ECLI:CZ:NSS:2007:6.AZS.121.2007:35
sp. zn. 6 Azs 121/2007 - 35
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bohuslava
Hnízdila a soudců JUDr. Brigity Chrastilové, JUDr. Marie Turkové, JUDr. Ludmily
Valentové a Mgr. et Bc. et Ing. Radovana Havelce v právní věci žalobce: D. M ., zastoupen
JUDr. Irenou Strakovou, advokátkou, se sídlem Žitná 45, Praha 1, proti žalovanému:
Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, v řízení o kasační stížnosti žalobce
proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 23. 7. 2007, č. j. 59 Az 49/2006 - 17,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá pro nepřijatelnost.
II. Žádný z účastníků nem á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Žalobce (dále jen „stěžovatel“) brojí včasnou kasační stížností proti shora označenému
rozsudku krajského soudu, kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí žalovaného
ze dne 7. 4. 2006, č. j. OAM - 417/VL - 07 - 12 - 2006. Tím žalovaný zamítl stěžovatelovu
žádost o udělení mezinárodní ochrany jako zjevně nedůvodnou podle §16 odst. 2 zákona
č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky,
ve znění účinném ke dni rozhodování žalovaného (dále jen „zákon o azylu“).
V odůvodnění kasační stížnosti stěžovatel uplatňuje kasační důvody podle §103
odst. 1 písm. a), b) a d) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“),
a současně žádá o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Konkrétně uvádí, že se soud
řádně nezabýval situací v zemi původu a nehodnotil žádnou zprávu o dodržování lidských
práv v Kyrgyzstánu. Porušení práva na spravedlivý proces spatřuje stěžovatel ve skutečnosti,
že neobdržel rozhodnutí soudu ve své mateřštině, pročež nemá možnost se bez pomoci
třetí osoby s obsahem rozhodnutí seznámit. V dalším poukázal na rozpory ohledně víza,
na jehož základě do České republiky přicestoval, jimiž se žalovaný ani krajský soud
nezabýval. Z výše uvedených důvodů navrhuje, aby Nejvyšší správní soud rozhodnutí
krajského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti popřel její oprávněnost,
neboť se domnívá, že jak jeho rozhodnutí tak i rozsudek krajského soudu byly vydány
v souladu s právními předpisy. I nadále setrval na tom, že stěžovatel podal žádost o udělení
mezinárodní ochrany s cílem vyhnout se důsledkům správního vyhoštění, přestože mu nic
nebránilo v dřívějším podání žádosti. Stěžovatel do České republiky přicestoval dne
26. 3. 2005 na základě víza, které ho opravňovalo k pobytu nad devadesát dnů,
tj. do 30. 12. 2005. Po ukončení platnosti víza zde nelegálně pobýval, za což mu bylo dne
16. 3. 2006 uděleno správní vyhoštění. Závěrem navrhl zamítnutí kasační stížnosti
pro nedůvodnost.
Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud především zjistil, že stěžovatel
svou vlast opustil dne 21. 3. 2005, aniž by tam měl jakékoli potíže. Při svém předchozím
pobytu v České republice se seznámil s dívkou, se kterou by chtěl být. Vyřídil si pracovní
vízum, které ho opravňovalo k pobytu do 30. 12. 2005, poté mu nebylo prodlouženo,
ale on přesto setrval na území České republiky. Do Kyrgyzstánu nechtěl odjet,
neboť jeho rodině by se nelíbilo, že si chce vzít ženu, která není muslimkou. V březnu 2006
byl kontrolován orgány Policie ČR a pro nelegální pobyt mu bylo uloženo správní vyhoštění.
Žádost o udělení mezinárodní ochrany podal, aby se tak vyhnul důsledkům správního
vyhoštění.
Nejvyšší správní soud nejprve přezkoumal formální náležitosti kasační stížnosti
a shledal, že kasační stížnost je podána včas, neboť byla podána ve lhůtě dvou týdnů
od doručení napadeného rozsudku (§106 odst. 2 s. ř. s.), je podána osobou oprávněnou,
neboť stěžovatel byl účastníkem řízení, z něhož napadený rozsudek vzešel (§102 s. ř. s.),
a je zastoupen advokátem (§105 odst. 2 s. ř. s.). Z obsahu kasační stížnosti je zřejmé,
že stěžovatel uplatnil kasační důvody podle §103 odst. 1 písm. a), b) a d) s. ř. s. Kasační
stížnost je tedy přípustná.
