ECLI:CZ:NSS:2007:4.ADS.131.2007:47
sp. zn. 4 Ads 131/2007 - 47
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové
a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: Ing. J. U.,
zast. JUDr. Marií Šupkovou, advokátkou, se sídlem Uherské Hradiště, Moravní nábřeží 1208,
proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Praha 5, Křížová 25, o plný
invalidní důchod, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne
14. 6. 2007, č. j. 22 Cad 32/2007 – 20,
takto:
I. Kasační stížnost se zamítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Odměna zástupkyni žalobce JUDr. Marii Šupkové, advokátce, se sídlem
Uherské Hradiště, Moravní nábřeží 1208, se u r č u je částkou 1600 Kč,
a bude jí vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 60 dnů od právní moci
tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
Rozhodnutím ze dne 15. 12. 2006, č. X, byl žalobci přiznán od 1. 12. 1999 plný
invalidní důchod podle ust. §56 odst. 1 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb. v platném znění ve
výši 7074 Kč měsíčně. V odůvodnění rozhodnutí je uvedená konstrukce výpočtu plného
invalidního důchodu a dále je v něm uvedeno, že podle posudku Okresní správy sociálního
zabezpečení v Uherském Hradišti ze dne 11. 5. 2006, je žalobce plně invalidní podle §39
odst. 1 písm. a) zák. č. 155/1995 Sb. od 1. 12. 1999.
Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce včas žalobu, v níž pod bodem II. vznášel
námitky proti údajům uvedeným v osobním listě důchodového pojištění. Namítal, že není
pravda, že byl od 1. 5. 1999 do 30. 11. 1999 veden jako uchazeč o zaměstnání – NDP.
Poukazoval na to, že správný údaj byl uveden v dřívějším rozhodnutí žalované ze dne
21. 3. 2000. Jedná se o období za měsíc 12/1999 a 6 dnů měsíce ledna 2000.
V bodě III. žaloby žalobce uvedl, že od 1. 5. 1999 byl veden na Úřadu práce
v Uherském Hradišti, nosil na úřad práce neschopenku, která mu byla hrazena ještě bývalým
zaměstnavatelem, protože byl v ochranné lhůtě. V té době pobíral částečný invalidní důchod.
V době pobírání částečného invalidního důchodu pracoval ve společnosti G. X S., kdy
nemocenská mu byla proplácena do 6. 1. 2000. Od 7. 1. 2000 pobíral částečný invalidní
důchod až do přiznání plného invalidního důchodu. Na doporučení lékaře MUDr. H. v březnu
2000 dal pracovní neschopnost na úřad práce. Krátce poté mu byl přiznán plný invalidní
důchod. Zaměstnavatel mu poté zaslal v měsíci březnu 2000 přeplatek (zřejmě na dani).
V bodě IV. žaloby žalobce uvedl, že žádá o opravení a uvedení do souladu
se skutečností údaje uvedené v osobním listu důchodového pojištění, který byl součástí
rozhodnutí ze dne 15. 12. 2006, tak, že doba od 1. 5. 1999 do 31. 12. 1999 – 245 dnů uchazeč
o zaměstnání – NDP – 1000, doba od 1. 1. 2000 do 6. 1. 2000 – 6 dnů, uchazeč o zaměstnání
– NDP, doba od 7. 1. 2000 do 16. 8. 2005 – 5701 dnů – dopočtená doba. Navrhoval,
aby napadené rozhodnutí bylo zrušeno a věc vrácena žalované k dalšímu řízení.
Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 14. 6. 2007, č. j. 22 Cad 32/2007 – 20, žalobu
zamítl a rozhodl dále, že žádnému z účastníků se nepřiznává náhrada nákladů řízení.
V odůvodnění rozsudku vycházel z obsahu správního spisu, z něhož zjistil, že žalobci
byl nejprve přiznán částečný invalidní důchod od 10. 7. 1998. Poté, k dalším žádostem
žalobce bylo lékařem OSSZ v Uherském Hradišti dne 1. 3. 2000 vysloveno, že žalobce je plně
invalidní od 1. 12. 1999. Rozhodnutím žalované ze dne 21. 3. 2000 byl žalobci přiznán plný
invalidní důchod od 7. 1. 2000, s tím, že do 6. 1. 2000 mu byly vypláceny nemocenské dávky.
