ECLI:CZ:NSS:2007:6.ADS.105.2007
sp. zn. 6 Ads 105/2007 - 91
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bohuslava
Hnízdila a soudkyň JUDr. Milady Tomkové a JUDr. Brigity Chrastilové v právní věci
žalobce: A. O ., zastoupen JUDr. Milanem Bedrošem, advokátem, se sídlem Pekárenská 12,
Brno, proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5,
v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 19. 7. 2006,
č. j. 41 Cad 21/2006 - 19,
takto:
I. Kasační stížnost se za mítá .
II. Žalovaná ne m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Ustanovenému zástupci, advokátu JUDr. Milanu Bedrošovi, se při znává odměna
za zastupování v řízení o kasační stížnosti ve výši 1904 Kč, která bude vyplacena
z účtu Nejvyššího správního soudu ve lhůtě 60 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
Žalobce (dále jen „stěžovatel“) napadá včas podanou kasační stížností rozsudek
Krajského soudu v Brně blíže označený v záhlaví tohoto rozsudku, kterým byla dle §78
odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), zamítnuta jeho žaloba
proti rozhodnutí žalované ze dne 31. 1. 2006, č. X. Tímto rozhodnutím žalované došlo od
4. 1. 2006 k úpravě výměry důchodů v souladu s nařízením vlády č. 415/2005 Sb. Důchod
žalobce činí – procentní výměra – 6381 Kč měsíčně, základní výměra 1470 Kč měsíčně,
celkem 7851 měsíčně. V rozhodnutí je uvedeno, že plná výše základní výměry se zvyšuje
na 1470 Kč. Procentní výměra se v souladu s nařízením vlády č. 415/2005 Sb. zvyšuje tak, že:
procentní výměra důchodů přiznaných před 1. 1. 1996 se zvyšuje o 6 % vyplácené procentní
výměry, procentní výměra důchodů přiznaných po 31. 12. 1995 se zvyšuje o 4 % vyplácené
procentní výměry.
Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel žalobu ke Krajskému soudu v Brně,
jelikož se domníval, že byl rozhodnutím žalované zkrácen na svých právech. V žalobě
namítal, že v rozhodnutí žalovaná nepřihlížela k zákonu č. 105/1995 Sb. o valorizaci důchodů
podle cen a služeb, jak byly postupně zvyšovány. Šestiprocentní zvýšení procentní výměry
důchodu je nedostatečné, rovněž není dostatečné navýšení základní výměry o 70 Kč,
když toto navýšení neodpovídá zvyšování cen elektřiny, plynu, služeb apod.
Krajský soud v Brně zamítl žalobu jako nedůvodnou. Své rozhodnutí soud opřel
o §67 zákona č. 155/1995 Sb. a po citaci tohoto obsáhlého zákonného ustanovení
konstatoval, že žalovaná postupovala při vydání rozhodnutí v souladu s platnými právními
předpisy – s nařízením vlády č. 415/2005 Sb. a s §67 zákona č. 155/1995 Sb.
Stěžovatel podal proti tomuto rozsudku kasační stížnost, v níž namítá nezákonnost
rozhodnutí spočívající v nesprávném posouzení právní otázky dle §103 odst. 1 písm. a) s. ř. s.
Tuto nezákonnost spatřuje v tom, že uvedené rozhodnutí neodpovídá zákonu č. 105/1995 Sb.
o valorizaci důchodů. Konkrétně uvádí, že zvýšení procentní výměry důchodů o 6 %
dle uvedeného nařízení neodpovídá celkovému zvyšování cen u mnohých výrobků až o 20 -
30%. Rovněž tato hodnota neodpovídá zvyšování cen za energie, plyn, telefon a podobně.
Uvedené skutečnosti demonstruje stěžovatel na ceně rohlíku, která se zvýšila z 1,50 Kč na
1,90 Kč, což nejsou 2%, ani 6%, ale 30%. Krajský soud tak porušil zákon, když potvrdil
rozhodnutí žalovaného, které nezohledňuje výše uvedenou inflaci. Soud nezjistil správně
skutkový stav a žalovaná určila výši důchodu v nesprávné výši – z uvedených důvodů
navrhuje stěžovatel zrušení rozhodnutí Krajského soudu v Brně a vrácení věci k novému
projednání.
Žalovaná ve svém krátkém vyjádření ke kasační stížnosti uvedla, že se ztotožňuje
s důvody uvedenými v rozsudku Krajského soudu v Brně.
Kasační stížnost byla podána ve lhůtě dvou týdnů od doručení napadeného rozsudku
a je podána včas (§106 odst. 2 s. ř. s.), byla podána osobou oprávněnou, stěžovatel byl
účastníkem řízení, z něhož napadené rozhodnutí vzešlo (§102 s. ř. s.), stěžovatel je zastoupen
advokátem (§105 odst. 2 s. ř. s.). Kasační stížnost je přípustná, neboť je z jejího obsahu
zřejmé, že stěžovatel uplatňuje kasační důvod dle §103 odst. 1 písm. a) s. ř. s.
Nejvyšší správní soud posoudil důvodnost kasační stížnosti v mezích jejího rozsahu
a uplatněných důvodů, neshledal přitom vady, k nimž by musel přihlédnout z úřední
povinnosti (§109 odst. 2, 3 s. ř. s.), a dospěl k závěru, že tato kasační stížnost není důvodná.
