ECLI:CZ:NSS:2007:3.AZS.104.2007:66
sp. zn. 3 Azs 104/2007 - 69
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie
Součkové a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína, JUDr. Milana Kamlacha, JUDr. Vojtěcha
Šimíčka a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobkyně H. I., zastoupená JUDr. Martinem
Köhlerem, advokátem se sídlem České mládeže 135, Liberec VIII – Dolní Hanychov, proti
žalovanému Ministerstvu vnitra, odboru azylové a migrační politiky, se sídlem Nad Štolou
3, Praha 7, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 9. 2006, čj. OAM-967/VL-07-04-
2006, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci pod sp. zn. 58 Az
23/2007, o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem –
pobočky v Liberci ze dne 31. 8. 2007, č. j. 58 Az 23/2007 - 50,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá pro nepřijatelnost.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Žalobkyně (dále též „stěžovatelka“) brojí včasnou kasační stížností proti rozsudku
Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 31. 8. 2007, č. j. 58 Az
23/2007 - 50, kterým byla zamítnuta její žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne
19. 9. 2006, čj. OAM-967/VL-07-04-2006. Tímto rozhodnutím žalovaný zamítl jako zjevně
nedůvodnou žádost stěžovatelky o udělení mezinárodní ochrany podle §16 odst. 1 písm. g)
zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky,
ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů.
Po konstatování přípustnosti kasační stížnosti se Nejvyšší správní soud podle §104a
s. ř. s. dále zabýval otázkou, zda kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní
zájmy stěžovatelky. Pokud by tomu tak nebylo, musela by být kasační stížnost podle tohoto
ustanovení odmítnuta jako nepřijatelná. Zákonný pojem „přesah vlastních zájmů stěžovatele“,
který je podmínkou přijatelnosti kasační stížnosti ve věcech mezinárodní ochrany, představuje
typický neurčitý právní pojem. Do soudního řádu správního byl zaveden jeho novelou
č. 350/2005 Sb., s účinností ke dni 13. 10. 2005. Jeho výklad, který demonstrativním výčtem
stanovil typická kritéria nepřijatelnosti, byl proveden např. usnesením Nejvyššího správního
soudu ze dne 26. 4. 2006, č. j. 1 Azs 13/2006 - 36, publikovaným pod č. 933/2006 Sb. NSS.
Stěžovatelka (v řízení před krajským soudem je označována jako „žalobce“ a je
o ní pojednáno v mužském rodě – pozn. soudu) v kasační stížnosti uvádí pouze obecná
tvrzení, podle nichž měla být pronásledována z důvodu její příslušnosti k určité sociální
skupině, uprchla, neboť se odmítla podřídit sociálním omezením, která představují
pronásledování. Pronásledování prováděly některé složky obyvatelstva a tato jejich činnost
byla tolerována ze strany úřadů. Nejvyšší správní soud v dané souvislosti odkazuje na závěry
obsažené v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 3. 2004, č. j. 6 Azs 41/2004 - 67.
Stěžovatelka dále v obecné rovině namítá, že byl žalovaným neúplně zjištěn skutkový stav,
ohledně této námitky Nejvyšší správní soud odkazuje na závěry obsažené v rozsudku
Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 5. 2004, č. j. 7 Azs 124/2004 - 45, publikovaném
pod č. 349/2004 Sb. NSS. Stran žádosti stěžovatelky o přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti Nejvyšší správní soud uvádí, že od 13. 10. 2005 má ex lege podle §32 odst. 5 zákona
o azylu odkladný účinek každá kasační stížnost směřující proti rozhodnutí krajského soudu
o žalobě proti rozhodnutí ministerstva vnitra ve věci mezinárodní ochrany.
Ustálená a vnitřně jednotná judikatura Nejvyššího správního soudu tedy poskytuje
dostatečnou odpověď na námitky podávané v kasační stížnosti. Nejvyšší správní soud
neshledal ani žádné další důvody pro přijetí kasační stížnosti k věcnému projednání. Za těchto
okolností podle Nejvyššího správního soudu kasační stížnost svým rozsahem podstatně
nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatelky. Nejvyšší správní soud ji proto ve smyslu §104a
s. ř. s. shledal nepřijatelnou a odmítl jí.
O nákladech řízení o kasační stížnosti rozhodl soud podle §60 odst. 3 s. ř. s.,
použitého přiměřeně podle §120 s. ř. s., neboť v případě odmítnutí kasační stížnosti nemá
žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 13. prosince 2007
JUDr. Marie Součková
předsedkyně senátu