Podáním ze dne 20. 3. 2006 žádal žalobce o přezkoumání věci s tím, že plný invalidní důchod
mu měl být přiznán již v roce 1999. Soud dále konstatoval, že podle posudku lékaře OSSZ
v Uherském Hradišti ze dne 11. 5. 2006 byl žalobce shledán nadále plně invalidním, s tím,
že plná invalidita vznikla dne 1. 12. 1999. Soud dále uvedl, že vzhledem ke změně data
přiznání je třeba provést nově výpočet a to se všemi důsledky z toho vyplývajícími. Soud dále
uvedl, že žalobce byl žalovanou dopisem ze dne 29. 5. 2006 upozorněn na to, že výše plného
invalidního důchodu přiznaného od 1. 12. 1999, bude nižší než výše plného invalidního
důchodu přiznaného od 7. 1. 2000. Žalobce k tomu podal písemné vyjádření dne 11. 9. 2006,
v němž uvedl, že je informován o tom, že nově přiznaný důchod bude v nižší výši, než ten,
který dosud pobírá. S tímto vyslovil souhlas a proto bylo vydáno rozhodnutí ze dne
15. 12. 2006. Soud poté dospěl k závěru, že výše dávky byla stanovena v souladu s platnými
předpisy, a žalobu jako nedůvodnou podle §78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.
Proti tomuto rozsudku podal včas kasační stížnost žalobce (dále též jen stěžovatel).
Uvedl, že žaloba proti rozhodnutí žalované ze dne 15. 12. 2006, kterým byl stěžovateli
přiznán plný invalidní důchod od 1. 12. 1999, nesměřovala ani tak do výše dávky, ale do data,
od kterého byl tento plný invalidní důchod přiznán. Stěžovatel má za to, že jeho zdravotní
stav, zjištěný k 1. 12. 1999 byl obdobný jako stav, který existoval k 28. 4. 1999,
kdy rovněž proběhlo posouzení jeho zdravotního stavu na základě předchozí žádosti
o přiznání plného invalidního důchodu. Tuto skutečnost dovozuje z faktu, že již v té době
pobíral částečný invalidní důchod a nemocenské dávky od svého zaměstnavatele,
a to až do doby, kdy mu byl přiznán plný invalidní důchod. To je nakonec zřejmé i z osobního
listu důchodového pojištění z 8. 11. 2006. Proto se domáhal svou žádostí ze dne 20. 3. 2006
přezkoumání postupu při posuzování jeho zdravotního stavu. Je pravdou, že v době
od 1. 5. 1999 do 28. 3. 2000 byl veden v evidenci úřadu práce, ale to proto, že jeho předchozí
pracovní poměr byl ukončen, tj. z formálního hlediska bylo nutno zaevidovat se jako uchazeč
o zaměstnání, přestože pobíral nemocenské dávky v rámci tzv. ochranné doby. Pokud tedy
Krajský soud v Brně se při řízení zaměřil pouze na správnost výpočtu výše plného invalidního
důchodu a nezabýval se tím, zda neměl být tento plný invalidní důchod přiznán k dřívějšímu
datu, pak pochybil a rozsudek by měl být zrušen a věc vrácena k dalšímu řízení. Skutečnost,
že stěžovatel ve svém písemném vyjádření ze dne 11. 9. 2006 vyslovil souhlas s tím,
že jeho nově vyměřený důchod bude nižší, neznamená, že tímto souhlasí s datem, ke kterému
byl nově tento plný invalidní důchod přiznán.
Jak plyne z obsahu zápisu ze dne 11. 9. 2006, provedeného OSSZ v Uherském
Hradišti a předchozí korespondence stěžovatele se žalovanou, resp. OSSZ, dožadoval
se tento hlavně urychleného vydání rozhodnutí ve věci, aby proti němu mohl, v souladu
s doporučením náměstka ministra práce a sociálních věcí p. J. H. ze dne 29. 5. 2006 podat
žalobu. Žalobou napadené rozhodnutí nakonec bylo vydáno až 15. 12. 2006. Navrhoval, aby
Nejvyšší správní soud napadený rozsudek krajského soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k
dalšímu řízení.
Žalovaná se k podané kasační stížnosti nevyjádřila.
Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek z hledisek uvedených
v ust. §109 odst. 2 a 3 s. ř. s., vázán rozsahem a důvody uvedenými v kasační stížnosti.
Dospěl k následujícím závěrům.
