ECLI:CZ:NSS:2007:PST.42.2007:25
sp. zn. Pst 42/2007 - 25
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vojtěcha Šimíčka
a soudců JUDr. Josefa Baxy, JUDr. Jana Passera, JUDr. Petra Průchy, JUDr. Milady
Tomkové, JUDr. Jaroslava Vlašína a JUDr. Daniely Zemanové v právní věci navrhovatele:
vláda, se sídlem Praha 1, nábř. E. Beneše 4, zastoupeného JUDr. Václavem Henychem,
vrchním ředitelem Sekce legislativy a všeobecné správy Ministerstva vnitra,
Náměstí Hrdinů 3, Praha 4, proti odpůrci: politická strana „Strana Svobody“, se sídlem
Habrmanova 39, 324 00 Plzeň 2, Slovany, v řízení o návrhu na pozastavení činnosti politické
strany,
takto:
I. Činnost politické strany „Strana Svobody“ se p o z a s t a v u je .
II. Navrhovateli se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Dne 5. 10. 2007 podala u Nejvyššího správního soudu vláda České republiky
(dále jen „navrhovatel“) návrh na pozastavení činnosti politické strany Strana svobody
(dále jen „odpůrce“) podle ustanovení §15 odst. 1 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování
v politických stranách a v politických hnutích, v platném znění (dále jen „zákon o politických
stranách“). Tento návrh odůvodnil navrhovatel tím, že odpůrce v rozporu s ustanovením §6
odst. 5 zákona o politických stranách neustanovil do 6 měsíců od vzniku strany orgány strany.
Odpůrce nevyužil možnosti se k návrhu vyjádřit. Zásilka obsahující výzvu odpůrci
k vyjádření se vrátila s tím, že adresát je na adrese Habrmanova 39, 324 00 Plzeň (tzn. adresa
sídla strany) neznámý.
Z obsahu spisu Nejvyšší správní soud zjistil, že přípravný výbor odpůrce podal dne
24. 7. 2006 Ministerstvu vnitra návrh na registraci politické strany. Dne 25. 8. 2006 byl
odpůrce zaregistrován (č. j. VS-5480/SDR/1-2006), ministerstvu však doposud neoznámil
ve smyslu ustanovení §10 zákona o politických stranách údaje uvedené v §9 odst. 3 písm. b)
téhož zákona, tzn. údaje týkající se jména, příjmení, data narození a trvalého pobytu
osob, které jsou jeho statutárním orgánem. Dopis ministerstva ze dne 7. 3. 2007,
kterým byl odpůrce na shora uvedenou povinnost upozorněn, byl vrácen s tím, že adresát
je na adrese Habrmanova 39, 324 00 Plzeň (tzn. adresa sídla strany) neznámý. Rovněž
doručení předmětného dopisu zmocněnci přípravného výboru nebylo úspěšné, a to z důvodu
jeho úmrtí.
Podle §4 písm. a) zákona o politických stranách nemohou vznikat a vyvíjet činnost
strany a hnutí, které porušují ústavu a zákony nebo jejichž cílem je odstranění
demokratických základů státu.
Podle §9 odst. 3 písm. b) zákona o politických stranách se do rejstříku politických
stran a hnutí vyznačují údaje o jménu, příjmení, datu narození a adrese místa pobytu osob,
které jsou statutárním orgánem strany a hnutí nebo jeho členy, s uvedením způsobu,
jakým jednají jménem strany a hnutí.
Strana a hnutí jsou povinny oznámit písemně ministerstvu údaje uvedené v §9 odst. 3
písm. b), d) a e) zákona do 15 dnů ode dne, kdy bylo příslušným orgánem strany a hnutí
ve věci rozhodnuto. Oznámení musí být doloženo usnesením těchto orgánů (§10 zákona
o politických stranách).
Podle §6 odst. 5 zákona o politických stranách musí být orgány strany a hnutí
ustaveny nejpozději do 6 měsíců od vzniku strany a hnutí. Nejsou-li orgány v této lhůtě
ustaveny, dá ministerstvo podnět k návrhu na pozastavení činnosti politické strany a hnutí
(§14).
