ECLI:CZ:NSS:2007:8.AZS.21.2007
sp. zn. 8 Azs 21/2007 - 45
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Petra
Příhody a soudců JUDr. Jaroslava Hubáčka, JUDr. Michala Mazance, Mgr. Jana Passera
a JUDr. Barbary Pořízkové v právní věci žalobce I. C., zastoupeného JUDr. Karlem
Florianem, advokátem v Praze 7, Veverkova 4, proti žalovanému Ministerstvu vnitra,
Praha 7, Nad Štolou 3, poštovní přihrádka 21/OAM, v řízení o žalobě proti rozhodnutí
žalovaného ze dne 29. 12. 2005, čj. OAM-2184/VL-10-K04-2005, o kasační stížnosti
žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 20. 10. 2006,
čj. 29 Az 5/2006 - 19,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá pro nepřijatelnost.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační
stížnosti.
III. Odměna advokáta JUDr. Karla Floriana se určuje částkou 4800 Kč,
která bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu ve lhůtě 60 dnů
od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
Žalovaný rozhodnutím ze dne 29. 12. 2005, čj. OAM-2184/VL-10-K04-2005,
zamítl žádost žalobce o udělení azylu jako zjevně nedůvodnou podle ustanovení §16
odst. 2 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii
České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“).
Žalobce napadl rozhodnutí žalovaného žalobou u Krajského soudu v Hradci
Králové, který ji rozsudkem ze dne 20. 10. 2006, čj. 29 Az 5/2006 - 19, zamítl. Žalobce
(stěžovatel) brojil proti rozsudku krajského soudu kasační stížností.
Po konstatování přípustnosti kasační stížnosti se Nejvyšší správní soud zabýval
otázkou, zda kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy
stěžovatele, protože v opačném případě by musela být odmítnuta jako nepřijatelná
(§104a s. ř. s.,). Výkladem institutu nepřijatelnosti a demonstrativním výčtem jejích
typických kritérií se Nejvyšší správní soud zabýval např. v usnesení ze dne 26. 4. 2006,
čj. 1 Azs 13/2006 - 39 (www.nssoud.cz).
V posuzované věci stěžovatel žádné důvody přijatelnosti kasační stížnosti netvrdil.
Nejvyšší správní soud se proto mohl otázkou přijatelnosti jeho kasační stížnosti zabývat
pouze v obecné rovině za použití kriterií nastíněných ve shora citovaném usnesení
Nejvyššího správního soudu.
Ze soudního spisu vyplývá, že stěžovatel v žalobě pouze uvedl,
že v předcházejícím řízení o udělení azylu v České republice byl zkrácen na svých právech,
a proto napadá předmětné rozhodnutí v plném rozsahu, dále parafrázoval některá
ustanovení správního řádu, která měla být správním orgánem porušena, a pokud jde
o skutkové důvody, na jejichž základě tvrdí porušení zákona, odkázal na spisový materiál,
který se vztahuje k jeho žádosti o udělení azylu. V žalobě tak zcela chybí konkrétní
skutková tvrzení o nezákonnostech a právní výtky, neboť citovaná ustanovení zákona
nejsou subsumována na konkrétní skutková tvrzení. Žaloba stěžovatele neobsahovala
žádný žalobní bod a tento nedostatek podmínek řízení nebyl v zákonné lhůtě ani po jejím
uplynutí odstraněn.
Nejvyšší správní soud připomíná, že se řešením obdobné procesní situace již dříve
zabýval v řadě svých rozhodnutí, např. v rozsudku rozšířeného senátu ze dne
20. 12. 2005, čj. 2 Azs 92/2005 - 57, publikovaném pod č. 835/2006 Sb. NSS.,
a v rozsudcích ze dne 31. 5. 2005, čj. 8 Azs 52/2005 - 56, ze dne 22. 4. 2004,
čj. 6 Azs 22/2004 - 42, ze dne 30. 11. 2005, čj. 7 Azs 294/2004 - 41, a ze dne 20. 2. 2006,
čj. 8 Azs 172/2005 - 50, dostupných na www.nssoud.cz.
Jak bylo uvedeno shora, stěžovatel žádné důvody přijatelnosti kasační stížnosti
netvrdil. Nejvyšší správní soud sám pak, zejm. s ohledem na existenci své shora citované
ustálené a vnitřně jednotné judikatury, v posuzované věci žádné důvody přijatelnosti
kasační stížnosti neshledal.
Kasační stížnost je nepřijatelná, proto ji Nejvyšší správní soud podle ustanovení
§104a s. ř. s. odmítl.
O návrhu, aby byl kasační stížnosti přiznán odkladný účinek dle ustanovení
§107 s. ř. s. Nejvyšší správní soud samostatně nerozhodoval. Dospěl k závěru, že o něm
není třeba rozhodovat tam, kde je kasační stížnosti přiznán odkladný účinek přímo
ze zákona (§32 odst. 5 zákona o azylu).
O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s ustanovením
§60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s., podle nějž nemá žádný z účastníků právo
na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.
Stěžovateli byl pro řízení o kasační stížnosti ustanoven zástupcem advokát;
v takovém případě platí hotové výdaje a odměnu za zastupování stát (§35 odst. 7 s. ř. s.,
§120 s. ř. s.). Nejvyšší správní soud určil odměnu advokáta částkou 2x 2100 Kč za dva
úkony právní služby (převzetí a příprava věci a písemné podání soudu týkající se věci
samé) a dále 2x 300 Kč na úhradu hotových výdajů, v souladu s ustanovením §9 odst. 3
písm. f), §7, §11 odst. 1 písm. b) a d) a §13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění
pozdějších předpisů, celkem 4800 Kč. Tato částka bude vyplacena z účtu Nejvyššího
správního soudu ve lhůtě šedesáti dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 27. dubna 2007
JUDr. Petr Příhoda
předseda senátu