ECLI:CZ:NSS:2007:4.ADS.124.2007
sp. zn. 4 Ads 124/2007 - 16
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar
Nygrínové a soudců JUDr. Marie Turkové a JUDr. Jaroslava Vlašína v právní věci žalobce: S.
S., proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Praha 5, Křížová 25, o
kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. 6. 2007, č. j. 3
Nc 1030/2007 - 7,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze shora označeným usnesením odmítl podání žalobce,
jímž se domáhal, aby městský soud „zrušil veškerá dosud vydaná rozhodnutí pro nezákonnost
a pro vady ve správním řízení, z důvodu, že správní orgán ČSSZ ČR překročil své zákonné
stanovené meze správního uvážení“. Obdobné žalobce uvedl i v doplnění žaloby.
Své odmítavé usnesení Městský soud v Praze opřel o to, že žalobcovo podání nevykazovalo
ani po doplnění náležitosti žaloby, a pro tento nedostatek nebylo možno v řízení
pokračovat - §46 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002, soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“).
Proti uvedenému usnesení podal žalobce (dále též „stěžovatel“) kasační stížnost.
Městský soud v Praze ji Nejvyššímu správnímu soudu předložil k rozhodnutí se stanoviskem,
že se jedná o kasační stížnost podanou opožděně.
Ze spisu městského soudu zdejší soud zjistil, že písemnost obsahující napadené
usnesení, v němž byl stěžovatel řádně poučen o možnosti podat kasační stížnosti do dvou
týdnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, stěžovatel – jak vyplývá ze záznamu
na doručence, který je stvrzen stěžovatelovým podpisem, – osobně převzal dne 27. 7. 2007.
Podle §106 odst. 2 s. ř. s., musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů
od doručení rozhodnutí. Podle téhož ustanovení nelze zmeškání lhůty k podání kasační
stížnosti prominout. Ustanovení §40 odst. 2 s. ř. s. pak stanoví, že lhůta určená podle týdnů
končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty.
Podle §40 odst. 4 s. ř. s. platí, že lhůta je zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty
předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence, popřípadě
zvláštní poštovní licence anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit, nestanoví-li
tento zákon jinak. Protože dnem, který určil počátek běhu lhůty pro podání kasační stížnosti
(dnem doručení), byl v projednávané věci pátek 27. 7. 2007 a jednalo se o lhůtu dvoutýdenní,
posledním dnem lhůty pro podání kasační stížnosti byl potom pátek 10. 8. 2007. Tento den
se totiž svým označením – pátek – shoduje se dnem, jenž určil počátek lhůty. Nejpozději
v tento den mohlo být podání (kasační stížnost) odesláno s účinky zachování lhůty.
Podle otisku prezentačního razítka byla kasační stížnost podána u Městského soudu v Praze
osobně až dne 6. 9. 2007. Stalo se tak až po marném uplynutí lhůty k podání kasační stížnosti.
Ostatně opožděnost podání kasační stížnosti je patrna i z data jejího sepsání – rovněž dne
6. 9. 2007.
Nezbývá tudíž než konstatovat, že lhůta pro podání kasační stížnosti byla zmeškána
a Nejvyšší správní soud musel kasační stížnost podle §46 odst. 1 písm. b), za použití §120
s. ř. s., jako opožděně podanou odmítnout.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o §60 odst. 3 s. ř. s., ve spojení s §120
s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační
stížnosti, jestliže kasační stížnost byla odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 29. listopadu 2007
JUDr. Dagmar Nygrínová
předsedkyně senátu