ECLI:CZ:NSS:2007:KONF.121.2005
sp. zn. Konf 121/2005-5
USNESENÍ
Zvláštní senát zřízený podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých
kompetenčních sporů, rozhodl ve složení: předseda JUDr. Michal Mazanec a
soudci JUDr. Petr Příhoda, JUDr. Roman Fiala, JUDr. Karel Podolka, JUDr. Pavel
Pavlík a JUDr. Marie Žišková, o návrhu senátu 15 Co Krajského soudu v Plzni na
rozhodnutí sporu o věcnou příslušnost mezi senáty 15 Co a 30 Ca Krajského soudu
v Plzni, za další účasti žalobkyně H. Ž., a žalovaných 1) J. S., 2) J. S., ve věci vedené
u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 15 Co 422/2005, o vyvlastnění,
takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Podáním ze dne 17. 10. 2005 se civilní senát 15 Co 422/2005 Krajského soudu
v Plzni obrátil na zvláštní senát zřízený podle zákona č. 131/2002 Sb. (dále též
„zvláštní senát“) s návrhem na zahájení kompetenčního sporu mezi ním a správním
senátem 30 Ca. V tomto návrhu především poukázal na to, že rozhodnutí
správního orgánu o vyvlastnění nebo o zřízení věcného břemene není rozhodnutím
v soukromoprávní věci; jeho přezkum tedy náleží do pravomoci správních soudů a
nikoli soudů obecných.
Ze spisu vyplynuly tyto skutečnosti:
Rozhodnutím Městského úřadu Radnice, stavebního odboru, ze dne 20. 12.
2003, čj. 2026/03, byl zamítnut návrh H. Ž. na vyvlastnění – omezení vlastnického
práva k pozemku parc. č. 160 v kat. území L., který je ve vlastnictví J. S. a J. S., za
účelem zajištění přístupu a příjezdu na pozemky parc. č. 154/2, 154/1, 153, 155,
137, 138, 146/1, 146/2, 149 a 167, včetně objektu bydlení čp. 57 a E1, v obci a kat.
území L..
Rozhodnutím Krajského úřadu Plzeňského kraje, odboru regionálního rozvoje,
ze dne 31. 5. 2004, čj. RR788/04, bylo zamítnuto odvolání H. Ž. a cit. rozhodnutí
správního orgánu prvního stupně bylo potvrzeno.
Proti tomuto (posledně uvedenému) rozhodnutí podala H. Ž. ve správním
soudnictví žalobu. Usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 30. 8. 2004, čj. 30
Ca 63/2004-9, byla žaloba odmítnuta s odůvodněním, že ve věci se jedná o
přezkoumání rozhodnutí správního orgánu vyplývajícího z občanskoprávních
vztahů.
Poté H. Ž., mj. i s poukazem na usnesení krajského soudu, podala dne 4. 10.
2004 u Okresního soudu v Rokycanech žalobu podle §244 a násl. o. s. ř.
Rozsudkem tohoto okresního soudu ze dne 25. 4. 2005, čj. 4 C 211/2004-3, byla
žaloba zamítnuta. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně H. Ž. odvolání. Po
předložení věci Krajskému soudu v Plzni jako soudu odvolacímu tento soud, aniž
by o odvolání rozhodl, předložil věc zvláštnímu senátu s návrhem na rozhodnutí
kompetenčního sporu.
Návrh na řešení kompetenčního sporu zvláštní senát odmítl, neboť návrh byl
podán předčasně a nadto někým, kdo dosud není stranou kompetenčního sporu; o
takovém návrhu zvláštní senát rozhodnout nemůže.
Z ustanovení §1 odst. 1 zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých
kompetenčních sporů, plyne, že stranami kladného nebo záporného
kompetenčního sporu jsou buď soudy na straně jedné a orgány moci výkonné,
územní, zájmové nebo profesní samosprávy na straně druhé, nebo soudy
v občanském soudním řízení na straně jedné a soudy ve správním soudnictví na
straně druhé. Podle odst. 2 téhož ustanovení je kompetenčním sporem buď spor,
ve kterém si jedna strana osobuje pravomoc vydat rozhodnutí v totožné věci
individuálně určených účastníků, o níž již druhá strana vydala pravomocné
rozhodnutí (pozitivní kompetenční spor), anebo spor, ve kterém jeho strany
popírají svou pravomoc vydat rozhodnutí v totožné věci individuálně určených
účastníků (spor negativní).
Rozhodování odvolacího soudu, který jak uvedeno v nepravomocně skončené
věci podal návrh na řešení kompetenčního sporu, nelze nahradit rozhodováním
zvláštního senátu; zvláštní senát nemůže nastupovat na místo řádné vyšší instance a
plnit její úkoly. Nemůže proto ani akceptovat návrh odvolacího (vyššího) soudu na
rozhodnutí kompetenčního sporu, pokud jeho stranou takový vyšší soud není.
To v konkrétní věci znamená, že poté, kdy Krajský soud v Plzni (senát 30 Ca ve
správním soudnictví) odkázal účastníky řízení na občanské soudní řízení a
žalobkyně se také na civilní soud obrátila, bylo věcí tohoto okresního soudu, aby on
sám řádným návrhem vyvolal řízení před zvláštním senátem.
Podal-li krajský soud (senát 15 Co) – namísto toho, aby rozhodl o odvolání
proti rozhodnutí okresního soudu, který žalobu zamítl – návrh na řešení
kompetenčního sporu, učinil tak předčasně, v průběhu neskončeného odvolacího
řízení, tedy před tím, než se sám k otázce pravomoci procesním způsobem vyjádřil
(čímž by se také teprve mohl stát stranou kompetenčního sporu).
Z toho, co bylo uvedeno, vyplývá, že krajský soud (senát 15 Co) v prvé řadě
musí řádně rozhodnout o podaném odvolání účastníků řízení. Má-li krajský soud za
to, že ve věci je dána pravomoc správního soudu, pak zruší rozhodnutí okresního
soudu o zamítnutí žaloby s tím, že jej zaváže věc předložit zvláštnímu senátu jako
kompetenční spor z důvodů shora vyložených.
Návrh senátu 15 Co Krajského soudu v Plzni byl proto odmítnut pro
předčasnost a proto, že byl podán osobou k tomu neoprávněnou [§46 odst. 1
písm. b), c) s. ř. s., ve spojení s §4 zákona č. 131/2002 Sb.].
Pro strany kompetenčního sporu je pravomocné rozhodnutí zvláštního senátu
závazné (§5 odst. 5 zákona č. 131/2002 Sb.); navrhovatel tedy při respektování
názoru zaujatého v tomto rozhodnutí rozhodne v odvolacím řízení.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 28. února 2007
JUDr. Michal Mazanec
předseda zvláštního senátu