ECLI:CZ:NSS:2008:5.AFS.147.2007:103
sp. zn. 5 Afs 147/2007 - 103
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily
Valentové a soudců JUDr. Lenky Matyášové Ph.D. a Mgr. et Bc. et Ing. Radovana Havelce
v právní věci žalobce: TOT – tisková a organizační technika spol. s r. o., se sídlem Jemnická
11/326, Praha 4, zastoupeného JUDr. Petrem Vaňkem, advokátem se sídlem Praha 1,
Palác YMCA, Na Poříčí 12, proti žalovanému: Finanční ředitelství pro hl. m. Prahu, se sídlem
Praha 1, Štěpánská 28, o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne
2. 3. 2007, č. j. 10 Ca 279/2006 - 65,
takto:
I. Výrok I. usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. 3. 2007, č. j. 10 Ca 279/2006 - 65,
se zrušuje .
II. Kasační stížnost proti výroku II. usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. 3. 2007,
č. j. 10 Ca 279/2006 - 65, se odmítá .
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Žalobce (dále stěžovatel) včasnou kasační stížností napadl shora uvedené usnesení
Městského soudu v Praze, kterým byl jednak výrokem I. zamítnut jeho návrh, aby Městský soud
v Praze zrušil své usnesení o zastavení řízení ze dne 19. 1. 2007 č. j. 10 Ca 279/2006 - 57,
a jednak výrokem II. rozhodnuto, že se žalobci vrací zaplacený soudní poplatek 2000 Kč.
Městský soud zamítl návrh stěžovatele z důvodu, že nebyly splněny podmínky pro to,
aby soud mohl usnesení o zastavení řízení zrušit podle ustanovení §9 odst. 7 zákona
č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen zákon o soudních poplatcích), neboť v daném
případě zaplacený soudní poplatek byl soudu doručen 6. 2. 2007 (k poštovní přepravě podáno
dne 5. 2. 2007), tj. až po dni 1. 2. 2007, kdy nabylo právní moci usnesení č. j. 10 Ca 279/2006
ze dne 19. 1. 2007, jímž bylo řízení pro nezaplacení soudního poplatku zastaveno. Protože řízení
bylo pravomocně zastaveno, zanikla poplatková povinnost a proto byl soudní poplatek zaplacený
až poté, co usnesení o zastavení řízení nabylo právní moci, vrácen.
Stěžovatel v kasační stížností především namítal naprostou neurčitost a nezákonnost
napadeného usnesení pro chyby v datu a odůvodnění a dále tvrdil, že usnesení Městského soudu
v Praze ze dne 2. 3. 2007, č. j. 10 Ca 279/2006 - 65, by mělo být zrušeno a zaplacený soudní
poplatek by neměl být vrácen, protože bez jeho zaplacení bude řízení znovu zastaveno.
Z obsahu předloženého spisu městského soudu sp. zn. 10 Ca 279/2006 vyplývá,
že usnesením ze dne 19. 1. 2007, č. j. 10 Ca 279/2006 - 57 bylo řízení o žalobě proti rozhodnutí
žalovaného zastaveno pro nezaplacení soudního poplatku. Usnesení bylo doručeno zástupci
žalobce a žalovanému a nabylo právní moci dne 1. 2. 2007. Dne 6. 2. 2007 byla městskému soudu
doručena písemnost stěžovatele obsahující žádost o zrušení usnesení o zastavení řízení ze dne
19. 1. 2007, č. j. 10 Ca 279/2006 - 57 a kasační stížnost proti uvedenému usnesení. Na tuto
písemnost stěžovatel nalepil kolkové známky v hodnotě 2000 Kč a k tomu uvedl, že jimi platí
soudní poplatek ve lhůtě uvedené v §9 odst. 7 zákona č. 549/1991 Sb. a žádal, aby městský soud
své usnesení zrušil podle citovaného ustanovení, případně aby toto usnesení zrušil Nejvyšší
správní soud. Městský soud před tím, než předložil kasační stížnost stěžovatele proti usnesení
ze dne 19. 1. 2007, č. j. 10 Ca 279/2006 - 57 Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí, rozhodl
o žádosti stěžovatele, aby sám zrušil usnesení o zastavení řízení ze dne 2. 3. 2007,
č. j. 10 Ca 279/2006 - 65, tak, že tento návrh zamítl a dále tak, že se stěžovateli vrací zaplacený
soudní poplatek 2000 Kč. I proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel kasační stížnost.
Kasační stížnost stěžovatele proti usnesení městského soudu o zastavení řízení ze dne
19. 1. 2007, č. j. 10 Ca 279/2006 - 57, Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 29. 4. 2008
č. j. 5 Afs 41/2008 - 103 zamítl, neboť dospěl k závěru, že citované usnesení je zákonné.
Podle §102 zákona č. 150/2002 Sb. soudní řád správní - s. ř. s. - kasační stížnost
je opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí krajského soudu ve správním
soudnictví, jímž se účastník řízení, z něhož toto rozhodnutí vzešlo, nebo osoba zúčastněná
na řízení (dále jen „stěžovatel“) domáhá zrušení soudního rozhodnutí. Kasační stížnost
je přípustná proti každému takovému rozhodnutí, není-li dále stanoveno jinak.