Z obsahu dávkového spisu plyne, že dne 25. 2. 1998 podal stěžovatel žádost o plný
invalidní důchod. Na zadní straně žádosti je uvedeno, že výplata nemocenských dávek
probíhala naposledy od 13. 3. 1998 dosud s tím, že jednoroční podpůrčí doba skončila
7. 2. 1999. Podle záznamu o jednání OSSZ v Uherském Hradišti ze dne 15. 4. 1998 nebyl
stěžovatel shledán plně invalidním, ale jen částečně invalidním podle §44 odst. 1
zák. č. 155/1995 Sb. a datum vzniku částečné invalidity bylo stanoveno na 15. 4. 1998.
Rozhodnutím žalované ze dne 23. 8. 1998 byla zamítnuta žádost o plný invalidní důchod.
Podle spisové vložky byl stěžovateli přiznán částečný invalidní důchod od 10. 7. 1998
v částce 3483 Kč. Ze spisové vložky dále vyplývá, že po zápočtu výdělků byl stěžovateli
přiznán částečný invalidní důchod od 10. 7. 1998 v částce 3918 Kč.
Další žádost o plný invalidní důchod stěžovatel podal dne 8. 4. 1999. Na zadní straně
žádosti je uvedeno, že nemocenské bylo naposledy vypláceno od 15. 2. 1999 do 29. 3. 1999,
a dále, že jednoroční podpůrčí doba skončila dne 27. 10. 1999 a nemocenské bylo zastaveno
od 30. 3. 1999. Podle záznamu o jednání ze dne 28. 4. 1999 nebyl stěžovatel shledán plně
invalidním, ale nadále jen částečně invalidním. Rozhodnutím ze dne 12. 5. 1999 byla
zamítnuta jeho žádost o plný invalidní důchod. Další žádost o plný invalidní důchod byla
podána dne 23. 2. 2000. Záznam o jednání OSSZ v Uherském Hradišti z roku 2000
se v obsahu dávkového spisu nenachází. Z konceptu rozhodnutí ze dne 21. 3. 2000 plyne,
že stěžovatelovi byl přiznán plný invalidní důchod od 7. 1. 2000 v částce 7094 Kč.
Proti tomuto rozhodnutí stěžovatel žalobu nepodal.
V dávkovém spisu se dále nachází protokol o jednání sepsaný dne 20. 3. 2006
na Okresní správě sociálního zabezpečení v Uherském Hradišti. V tomto protokolu
je uvedeno: „Žádám lékaře lékařské posudkové služby o přezkoumání, zda nedošlo
při posuzování mého zdravotního stavu dne 28. 4. 1999 k pochybení. Dle posudku lékaře
OSSZ v Uherském Hradišti jsem nebyl uznán plně invalidní. Na základě tohoto posudku
mně pak bylo vydáno dne 12. 5. 1999 ČSSZ Praha rozhodnutí o zamítnutí žádosti o plný
invalidní důchod pro nesplnění podmínek ust. §38 zák. č. 155/1995 Sb. v platném znění.
Domnívám, se, že již v den posuzování, tj. 28. 4. 1999, odpovídal můj zdravotní stav
plné invaliditě, protože jsem současně s pobíráním částečného invalidního důchodu pobíral
nemocenské dávky až do doby přiznání plného invalidního důchodu. Jsem přesvědčen, že plný
invalidní důchod mně měl být přiznán již v roce 1999. Byl mně však přiznán až rozhodnutím
ČSSZ Praha dne 21. 3. 2003 od 7. 1. 2000.
V té době jsem byl již uchazečem o zaměstnání vedeným v evidenci Úřadu práce
Uherské Hradiště od 1. 5. 1999 do 28. 3. 2000“.
V záznamu o jednání OSSZ v Uherském Hradišti ze dne 11. 5. 2006 je uvedeno,
že jde o mimořádnou kontrolu s tím, že žalobce žádá o zpětné uznání plné invalidity od roku
1999. V tomto záznamu je mimo jiné uvedeno, že stěžovatel byl při jednání OSSZ dne
1. 3. 2000 uznán plně invalidním, a datum vzniku bylo vázáno na konec výplaty
nemocenských dávek – 7. 1. 2000. V posudkovém zhodnocení je uvedeno, že podle spisové
dokumentace byl uznán částečně invalidním pro onemocnění obou nohou od 15. 4. 1998,
při jednání k žádosti o PID dne 28. 4. 1999 nebyl uznán plně invalidním, ale nadále částečně
invalidním. Při jednání dne 1. 3. 2000 byl pro toto onemocnění uznán plně invalidním
a datum vzniku navázáno na konec výplat nemocenských dávek v pracovní neschopnosti.