Podle §14 odst. 1 zákona o politických stranách může být činnost strany a hnutí
rozhodnutím soudu pozastavena, jestliže jejich činnost je v rozporu s §1 až 5, §6 odst. 5
a §17 až 19 nebo se stanovami.
Podle §15 odst. 1 citovaného zákona o rozpuštění strany a hnutí, pozastavení činnosti
strany a hnutí a o znovuobnovení jejich činnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Návrh podá
vláda; pokud tak neučiní do 30 dnů od doručení podnětu, může návrh podat prezident
republiky. O návrhu na rozpuštění politické strany nebo politického hnutí, pozastavení
nebo znovuobnovení jejich činnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud v řízení podle části třetí,
hlavy druhé, dílu pátého zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“).
Podle §96 s. ř. s. rozhoduje soud o takovém návrhu podle skutkového stavu,
který tu je v době rozhodnutí soudu.
Na základě výše uvedených skutečností Nejvyšší správní soud dospěl k závěru,
že podaný návrh je důvodný, neboť z údajů obsažených ve spise bylo zjištěno, že odpůrce
skutečně nesplnil zákonem uloženou povinnost, když Ministerstvu vnitra dosud neoznámil
ve smyslu §10 zákona o politických stranách údaje uvedené v ustanovení §9 odst. 3 písm. b)
téhož zákona, tzn. údaje týkající se jména, příjmení, data narození a trvalého pobytu osob,
které jsou statutárním orgánem odpůrce. Odpůrce tak nesplnil zákonnou povinnost
stanovenou v §6 odst. 5 zákona o politických stranách, přičemž nesplnění této povinnosti
představuje zvláštní a samostatný důvod, pro který může Nejvyšší správní soud rozhodnout
o pozastavení činnosti strany.
Nejvyšší správní soud proto rozhodl na podkladě návrhu oprávněného subjektu
o pozastavení činnosti odpůrce, a to z důvodu uvedeného v ustanovení §6 odst. 5 zákona
o politických stranách. Ve věci rozhodl soud bez jednání za podmínky souhlasu účastníků
(§51 odst. 1 s. ř. s.).
Pro úplnost lze dodat, že podle ustanovení §14 odst. 2 zákona o politických stranách
mohou strany a hnutí při pozastavení činnosti činit pouze úkony zaměřené na odstranění
stavu, který byl důvodem k rozhodnutí soudu o pozastavení jejich činnosti, a to nejdéle
po dobu jednoho roku. Trvají-li i nadále skutečnosti, pro které byla činnost strany pozastavena,
podají orgány uvedené v §15 tohoto zákona žalobu ve správním soudnictví na rozpuštění
strany. Podle §14 odst. 3 uvedeného zákona dojde-li ve stanovené lhůtě k odstranění stavu,
který byl důvodem pro pozastavení činnosti strany a hnutí, považuje se činnost strany a hnutí
za řádně obnovenou dnem, kterým byla stanovená povinnost uznána za splněnou příslušným
orgánem.
Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení §60 odst. 1 s. ř. s.,
podle něhož neúspěšný odpůrce nemá právo na náhradu nákladů řízení ze zákona a úspěšný
navrhovatel náhradu nákladů nepožadoval a zjevně mu v této souvislosti ani žádné náklady
řízení nevznikly.
Poučení: Proti tomuto rozsudku je p ř í p u s t n á obnova řízení za podmínek
uvedených v §111 a násl. s. ř. s. Návrh na obnovu řízení lze podat
k Nejvyššímu správnímu soudu ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy ten,
kdo obnovu řízení navrhuje, se dozvěděl o důvodu obnovy. Po třech letech
od právní moci napadeného rozhodnutí však může být návrh podán jen tehdy,
jestliže byl zrušen trestní rozsudek, jímž byl soud při svém rozhodování vázán.
V Brně dne 19. prosince 2007
JUDr. Vojtěch Šimíček
předseda senátu