ECLI:CZ:NSS:2007:1.AS.54.2006
sp. zn. 1 As 54/2006 - 61
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa Baxy
a soudkyň JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Marie Žiškové v právní věci žalobce J. S.,
zastoupeného JUDr. Jiřím Slezákem, advokátem se sídlem Brno, Mezírka 1, proti žalovanému
Magistrátu města Brna, odbor dopravy, se sídlem Brno, Dominikánské nám. 1, o žalobě
proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 4. 2005, č. j. OD-19694/04-Ro-Se-66, v řízení o
kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 19. 9. 2006, č. j. 57
Ca 27/2005 – 50,
takto:
Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 19. 9. 2006, č. j. 57 Ca 27/2005 – 50,
se zrušuje a věc se mu vrací k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Napadeným usnesením odejmul krajský soud žalobci podle §36 odst. 3 s. ř. s. dříve
přiznané osvobození od soudních poplatků v řízení o jím podané kasační stížnosti
proti rozsudku tohoto soudu ze dne 8. 2. 2006, č. j. 57 Ca 27/2005 - 25, jímž byla zamítnuta
žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 4. 2005, č. j. OD-19694/04-Ro-Se-66.
Usnesením krajského soudu ze dne 22. 3. 2006, č. j. 57 Ca 27/2005 - 37, byl žalobce
vyzván k zaplacení soudního poplatku za podání kasační stížnosti. Dne 6. 4. 2006 žalobce
požádal krajský soud o osvobození od soudního poplatku. Tuto žádost odůvodnil
tím, že již v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu požádal o osvobození
od soudního poplatku, přičemž tuto žádost doložil potvrzením (vzor 060) o osobních,
majetkových a výdělkových poměrech pro osvobození od soudních poplatků
(dále jen „potvrzení o majetkových poměrech“), a na jejím základě byl usnesením krajského
soudu ze dne 31. 10. 2005, č. j. 57 Ca 27/2005 - 12, od poplatkové povinnosti v plném
rozsahu osvobozen. Na jeho osobních a majetkových poměrech se nic nezměnilo,
jeho poměry odpovídají stavu, který byl popsán v uvedeném potvrzení.
Na základě výzvy krajského soudu žalobce dne 26. 4. 2006 doložil vyplněné potvrzení
o majetkových poměrech spolu s potvrzením o studiu prezenčního studia magisterského
studijního programu Právo a právní věda na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně.
V tomto potvrzení neuvedl žádné příjmy; uvedl pouze, že má dluh u Č ., a. s. ve výši 45 000
Kč jako úvěr na studium. Krajský soud tedy usnesením ze dne 2. 5. 2006, č. j. 57 Ca
27/2005 - 44, přiznal žalobci osvobození od soudních poplatků v řízení o kasační stížnosti.
Po té krajský soud zjistil, že z plné moci ze dne 1. 11. 2005 (č. l. 29 spisu) vyplývá,
že žalobce je zaměstnancem advokáta JUDr. Jiřího Slezáka, který žalobce v řízení o kasační
stížnosti proti rozsudku krajského soudu zastupuje. Proto krajský soud vyzval dne 14. 7. 2006
JUDr. Jiřího Slezáka, aby do týdne doložil výši příjmů svého zaměstnance (žalobce)
za období červen 2005 až červen 2006. Výzva byla JUDr. Jiřímu Slezákovi doručena
dne 26. 7. 2006. Na tuto výzvu ani JUDr. Jiří Slezák ani žalobce žádným způsobem
nereagovali.
Na základě ustanovení §36 odst. 3 s. ř. s., podle něhož předseda senátu kdykoli
za řízení odejme přiznané osvobození od soudních poplatků, jestliže se do pravomocného
skončení řízení ukáže, že poměry účastníka osvobození neodůvodňují nebo neodůvodňovaly,
krajský soud napadeným usnesením odejmul přiznané osvobození od soudních poplatků,
protože žalobce neprokázal pravdivým způsobem výši svých příjmů za období červen 2005
až červen 2006.
