do značné míry shodně, jako usnesení o odmítnutí žaloby (napadené kasační stížností I) – tedy tím, že zástupkyně žalobkyně nedoložila své oprávnění za žalobkyni jednat. Za situace, kdy tento závěr městského soudu měl být podroben přezkumu kasačním soudem v rámci řízení o kasační stížnosti I, může ovšem neustanovení advokáta žalobkyni vést k odmítnutí obou kasačních stížností, a tedy k odepření práva na přístup k soudu garantovanému článkem 36 a násl. Listiny základních práv a svobod. Toto pochybení je tím zřejmější, že městský soud ve svém závěru zcela pominul žalobkyní navrhované důkazy k prokázání jejích tvrzení. Nejvyšší správní soud nepřehlédl ani tu skutečnost, že právě Městský soud v Praze žalobkyni v rámci jiných řízení, ale za prakticky shodné procesní situace, advokáta ustanovil (usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. 4. 2006, čj. 6 Ca 23/2005–63, a ze dne 3. 10. 2006, čj. 11 Ca 76/2005–72). Není samozřejmě vyloučeno, aby se soud od své judikatury odchýlil, takový krok ovšem musí vždy řádně a přesvědčivě odůvodnit. Rozhodnutí městského soudu napadené kasační stížností II podobnou přesvědčivost postrádá, a za situace, kdy se s ním Nejvyšší správní soud ze shora uvedených důvodů neztotožnil nemůže obstát. Již pouze na okraj Nejvyšší správní soud podotýká, že městský soud rozhodl o žádosti o ustanovení advokáta žalobkyni, nikoliv však již o její žádosti o osvobození od soudních poplatků pro řízení o kasační stížnosti. Odkaz městského soudu na rozhodnutí ze dne 31. 3. 2006 v tomto kontextu není postačující, neboť to se ze své podstaty může vztahovat pouze k řízení, které bylo ukončeno pravomocným usnesením městského soudu, napadeným kasační stížností I, nikoliv však již k řízení o této kasační stížnosti. Nejvyšší správní soud shledal z výše uvedených důvodů napadené rozhodnutí městského soudu nezákonným [§103 odst. 1 písm. a) s. ř. s.], napadené usnesení zrušil, a věc vrátil městskému soudu k dalšímu řízení. V části, kterou žalobkyně namítala podjatost JUDr. Slavomíra Nováka, jí Nejvyšší správní soud za pravdu nedal. Podle §8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v projednávané věci, nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. V projednávané věci přitom není dán žádný z důvodů, pro které by JUDr. Novák mohl být vyloučen z jejího projednávání a rozhodování. Důvodem návrhu na vyloučení soudce je jeho předchozí procesní postup. Ten ale nemůže být legitimním důvodem, který by mohl znamenat vyloučení soudce z projednávání a rozhodování ve věci. O případné podjatosti uvedeného soudce nesvědčí žádná skutečnost obsažená ve spise. Pro úsudek o podjatosti soudce a nemožnosti rozhodnout v důsledku toho nestranně a nezávislé není dostačující toliko obecné či subjektivní přesvědčení žalobkyně. Protože Nejvyšší správní soud neshledal zákonné důvody pro vyloučení soudce, rozhodl, že JUDr. Slavomír Novák není vyloučen z projednávání a rozhodování věci. Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně 15. prosince 2006 JUDr. Michal Mazanec předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Právní věta:Ustanoví-li soud účastníku řízení advokáta (§35 odst. 8 s. ř. s.) a v jiném skutkově obdobném řízení a identické procesní situaci témuž účastníku advokáta neUstanoví, aniž by řádně a přesvědčivě odůvodnil odlišnost tohoto rozhodnutí, Nejvyšší správní soud ke kasační stížnosti rozhodnutí o neUstanovení zástupce zruší.
Soud:Nejvyšší správní soud
Datum rozhodnutí / napadení:15.12.2006
Číslo jednací:8 As 60/2006
Forma /
Způsob rozhodnutí:
Rozsudek
zrušeno a vráceno
Účastníci řízení:Základní organizace Odborového svazu státních orgánů a organizací
Národní památkový ústav
Prejudikatura:
Kategorie rozhodnutí:B
ECLI pro jurilogie.cz:ECLI:CZ:NSS:2006:8.AS.60.2006
Staženo pro jurilogie.cz:10.04.2024