ECLI:CZ:NSS:2007:6.AS.78.2006:45
sp. zn. 6 As 78/2006 - 45
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bohuslava
Hnízdila a soudkyň JUDr. Milady Tomkové a JUDr. Brigity Chrastilové v právní věci
žalobkyně: E. K., zastoupena JUDr. Jitkou Šťastnou, advokátkou, se sídlem Prostřední 128,
Uherské Hradiště, proti žalovanému: Krajský úřad Zlínského kraje, odbor územního
plánování a stavebního řádu, se sídlem tř. Tomáše Bati 21, Zlín, v řízení o kasační stížnosti
žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 30. 6. 2006, č. j. 57 Ca 16/2006 -
28,
takto:
Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 30. 6. 2006, č. j. 57 Ca 16/2006 - 28,
se zruš u je a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 30. 6. 2006, č. j. 57 Ca 16/2006 - 28, bylo
rozhodnutí Krajského úřadu Zlínského kraje, odboru územního plánování a stavebního úřadu,
ze dne 21. 2. 2006, č. j. KUZL 28167/05 ÚP - Mor, zrušeno pro vady řízení a věc vrácena
žalovanému k dalšímu řízení; o nákladech řízení bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků
nemá na jejich náhradu právo. Krajský soud svoje rozhodnutí odůvodnil nepřezkoumatelností
rozhodnutí žalovaného, která byla dána absencí důkazů (nepředložení originálu spisového
materiálu správního orgánu I. stupně), tudíž nemožností provedení tohoto důkazu potřebného
k zjištění skutečného stavu. Výrok o nákladech řízení krajský soud odůvodnil ustanovením
§60 odst. 1, 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“).
Proti rozsudku krajského soudu podala kasační stížnost žalobkyně (dále jen
„stěžovatelka“) z důvodu podle §103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Stěžovatelka namítla,
že v podané žalobě navrhovala i zrušení rozhodnutí správního orgánu I. stupně. Pokud
tedy krajský soud zrušoval rozhodnutí žalovaného pro jeho nepřezkoumatelnost podle §76
odst. 1 písm. a) s. ř. s., a to zejména pro nepředložení originálu spisového materiálu správního
orgánu I. stupně, pak je zřejmé, že nepochybně současně nastaly i okolnosti nutně vedoucí
k obdobnému posouzení právní otázky zákonnosti tohoto žalobou rovněž napadeného
prvoinstančního správního rozhodnutí, které je rovněž nepřezkoumatelné. Stěžovatelka
proto namítá, že zde bylo nezbytné, aby krajský soud podle §76 odst. 1 písm. a) s. ř. s.
s využitím §78 odst. 3 s. ř. s. ze stejných důvodů pro nepřezkoumatelnost rovněž zrušil
i prvoinstanční správní rozhodnutí, což se však nestalo. Stěžovatelka dále poukázala na to,
že měla ve věci plný úspěch, proto má podle §60 odst. 1 s. ř. s. právo na náhradu nákladů
řízení proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Stěžovatelka proto namítá, že výrok
o náhradě nákladů řízení nepřiznávající jí tuto náhradu, nemá oporu v zákoně. Stěžovatelka
přitom včas a řádně písemně náhradu nákladů řízení požadovala, vyčíslila a zdokladovala
svým dopisem ze dne 14. 6. 2006. Z uvedených důvodů stěžovatelka navrhla, aby Nejvyšší
správní soud rozsudek krajského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti především uvedl, že v celém rozsahu
akceptuje rozsudek krajského soudu. K námitce stěžovatelky, že nebylo zrušeno i rozhodnutí
správního orgánu I. stupně, žalovaný uvedl, že §78 odst. 3 s. ř. s. nestanoví povinnost soudu
zrušit i rozhodnutí správního orgánu nižšího stupně, které předcházelo zrušovanému
rozhodnutí, jen takovou možnost soudu dává v návaznosti na okolnosti dané věci. Žalovaný
přitom poukázal na to, že má možnost rozhodnutím zrušit nalézací rozhodnutí správního
orgánu I. stupně a vráti t mu věc k novému projednání a vyslovit právní názor směřující
tento orgán k rekonstrukci ztraceného spisového materiálu a pokračování v řízení
již z důvodu, že se jednalo o uložení pokuty za přestupek, který byl svým charakterem
přestupkem trvacím. Ke ztrátě spisu správního orgánu I. stupně došlo až po ukončení
odvolacího řízení a vrácení spisu správnímu orgánu I. stupně. Žalovaný dále uvedl, že §104
odst. 2 s. ř. s. o nepřípustnosti kasační stížnosti směřující jen proti výroku o nákladech řízení
umocňuje v kasační stížnosti podtrženou souvislost předcházející námitky, která je
podle žalovaného konstruována jen z toho důvodu, aby bylo možno v řízení o kasační
stížnosti přezkoumat i výrok o nákladech řízení. Žalovaný proto navrhl, aby Nejvyšší správní
soud kasační stížnost pro její nedůvodnost zamítl.
