ECLI:CZ:NSS:2007:2.AS.45.2007:35
sp. zn. 2 As 45/2007 - 35
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše
Doškové a soudců JUDr. Karla Šimky a JUDr. Vojtěcha Šimíčka v právní věci žalobce: L. B.,
proti žalovanému: Krajskému úřadu Jihomoravského kraje, odbor dopravy, Žerotínovo
nám. 3/5, Brno 611 82, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozhodnutí Krajského soudu
v Brně ze dne 15. 6. 2007, č. j. 57 Ca 13/2007 - 18,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Kasační stížností podanou ke Krajskému soudu v Brně dne 9. 7. 2007 se žalobce jako
stěžovatel domáhá zrušení shora označeného usnesení krajského soudu, kterým byla
zamítnuta jeho žádost o osvobození od soudních poplatků.
Stěžovatel podal podání označené jako kasační stížnost na poštu dne 9. 7. 2007, tedy
v zákonem stanovené lhůtě. Podání však neobsahovalo veškeré náležitosti, které s. ř. s. pro
kasační stížnost vyžaduje, neboť nebylo datováno a podepsáno. Podle §37 odst. 3 s. ř. s. musí
být z každého podání zřejmé, čeho se týká, kdo jej činí, proti komu směřuje, co navrhuje,
a musí být podepsáno a datováno. Stěžovatel byl proto usnesením Krajského soudu v Brně
ze dne 11. 7. 2007, č. j. 57 Ca 13/2007 - 23 vyzván, aby ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení
tohoto usnesení doplnil kasační stížnost o svůj podpis a datum jejího vyhotovení. V usnesení
byl stěžovatel poučen o tom, že nebude-li podání ve stanovené lhůtě doplněno, bude
odmítnuto.
Ze soudního spisu vyplývá, že zásilka obsahující označené usnesení krajského soudu
byla uložena na poště dne 17. 7. 2007, neboť stěžovatel nebyl při doručování zásilky zastižen
na adrese, kterou v žalobě i kasační stížnosti označil jako adresu k doručování (č. l. 24).
Jelikož si stěžovatel tuto zásilku nevyzvedl, nastala třetího dne od uložení (tj. dne 20. 7. 2006)
fikce doručení ve smyslu ustanovení §46 odst. 6 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního
řádu, ve spojení s §42 odst. 5 s. ř. s. Fikce doručení neboli tzv. náhradní doručení
je institutem, který zcela nahrazuje doručení skutečné. Proto s ním zákon také spojuje totožné
následky: v případě stěžovatele tak v den následující po uplynutí posledního dne třídenní
úložné lhůty začala běžet lhůta 15 dnů k doplnění podání, a to bez ohledu na to,
že se stěžovatel o obsahu výzvy nedozvěděl. Náhradní doručení je neúčinné pouze tehdy,
pokud účastník soudu prokáže, že se v místě doručování nezdržoval v den, kdy nebyl zastižen,
a ve třech (popřípadě deseti, jde-li o zásilku určenou do vlastních rukou) dnech následujících;
žádný takový důkaz však nebyl předložen.
Stěžovatel na výzvu soudu nereagoval; věc byla proto předložena Nejvyššímu
správnímu soudu k rozhodnutí o kasační stížnosti.
Nejvyšší správní soud dal stěžovateli příležitost odstranit ve své podstatě formální
vady kasační stížnosti, aby co možná nejvíce šetřil práva stěžovatele tak, že mu opětovně
zaslal výzvu k doplnění kasační stížnosti, a to jak na adresu pro doručování (dvakrát),
tak na adresu místa trvalého pobytu stěžovatele. Stěžovatel však nebyl při doručování zásilky
obsahující tento přípis (poprvé dne 7. 9. 2007, podruhé dne 11. 10. 2007) na adrese
pro doručování zastižen; zásilka byla proto uložena na poště, kde si ji stěžovatel nevyzvedl.
Třetího dne od uložení (poprvé dne 10. 9. 2007, podruhé dne 15. 10. 2007 - konec lhůty
by připadl na 14. 10. 2006, tento den však byla neděle) nastala fikce doručení. Ani doručení
do místa trvalého pobytu se nezdařilo.
Z výše uvedeného je zřejmé, že v daném případě podání stěžovatele neobsahovalo
zákonné náležitosti. Chybějící podpis stěžovatele na kasační stížnosti je odstranitelnou vadou
podání, bez jejíhož odstranění však nelze v řízení pokračovat. Podpis kasační stížnosti je totiž
nutno vnímat právě jako formalizované stvrzení, že kasační stížnost podal ten, kdo je pod ní
podepsán, a že vyjadřuje jeho vůli. V daném případě není zřejmé, zda kasační stížnost
vyjadřuje skutečně vůli toho, kdo je v ní označen za stěžovatele. Kasační stížnost samotná je
totiž sepsána na počítači, není nikým podepsána a je k ní připojen (viz č. l. 20 soudního spisu)
dodatek, jakýsi „návod“, jak by měl stěžovatel postupovat (poslat dva dopisy krajskému
soudu – jeden z nich určený jemu samému, druhý, s určitým časovým zpožděním, určený
Nejvyššímu správnímu soudu). Je možné a dokonce pravděpodobné (i vzhledem k tomu,
že kasační stížnost byla odeslána z pošty v obci Křtiny, která se nachází poblíž obce
Jedovnice, v níž uvedl stěžovatel adresu pro doručování), že stížnost vskutku odeslal
stěžovatel, neboť takový postup by odpovídal obvyklému běhu věcí. Stejně tak je ale možné
a nikoli zcela nepravděpodobné, že kasační stížnost odeslal někdo jiný bez vůle stěžovatele.
Identitu osoby, která skutečně kasační stížnost podala, je nutno najisto postavit,
což se nepodařilo přes značné úsilí, které k tomu krajský soud i Nejvyšší správní soud
vynaložily. Odstranitelná vada podání nebyla odstraněna nejen ve lhůtě stanovené původní
výzvou krajského soudu, ale ani na základě kroků po ní následujících. Proto Nejvyšší správní
soud kasační stížnost odmítl podle ustanovení §37 odst. 5 s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s.,
neboť shledal takové její vady, že v řízení o kasační stížnosti není možno pokračovat.
Vada spočívající v chybějícím datu sepsání kasační stížnosti nebyla rovněž
odstraněna, nicméně tato vada by sama o sobě nebránila pokračovat v řízení, neboť tento údaj
není nezbytný pro posouzení projednatelnosti kasační stížnosti (úvahu o včasnosti lze učinit
z podacího razítka pošty; úvahu o případné předčasnosti lze učinit s ohledem na obsah kasační
stížnosti) ani pro rozhodnutí ve věci samé.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o §60 odst. 3 ve spojení s §120 s. ř. s., podle
nichž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, pokud byla kasační stížnost
odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 18. prosince 2007
JUDr. Miluše Došková
předsedkyně senátu