ECLI:CZ:NSS:2007:4.ADS.54.2007:154
sp. zn. 4 Ads 54/2007 - 154
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové
a soudců JUDr. Petra Průchy a JUDr. Dagmar Nygrínové v právní věci žalobce: S. M., proti
žalovanému Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Praha 2, Na Poříčním právu
376/1, o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. 3. 2007,
č. j. 1 Cad 40/2005 - 91,
takto:
Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. 3. 2007, č. j. 1 Cad 40/2005 - 91,
se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Usnesením Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“) dne 9. 3. 2007,
č. j. 1 Cad 40/2005 - 91, (dále jen „napadené usnesení“) byla zamítnuta žádost
stěžovatele o ustanovení zástupce pro řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne
24. 5. 2005, č. j. 2004/62909 - 422. Tímto rozhodnutím žalovaný zamítl odvolání
stěžovatele proti rozhodnutí Úřadu práce v Šumperku ze dne 6. 12. 2004,
č. j. SUB- 3625/2004-ZD-KUNERT, kterým byl odvolatel vyřazen z evidence uchazečů
o zaměstnání z důvodu plné invalidity.
Proti tomuto usnesení podal žalobce kasační stížnost a znovu požádal o ustanovení
zástupce pro řízení o kasační stížnosti.
V napadeném usnesení Městský soud v Praze uvedl, že přezkoumal poměry žalobce
z hlediska toho, zda odůvodňují osvobození od soudních poplatků a zjistil, že žalobce nemá
příjmy z pracovního (obdobného) poměru, nemá příjmy z dohod o pracích konaných mimo
pracovní poměr, ani příjmy z podnikání a jiné samostatné činnosti. Nepobírá hmotné
ani sociální zabezpečení. S manželkou má ve spoluvlastnictví rodinný domek.
Z rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 27. 10. 2003,
které je založeno ve spise Městského soudu v Praze, sp. zn. 1 Cad 8/2005, bylo zjištěno,
že žalobci byla zastavena výplata částečného invalidního důchodu podle ustanovení §53
odst. 4 zákona č. 582/1991 Sb. od 2. 12. 2003 z důvodu, že se nepodrobil vyšetření
zdravotního stavu, přestože byl na možnost zastavení výplaty důchodu upozorněn.
Městský soud v Praze po posouzení majetkových poměrů žalobce vyšel z toho,
že žalobce nesplňuje předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Je sice pravdou,
že žalobce nemá žádný příjem, je tomu tak však proto, že žalobci byla zastavena výplata
částečného invalidního důchodu z důvodu, že se nepodrobil vyšetření zdravotního stavu.
Jinými slovy řečeno, žalobce se vlastní vinou dostal do situace, kdy nemá žádné příjmy.
Závěr, že žalobce nesplňuje předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, nelze učinit
ani z důvodu, že žalobce je s manželkou spoluvlastníkem nemovitosti. Vzhledem k tomu,
že není splněna jedna z podmínek pro ustanovení zástupce žalobci, je nadbytečné zkoumat
splnění podmínky druhé, a proto bylo rozhodnuto, jak uvedeno ve výroku.
Proti tomuto usnesení podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost,
ve které namítal, že je soudem omezen k právním úkonům, a žádá, aby mu byl ustanoven
advokát JUDr. Vít Vohánka.
Nejvyšší správní soud předesílá, že v této věci rozhodoval v situaci, kdy mu bylo
z rozsudku Okresního soudu v Šumperku ze dne 15. 2. 2007, č. j. 4 OP 335/88 - 999,
ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. 8. 2007,
č. j. 13 Co 371 /2007 – 1126, známo, že řízení o omezení způsobilosti k právním úkonům S.
M. bylo zastaveno. Stěžovatel nadále zůstal omezen ve způsobilosti k právním úkonům
v oblasti pracovně-právní tak, jak je konstatováno v rozsudku Okresního soudu v Olomouci
ze dne 16. 9. 1988, č. . Nc 1565/86 - 42.
Kasační stížnost shledal Nejvyšší správní soud přípustnou, neboť podle konstantní
judikatury Nejvyššího správního soudu v řízení u Nejvyššího správního soudu o kasační
stížnosti proti usnesení krajského soudu o zamítnutí návrhu na ustanovení zástupce žalobců
není důvodem pro odmítnutí kasační stížnosti nedostatek právního zastoupení (§105 odst. 2
s. ř. s.) [srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 6 Azs 27/2004 - 41, ze dne
28. 4. 2004, publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 486/2005,
www.nssoud.cz).