Napadené soudní rozhodnutí Nejvyšší správní soud přezkoumal v souladu s §109
odst. 2 a 3 s. ř. s., vázán rozsahem a důvody, které stěžovatelka uplatnila v kasační stížnosti.
Nejvyšší správní soud přitom neshledal vady podle §109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel
přihlédnout z úřední povinnosti.
Po přezkoumání kasační stížnosti Nejvyšší správní soud shledal, že kasační stížnost
je důvodná.
Otázkou, zda se žalobce může v žalobě proti rozhodnutí správního orgánu domáhat
zrušení rozhodnutí nejen odvolacího správního orgánu, ale i správního orgánu I. stupně,
se zabýval rozšířený senát Nejvyššího správního soudu v e smyslu §17 s. ř. s.,
přičemž ve svém usnesení ze dne 28. 8. 2007, č. j. 1 As 60/2006 - 106, dospěl k následujícímu
závěru: „Domáhat se zrušení rozhodnutí správního orgánu nižšího stupně, které předcházelo
napadenému správnímu rozhodnutí, není procesním právem žalobce, jemuž by odpovídala
povinnost soudu o takovém návrhu výrokem rozhodnout. Kasační stížnost spočívající
pouze v tvrzení, že krajský soud rozhodující o žalobě měl kromě rozhodnutí správního orgánu
II. stupně zrušit i rozhodnutí správního orgánu nižšího stupně, které mu předcházelo,
je nepřípustná.“ Z uvedeného právního názoru rozšířeného senátu Nejvyššího správního
soudu je pak nutno vycházet i v projednávané věci.
Stěžovatelka měla v řízení před krajským soudem ve věci plný úspěch,
neboť její žalobě bylo vyhověno potud, že rozhodnutí žalovaného bylo zrušeno a věc mu byla
vrácena k dalšímu řízení. Ve smyslu §60 odst. 1 s. ř. s. má proto stěžovatelka právo
na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložila, proti účastníkovi,
který ve věci úspěch neměl. Krajský soud přitom o náhradě nákladů rozhodl tak, že žádný
z účastníků nemá na jejich náhradu právo. Takovýto výrok přitom je namístě v případě,
kdy bylo řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta (§60 odst. 3 s. ř. s.), nikoliv v případě
úspěchu některého z účastníku řízení. Krajský soud přitom výrok o náhradě nákladů řízení
opřel o §60 odst. 1 s. ř. s., čemuž by odpovídalo přiznání náhrady nákladů řízení stěžovatelce.
Odkaz na §60 odst. 4 s. ř. s. je pak zcela nepřípadný, protože uvedené ustanovení se týká
oprávnění státu požadovat náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému účastníkovi řízení,
pokud stát náklady řízení platil.
Lze proto uzavřít, že rozsudek krajského soudu je ve výroku o nákladech řízení
nepřezkoumatelný pro nesrozumitelnost (§103 odst. 1 písm. d/ s. ř. s.), pročež nezbylo
než shledat kasační stížnost důvodnou a rozsudek krajského soudu zrušit (§110 odst. 1
s. ř. s.).
Krajský soud v novém rozhodnutí rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační
stížnosti (§110 odst. 2 s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto rozsudku ne js ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 13. prosince 2007
JUDr. Bohuslav Hnízdil
předseda senátu