Žalobce napadl usnesení krajského soudu o odejmutí přiznaného osvobození
od soudních poplatků včas podanou kasační stížností. Navrhl, aby toto usnesení bylo zrušeno.
Uvedl, že výzvě krajského soudu ze dne 14. 7. 2006 nebylo vyhověno výhradně z důvodu
dlouhodobých a závažných zdravotních obtíží právního zástupce žalobce, plná moc ze dne
1. 11. 2005 byla do spisu založena omylem, žalobce není a nikdy nebyl v „zaměstnaneckém
ani jiném pracovním poměru“ se svým právním zástupcem, a že údaje, které poskytl
o svých majetkových poměrech a příjmech jsou pravdivé. Žalobce byl podle svých slov
po celé období letních prázdnin až do konce září 2006 mimo Brno a s obsahem uvedené
výzvy byl seznámen teprve po svém návratu. Dne 3. 10. 2006 nahlédl do soudního spisu,
kde zjistil, že tento skutečně obsahuje na č. l. 29 plnou moc, v níž je uveden jako zaměstnanec
svého právního zástupce. Tato plná moc je udělena pouze k přebírání listin a nahlížení
do spisů, protože žalobce nepravidelně svému právnímu zástupci v jeho advokátní kanceláři
bezplatně vypomáhá. Jako zaměstnanec je v této plné moci uveden i z důvodu toho,
že u svého právního zástupce vykonává odbornou praxi povinnou k řádnému plnění studijních
povinností při studiu Právnické fakulty, a to rovněž bez nároku na odměnu. Žalobce
nepotřeboval plnou moc k nahlédnutí do spisu, neboť je účastníkem řízení a není si vědom,
že by ve věci přebíral jakoukoli listinu, z čehož dovozuje, že se předmětná plná moc ocitla
ve spise omylem. Odvolává se též na své podání do protokolu, jež učinil v souvislosti
s nahlédnutím do spisu dne 3. 10. 2006, v němž ohledně svých majetkových poměrů prohlásil,
že veškeré údaje, které soudu poskytl v minulosti jsou pravdivé a na tomto stavu
se nic nezměnilo.
Jak uvedl Nejvyšší správní soud v usnesení č. j. 1 As 7/2004 - 47, „tvrzené důvody
kasační stížnosti soud posuzuje podle jejich obsahu a nikoliv podle formálního označení.
Tyto důvody musí být svým obsahem podřaditelné pod některý z důvodů, které soudní
řád správní v ustanovení §103 odst. 1 jako důvody kasační stížnosti vymezuje.“
Není tedy rozhodné, že žalobce neoznačil ustanovení §103 odst. 1 s. ř. s., podle nichž
uplatňuje důvod své kasační stížnosti.
Žalobce ve své kasační stížnosti v podstatě namítá vadné zjištění skutkového
stavu krajským soudem, což zakládá nepřezkoumatelnost jeho rozhodnutí spočívající
v jiné vadě řízení ve smyslu ustanovení §103 odst. 1 písm. d) s. ř. s. Nejvyšší správní
soud přezkoumal napadené usnesení městského soudu v mezích z toho vyplývajících a shledal
tuto stížnost důvodnou.
Krajský soud měl pro případ odnětí osvobození od soudních poplatků postavit najisto,
že v rozporu s údaji uvedenými v potvrzení o majetkových poměrech žalobce měl pracovní
poměr (případně jiný pracovněprávní vztah založený podle v dané době účinného zákoníku
práce, dále jen „pracovní poměr“) a příjmy z něj plynoucí. Plná moc ze dne 1. 11. 2005
založená v soudním spise není důkazem existence pracovn ího poměru mezi žalobcem
a jeho právním zástupcem natož příjmů z něj plynoucích.