Datum vzniku této invalidity však lze stanovit ode dne 1. 12. 1999, kdy bylo rozhodnuto
o nutném operačním léčení. Z uvedeného záznamu je tedy zřejmé, že datum vzniku plné
invalidity je stanoveno na den 1. 12. 1999 a je uzavřeno, že stěžovatel byl i nadále plně
invalidní. V záznamu o jednání je dále konstatováno, že účastník řízení byl seznámen
s výsledkem posouzení svého zdravotního stavu a byl poučen o možnostech dalšího postupu.
Výše uvedené stěžovatel vlastnoručně podepsal.
Dávkový spis dále obsahuje podání stěžovatele a přípisy příslušných orgánu. V podání
ze dne 11. 9. 2006, kdy se dostavil stěžovatel OSSZ v Uherském Hradišti je uvedeno:
„Na počátku měsíce června 2006 jsem obdržel od náměstka ministra pro oblast sociálního
pojištění příjmové politiky a posudkové služby p. J. H. sdělení pod č. j. 2006/31371 – 33, že
na základě jednání v souvislosti s mojí žádostí o nové stanovení data plné invalidity se
uskutečnilo dne 11. 5. 2006 jednání LPS OSSZ Uherské Hradiště. Lékařka LPS OSSZ nově
stanovila datum vzniku plné invalidity na 1. 12. 1999, kdy bylo rozhodnuto o mé operační
léčbě. Na základě tohoto posudku vydá ČSSZ Praha nové rozhodnutí o plném invalidním
důchodu.
Vydání výše zmíněného rozhodnutí jsem urgoval nejprve telefonicky a poté písemně
dne 8. 8. 2006.
Jsem informován o tom, že nově přiznaný důchod bude v nižší výši, než ten,
který doposud pobírám. S tímto jsem při telefonickém hovoru s paní J. V. vyslovil souhlas.
Nevím, proč tedy vydání nového rozhodnutí nebylo dosud realizováno.
Žádám o okamžité vydání nového rozhodnutí o plném invalidním důchodu.
V případě mého nesouhlasu s vydaným rozhodnutím budu postupovat dle doporučení,
které mám od náměstka p. J. H.“. Uvedené vyjádření, respektive protokol, stěžovatel
podepsal.
Nejvyšší správní soud především uvádí, že v posuzované věci uvažoval o odmítnutí
kasační stížnosti z důvodů uvedených v ust. §104 odst. 3, případně §109 odst. 4 s. ř. s.,
ale přestože daná věc vykazuje určité znaky nepřezkoumatelnosti, rozhodl o tom,
že ji meritorně posoudí.
Především je nutno konstatovat, že napadený rozsudek se vůbec nevyjádřil k žalobním
námitkám stěžovatele, a již z tohoto důvodu by jej bylo možno považovat
za nepřezkoumatelný pro nedostatek důvodů, k čemuž je třeba přihlížet z úřední povinnosti
podle §109 odst. 3 s. ř. s., což by mohlo vést ke zrušení napadeného rozsudku krajského
soudu a vrácení věci tomuto soudu k dalšímu řízení. Vzdor těmto nedostatkům dospěl
Nejvyšší správní soud k závěru, že výše napadený postup by byl z jeho strany formální.
Nutno totiž zdůraznit, že stěžovatel v podané žalobě žádal pouze o opravu tří údajů
v osobním listě důchodového pojištění. Samotná žádost o opravu údajů v osobním listě
důchodového pojištění bez toho, aby z ní byla dovozována nesprávnost vzniku nároku
na dávku, nároku na výplatu dávky či na její výši, nemůže ovšem vést krajský soud k úvaze
o zrušení rozhodnutí žalované.
Předmětem přezkumného soudního řízení bylo totiž rozhodnutí o změně dávky vydané
žalovanou na základě žádosti stěžovatele ze dne 20. 3. 2006. Jestliže stěžovatel v žalobě
nenamítal nic, co by nasvědčovalo nesprávnému posouzení vzniku nároku na dávku
či na její výplatu, a neuvedl ani žádnou skutečnost, kterou by zpochybňoval výši přiznané
dávky, pak Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že posuzoval-li krajský soud
ve svém rozhodnutí výši přiznané dávky plného invalidního důchodu, a přihlížel-li
při tom k obsahu dávkového spisu, lze jeho rozhodnutí věcně přezkoumat, i když na žalobní
námitky neodpovídá. V této souvislosti Nejvyšší správní soud znovu opakuje, že námitky
týkající se opravy údajů uvedených v osobním listu důchodového pojištění bez uvedení
jejich dopadu na vznik nároku na dávku, její výplatu či výši, nejsou způsobilými pro úvahy
o nezákonnosti napadeného rozhodnutí žalovaného správního orgánu.