K výše uvedeným stěžovatelovým námitkám Nejvyšší správní soud konstatuje,
že nařízení vlády č. 415/2005 Sb., které stanovilo zvýšení důchodů, bylo vydáno podle §67
zákona o důchodovém pojištění, který zmocňuje vládu k úpravě zvyšování důchodů a stanoví
závazná pravidla pro jejich zvyšování.
Dle §67 odst. 4 zákona o důchodovém pojištění, ve znění účinném k datu vydání
citovaného nařízení, zvýšení důchodů mělo být stanoveno tak, aby u průměrného starobního
důchodu činilo částku odpovídající nejméně 100 % růstu cen zjištěného v období srpen 2004
až červenec 2005 a dále, aby odpovídalo nejméně jedné třetině růstu reálné mzdy zjištěného
za rok 2004.
Stěžovatel namítá, že růst cen činil 20 - 30% (neuvádí v jakém období) a že tento růst
měl být promítnut do zvýšení důchodů. Z veřejně dostupných zdrojů (internetové stránky
Českého statistického úřadu www.czso.cz) lze zjistit, že v období srpen 2004
až červenec 2005 růst cen činil 1,4% (zákon o důchodovém pojištění užívá jako kritérium růst
úhrnného indexu spotřebitelských cen za domácnosti celkem). Stěžovatelem namítaný růst
cen 20 - 30% neodpovídá statisticky zjištěným veličinám rozhodným pro zvýšení důchodů.
(Nejvyšší správní soud nyní ponechává stranou kritérium růstu indexu reálné mzdy,
jež je rovněž pro zvýšení důchodů určující, neboť v tomto ohledu stěžovatel ničeho nenamítá,
jen pro úplnost soud uvádí, že růst mezd - definovaný jako růst indexu reálné mzdy - činil
v rozhodném období 3,71 %, přičemž ve zvýšení důchodů nutno promítnout nejméně jednu
třetinu růstu reálné mzdy). Pokud citované nařízení vlády stanovilo, že se zvýší v roce 2006
důchody o 6 % (procentní výměra) a 70 Kč (základní výměra), pak zjevně nijak nevybočilo –
s ohledem na statisticky zjištěný růst indexů spotřebitelských cen a reálné mzdy – z kritérií
vymezených zákonem o důchodovém pojištění v §67.
Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost jako nedůvodnou zamítl (§110 odst. 1
s. ř. s.). Stěžovatel, který neměl v tomto soudním řízení úspěch, nemá právo na náhradu
nákladů řízení (§60 odst. 1 s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s.). Žalovaná nemá na základě §60
odst. 2 s. ř. s. právo na náhradu nákladů, přestože byla procesně úspěšná.
Stěžovateli byl pro řízení o kasační stížnosti usnesením Krajského soudu v Brně ustanoven
zástupce, advokát JUDr. Milan Bedroš. Uvedený advokát podal dne 11. 9. 2007 vyúčtování za
poskytnuté úkony právních služeb podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a
náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). V tomto vyúčtování
požadoval odměnu za 3 úkony právní služby, a to za převzetí právního zastoupení,
prostudování spisu a za doplnění kasační stížnosti v celkové částce 8568 Kč (při uplatňované
částce 2100 Kč za jeden úkon právní služby, režijním paušálu po 300 Kč a po připočtení
DPH). Nejvyšší správní soud o odměně ustanoveného zástupce uvážil následovně: Podle §9
odst. 2 advokátního tarifu činí tarifní hodnota ve věcech nároků fyzických osob v oblasti
důchodového pojištění 1000 Kč. Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby
z této tarifní hodnoty činí 500 Kč (§7 advokátního tarifu), nikoliv tedy 2100 Kč, ze kterých
vychází ustanovený advokát. Podle §11 odst. 1 advokátního tarifu náleží mimosmluvní
odměna za každý z úkonů právní služby v uvedeném ustanovení uvedených. Podle §11 odst.
1 písm. b) advokátního tarifu náleží odměna za první poradu s klientem včetně převzetí a
přípravy zastoupení, je-li klientovi zástupce ustanoven soudem. Z údajů uvedených
ustanoveným advokátem lze dovodit, že se uskutečnila první porada se stěžovatelem, která je
podmínkou přiznání odměny za uvedený úkon. Proto odměna za tento úkon byla
ustanovenému advokátu přiznána, na rozdíl od prostudování spisu, které není takovým
úkonem, za nějž náleží odměna podle §11 odst. 1 advokátního tarifu. Podání písemného
doplnění kasační stížnosti z 11. 6. 2007 pak je úkonem, za který náleží advokátu odměna
podle §11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu. Ustanovenému advokátovi tak byla přiznána
odměna za dva úkony právní služby, což spolu s náhradou hotových výdajů v částce 300 Kč
za jeden úkon právní služby (§13 odst. 3 advokátního tarifu) a s připočtením DPH činí
celkem částku 1904 Kč, která byla ustanovenému advokátovi přiznána.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nej sou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 27. září 2007
JUDr. Bohuslav Hnízdil
předseda senátu