Soud měl v prvé řadě náležitě vyzvat žalobce k doložení správnosti dříve
předložených údajů odůvodňujících osvobození od soudních poplatků, resp. k vyjádření
k otázce existence pracovního poměru, tedy ke sdělení skutečností, s nimiž zákoník práce
spojuje vznik pracovního poměru, a případně též ke sdělení výše příjmů z pracovního poměru
plynoucích. Ke sdělení uvedených skutečností mohl soud vedle žalobce vyzvat
také JUDr. Jiřího Slezáka jako domnělého zaměstnavatele.
Rovněž postupem podle §128 o. s. ř. a ve spojení s ustanovením §14 zákona ČNR
č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, mohl soud požádat
příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení o sdělení, kdo je plátcem důchodového
a nemocenského pojištění za žalobce, a v případě, že je tímto plátcem jeho zaměstnavatel,
pak výši základu pro výpočet pojistného.
Ke svému dalšímu postupu krajský soud v odůvodnění usnesení uvedl: „(soud) vyzval
žalobce, aby do jednoho týdne doložil výši příjmů za období červen 2005 až červen 2006.
Tato výzva byla doručena právnímu zástupci žalobce dne 26. 7. 2006. Na tuto výzvu žalobce
žádným způsobem nereagoval.“
Krajským soudem uvedené skutečnosti však nemají oporu ve spisu, neboť výzva
jak po formální stránce tak svým obsahem zcela jasně adresována JUDr. Jiřímu Slezákovi,
jako zaměstnavateli žalobce, nikoli jako jeho právnímu zástupci. JUDr. Jiří Slezák
je totiž tímto přípisem vyzýván, aby „doložil výši příjmů svého zaměstnance Jana Slezáka
(…), neboť z plné moci ze dne 1. 11. 2005 vyplývá, že jmenovaný je zaměstnancem
advokátní kanceláře JUDr. Jiří Slezák.“
Krajský soud tak pouze vyzval domnělého zaměstnavatele žalobce k doložení příjmů
jeho zaměstnance. K této výzvě neobdržel žádné vyjádření a ani neučinil žádné další kroky
ke zjištění, zda poměry žalobce neodůvodňovaly přiznání osvobození od soudních poplatků.
Žalobce neměl možnost se k existenci pracovního poměru, resp. k výši příjmů
vyjádřit; učinil tak až v podání do protokolu v souvislosti s nahlédnutím do spisu
dne 3. 10. 2006, tedy po doručení napadeného usnesení. Vzhledem k tomu, že krajský
soud tímto usnesením rozhodl o odnětí osvobození od soudních poplatků, mohlo být zasaženo
právo žalobce na přístup k soudu ve smyslu čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny základních práv
a svobod.
Kromě výše uvedeného je také třeba poukázat na to, že z odůvodnění usnesení
krajského soudu není zřejmé, proč tento požadoval doložení příjmů žalobce za období červen
2005 až červen 2006, když se v daném případě jednalo o osvobození od soudního poplatku
v řízení o kasační stížnosti podané dne 14. 3. 2006. Žalobce byl v předcházejícím řízení
o žalobě osvobozen a toto řízení skončilo dne 27. 2. 2006; toto osvobození tak již nelze
odejmout (§36 odst. 3 s. ř. s.). Rozhodné období pro zkoumání podmínek pro osvobození
od soudního poplatku pro řízení o kasační stížnosti je v daném případě až období,
v němž žalobce může kasační stížnost podat.
Z těchto důvodů Nejvyšší správní soud napadené usnesení krajského soudu zrušuje
a vrací věc tomuto soudu k dalšímu řízení.
Podle §110 odst. 2 s. ř. s., zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu
a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, rozhodne krajský soud v novém rozhodnutí i o náhradě
nákladů řízení o kasační stížnosti. Pokud však krajský soud následně neshledá podmínky
pro odnětí osvobození od soudních poplatků a nové rozhodnutí v této věci nevydá, rozhodne
o náhradě nákladů samostatným usnesením.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 31. ledna 2007
JUDr. Josef Baxa
předseda senátu