Nejvyšší správní soud přezkoumal napadené usnesení v souladu s §109 odst. 2 a 3
s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti, a dospěl
k závěru, že kasační stížnost je důvodná.
Z obsahu kasační stížnosti plyne, že ji stěžovatel podává z důvodů uvedených v §103
odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené
nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím
řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav
je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor,
ale tento je nesprávně vyložen.
Podle §35 odst. 8 první věta s. ř. s. navrhovateli, u něhož jsou předpoklady, aby byl
osvobozen od soudních poplatků, a je -li to třeba k ochraně jeho práv, může předseda senátu
na návrh ustanovit usnesením zástupce, jímž může být i advokát; hotové výdaje zástupce
a odměnu za zastupování osoby uvedené v odstavci 2 platí v takovém případě stát.
Z citovaného ustanovení vyplývají dvě základní podmínky, při jejichž současném
splnění může být navrhovateli na jeho žádost zástupce ustanoven. Navrhovatel musí
jednak splňovat podmínky pro osvobození od soudních poplatků a současně musí být
ustanovení zástupce potřeba k ochraně práv navrhovatele.
V posuzované věci žádal stěžovatel o ustanovení zástupce pro řízení o žalobě, přičemž
z obsahu a argumentace žalobcových podání v posuzované věci je zřejmé, že nedisponuje
takovými znalostmi a zkušenostmi, aby bylo možno uzavřít, že jeho zastoupení v řízení není
třeba k ochraně jeho práv. Proto lze druhou podmínku považovat za splněnou.
Podle §36 odst. 3 první věta s. ř. s. účastník, který doloží, že nemá dostatečné
prostředky, může být na vlastní žádost usnesením předsedy senátu osvobozen od soudních
poplatků.
Nejvyšší správní soud dospěl po posouzení věci k závěru, že při posuzování toho,
zda navrhovatel má či nemá dostatečné prostředky, je nutné zohlednit nejen majetkové
poměry navrhovatele, ale možnost prodeje nemovitosti, kterou navrhovatel vlastní
a jejímž prodejem může získat prostředky pro zaplacení soudního poplatku.
Podle názoru Nejvyššího správního soudu není možné obecně konstatovat,
že vlastní-li někdo nemovitost k bydlení, navíc nikoliv sám, ale společně s manželkou,
nesplňuje podmínku pro osvobození od soudních poplatků. To by ve své podstatě znamenalo,
že takto by byl žalobce nucen danou nemovitost nejprve zpeněžit, aby mohl účinně iniciovat
soudní řízení.
Městský soud v Praze v projednávané věci při posuzování majetkových poměrů
stěžovatele pochybil, neboť pouze uvedl, že stěžovatel vlastní nemovitost, aniž se zabýval
otázkou možnosti jejího prodeje, její hodnotou či prodejností. Za této situace nemohl správně
posoudit otázku, zda stěžovatel splňuje předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.
Vzhledem k problematičnosti úvahy o vlastnictví nemovitosti k bydlení jako zdroji
majetkových poměrů příp. prodejem ve spojení s otázkou možného osvobození od soudních
poplatků je Nejvyšší správní soud toho názoru, že posouzení majetkových poměrů
stěžovatele musí vycházet především z jeho příjmů.
Stěžovatel podle zjištění městského soudu nemá žádné příjmy, a proto Nejvyšší
správní soud považuje předpoklady pro osvobození stěžovatele od soudních poplatků
považuje za splněné.
S ohledem na výše uvedené Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod
podle §103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, neboť napadené usnesení je nezákonné.
Nejvyššímu správnímu soudu tedy nezbylo než usnesení Městského soudu v Praze ze dne
9. 3. 2007, č. j. 1 Cad 40/2005 - 91, zrušit a věc vrátit t omuto soudu k dalšímu řízení,
ve kterém městský soud - vázán právním názorem Nejvyššího správního soudu - ustanoví
stěžovateli zástupce pro zástupce pro řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne
24. 5. 2005, č. j. 2004/62909 - 422.
V novém rozhodnutí ve věci krajský soud rozhodne i o náhradě nákladů řízení
o kasační stížnosti podle §110 odst. 2 s. ř. s.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 21. prosince 2007
JUDr. Marie Turková
předsedkyně senátu