Nejvyšší správní soud dále konstatuje, že z podané žaloby nelze dovodit,
že by stěžovatel vznášel námitky proti datu vzniku plné invalidity a následně proti datu
přiznání plného invalidního důchodu. Z podané žaloby nelze ani při sebevětší snaze dovodit,
že stěžovatel nesouhlasil s tím, že mu byl plný invalidní důchod přiznán nesprávně
od 1. 12. 1999, ačkoliv žádal, aby mu byl tento důchod přiznán již od 28. 4. 1999.
Ostatně těmto závěrům nenasvědčuje ani obsah správního spisu. Z podané žádosti
o změnu dávky ze dne 20. 3. 2006 sice plyne, že se stěžovatel domníval, že již v den
28. 4. 1999 odpovídal jeho stav plné invaliditě, avšak současně uvedl, že je přesvědčen o tom,
že mu plný invalidní důchod měl být přiznán již v roce 1999. Navíc u jednání OSSZ
v Uherském Hradišti ze dne 11. 5. 2006 byl stěžovatel seznámen s výsledkem posouzení
svého zdravotního stavu, tj. s tím, že plná invalidita vznikla dne 1. 12. 1999, a ničeho
proti tomuto závěru nenamítal. V podání ze dne 11. 9. 2006 výslovně uvedl, že lékařka OSSZ
nově stanovila datum vzniku plné invalidity na 1. 12. 1999, kdy bylo rozhodnuto
o jeho operační léčbě, a že na základě tohoto posudku vydá ČSSZ Praha nové rozhodnutí
o plném invalidním důchodu. V dalším odstavci pak uvedl, že je informován o tom, že nově
přiznaný důchod bude nižší než ten, který doposud pobírá.
Krajskému soudu tedy nelze vytýkat, že se nezabýval posouzením správnosti data
přiznání plného invalidního důchodu, neboť stěžovatel tento důvod v žalobě neuplatnil
a z obsahu dávkového spisu lze dovodit spíše to, že bylo zcela vyhověno jeho požadavkům
uplatněným v žádosti ze dne 20. 3. 2006.
Kromě toho nutno dodat, že podle dokladu „potvrzení o zaměstnání“ G. X S. a. s.,
byly stěžovateli vypláceny nemocenské dávky od 1. 4. 1998 do 19. 4. 1998, od 30. 7. 1998 do
11. 10. 1998, od 15. 2. 1999 do 29. 3. 1999 a od 4. 5. 1999 do 6. 1. 2000. Se zřetelem k tomu,
že podle §65 odst. 1 zák. č. 155/1995 Sb. se plný invalidní důchod nevyplácí po dobu
poskytování nemocenského, přiznaného na podkladě nemocenského pojištění z doby před
vznikem nároku na výplatu, nemohl by být stěžovateli plný invalidní důchod po shora
označenou dobu vyplácen, protože za tuto dobu mu bylo vyplaceno nemocenské.
Se zřetelem k výše uvedenému Nejvyšší správní soud kasační stížnost (která byla
na samé hranici přípustnosti), věcně přezkoumal, avšak dospěl k závěru, že není důvodná,
a proto ji podle §110 odst. 1 s. ř. s. zamítl.
O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud tak,
že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť stěžovatel nebyl s kasační stížností
úspěšný, a žalované právo na náhradu nákladů řízení ze zákona nenáleží (§60 odst. 1, 2
a §120 s. ř. s.).
Odměna zástupkyni stěžovatele, JUDr. Marii Šupkové, advokátce, byla stanovena
za 2 úkony právní služby po 500 Kč (příprava a převzetí zastoupení a kasační stížnost ze dne
4. 10. 2007 - §11 odst. 1 b) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění od 1. 9. 2006, ve spojení
s §7 bod 2. a §9 odst. 2 téže vyhlášky) a tomu odpovídající náhrada hotových výdajů 2x 300
Kč (§13 odst. 3 citované vyhlášky). Celkem tedy 1600 Kč.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 19. prosince 2007
JUDr. Marie Turková
předsedkyně senátu