Po konstatování přípustnosti kasační stížnosti se Nejvyšší správní soud ve smyslu
ustanovení §104a s. ř. s. zabýval otázkou, zda kasační stížnost svým významem podstatně
přesahuje vlastní zájmy stěžovatele. Pokud by tomu tak nebylo, musela by být
podle citovaného ustanovení odmítnuta jako nepřijatelná. Zákonný pojem „přesah vlastních
zájmů stěžovatele“, který je podmínkou přijatelnosti kasační stížnosti, představuje typický
neurčitý právní pojem, jehož výklad provedl Nejvyšší správní soud již ve svém usnesení
ze dne 26. 4. 2006, č. j. 1 Azs 13/2006 - 39. O přijatelnou kasační stížnost
se podle tohoto usnesení může jednat v následujících typových případech:
1) Kasační stížnost se dotýká právních otázek, které dosud nebyly vůbec či nebyly plně
řešeny judikaturou Nejvyššího správního soudu.
2) Kasační stížnost se týká právních otázek, které jsou dosavadní judikaturou řešeny
rozdílně. Rozdílnost v judikatuře přitom může vyvstat na úrovni krajských soudů i v rámci
Nejvyššího správního soudu.
3) Kasační stížnost bude přijatelná pro potřebu učinit judikatorní odklon, tj. Nejvyšší správní
soud ve výjimečných a odůvodněných případech sezná, že je namístě změnit výklad určité
právní otázky, řešené dosud správními soudy jednotně.
4) Další případ přijatelnosti kasační stížnosti bude dán tehdy, pokud by bylo v napadeném
rozhodnutí krajského soudu shledáno zásadní pochybení, které mohlo mít dopad do hmotně-
právního postavení stěžovatele.
O zásadní právní pochybení se v konkrétním případě může jednat především tehdy,
pokud:
a) Krajský soud ve svém rozhodnutí nerespektoval ustálenou a jasnou soudní judikaturu
a nelze navíc vyloučit, že k tomuto nerespektování nebude docházet i v budoucnu.
b) Krajský soud v jednotlivém případě hrubě pochybil při výkladu hmotného či procesního
práva.
Pokud jde o podstatu stěžovatelovy argumentace, Nejvyšší správní soud opakovaně
konstatoval, že byla-li žádost o azyl podána až poté, co bylo rozhodnuto o správním vyhoštění
žadatele, a tato žádost byla zamítnuta jako zjevně nedůvodná podle §16 odst. 1 písm. k) (nyní
§16 odst. 2) zákona o azylu, nemohou před soudem obstát námitky nesprávného posouzení
skutkového stavu věci vztahující se k důvodům udělení azylu (srov. rozsudek Nejvyššího
správního soudu ze dne 12. 1. 2005, č. j. 4 Azs 300/2004 - 36, dostupný na www.nssoud.cz).
V rozsudku publikovaném pod č. 376/2004 Sb. NSS soud též konstatoval,
že pouze rozhodnutí soudu v českém jazyce je zněním autentickým. Není povinností soudu
zasílat účastníkovi řízení překlad takového rozhodnutí do jeho mateřského jazyka.
Ustálená a vnitřně jednotná judikatura Nejvyššího správního soudu poskytuje tedy
dostatečnou odpověď na námitky podávané v kasační stížnosti a krajský soud se prima facie
v napadeném rozsudku neodchyluje od výkladu předmětných ustanovení podaného
v citovaných rozhodnutích. Nejvyšší správní soud neshledal ani žádný jiný z výše
vymezených důvodů pro přijetí kasační stížnosti k věcnému projednání. Za těchto okolností
Nejvyšší správní soud konstatuje, že kasační stížnost svým významem podstatně nepřesahuje
vlastní zájmy stěžovatele. Shledal ji proto ve smyslu ustanovení §104a s. ř. s. nepřijatelnou
a odmítl ji.
O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení §60 odst. 3 s. ř. s.,
podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže byl návrh
odmítnut.
Poučení: Proti tomuto usnesení nej sou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 20. prosince 2007
JUDr. Bohuslav Hnízdil
předseda senátu