Podle §9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích (dále zákon o soudních
poplatcích) nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání,
dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou
mu určí; po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví.
Podle §9 odst. 7 zákona o soudních poplatcích usnesení o zastavení řízení
pro nezaplacení poplatku zruší soud, který usnesení vydal, je-li poplatek zaplacen ve věcech
správního soudnictví dříve, než usnesení nabylo právní moci, a v ostatních věcech nejpozději
do konce lhůty k odvolání proti tomuto usnesení. Nabude-li usnesení o zastavení řízení
pro nezaplacení poplatku právní moci, zaniká poplatková povinnost.
Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 4. 2008, č. j. 5 Afs 1/2007 - 172,
rozhodnutí soudu ve věci správního soudnictví nabývá právní moci (§54 odst. 5 a §55 odst. 5
s. ř. s.) dnem, kdy bylo doručeno účastníkům, a to uplynutím posledního okamžiku tohoto dne.
Účastník zaplatí soudní poplatek dříve, než usnesení (o zastavení řízení pro nezaplacení poplatku)
nabylo právní moci (§9 odst. 7 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích), i tehdy, učiní-li
tak v den, kdy usnesení nabylo právní moci.
Z §9 odst. 7 zákona o soudních poplatcích vyplývá, že zaplacení poplatku ve věcech
správního soudnictví dříve, než usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení poplatku nabylo
právní moci, má za následek, že usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení poplatku,
ačkoli je řádně doručeno účastníkům řízení, nenabývá právní moci. V tomto případě soud,
který usnesení vydal, své usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení poplatku zruší a může
pokračovat v řízení a vydávat další rozhodnutí o věci. Nejvyšší správní soud nepředpokládá,
že by městský (krajský) soud nedodržel zákonný příkaz své usnesení v takovém případě zrušit,
přesto uvádí, že existuje zákonná ochrana práv účastníka řízení i pro tento případ. Tou může být
jeho návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu podle §174a zákona č. 6/2002 Sb.
(zákona o soudech a soudcích).
Pokud však ve věcech správního soudnictví poplatek nebyl zaplacen dříve, než usnesení
o zastavení řízení pro nezaplacení poplatku nabylo právní moci, pak usnesení o zastavení řízení
pro nezaplacení poplatku nabude jeho doručením účastníkům řízení právní moci a soud,
který toto usnesení vydal, již nemůže toto své usnesení podle §9 odst. 7 zákona o soudních
poplatcích zrušit a v této věci vydávat další rozhodnutí o věci, protože mu v tom brání překážka
věci pravomocně rozhodnuté. Zákon o soudních poplatcích ani jiný zákon neumožňuje
městskému (krajskému) soudu zrušit své pravomocné usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení
poplatku a tedy rozhodovat třeba i záporným způsobem o návrhu účastníka řízení na zrušení
svého pravomocného usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení poplatku.
Proti pravomocnému usnesení městského (krajského) soudu o zastavení řízení
pro nezaplacení poplatku ve věcech správního soudnictví připouští soudní řád správní opravný
prostředek – kasační stížnost (§103 odst. 1 písm. e/ s. ř. s.) z důvodu tvrzené nezákonnosti
rozhodnutí o zastavení řízení. Soudem funkčně příslušným rozhodnout o kasační stížnosti
je Nejvyšší správní soud (§108 odst. 1, §12 odst. 1 s. ř. s.). Podle usnesení Nejvyššího správního
soudu ze dne 8. 9. 2005 č. j. Na 225/2005 - 110 „Kasační stížnost proti usnesení o zastavení
řízení pro nezaplacení soudního poplatku pak slouží k ochraně účastníka před nezákonností
tohoto usnesení či postupu krajského soudu předcházejícího jeho vydání.“
Výrokem I. usnesení městského soudu ze dne 2. 3. 2007, č. j. 10 Ca 279/2006 - 65, byl
zamítnut návrh stěžovatele, aby městský soud zrušil své usnesení ze dne 19. 1. 2007,
č. j. 10 Ca 279/2006 - 57, o zastavení řízení pro nezaplacení poplatku. Toto usnesení vydal
městský soud poté, co jeho usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení poplatku ze dne
19. 1. 2007, č. j. 10 Ca 279/2006-57, nabylo právní moci 1. 2. 2007. Pro vydání usnesení ze dne
2. 3. 2007 tak nebyly splněny podmínky řízení, neboť jeho vydání bránila překážka věci
pravomocně rozsouzené.
Podle §109 odst. 3 s. ř. s. Nejvyšší správní soud je vázán důvody kasační stížnosti;
to neplatí, bylo-li řízení před soudem, mimo jiné, zmatečné (§103 odst. 1 s. ř. s.). Podle
§103odst. 1 písm. c) s. ř. s. kasační stížnost lze podat pouze z důvodu tvrzené zmatečnosti řízení
před soudem spočívající v tom, že chyběly podmínky řízení,… Nejvyšší správní soud
se proto v daném případě necítil být vázán důvody kasační stížnosti a přihlédl z moci úřední
ke zmatečnosti řízení před městským soudem v tomto případě, protože k vydání výroku I.
napadeného usnesení chyběly podmínky řízení a proto výrok I. napadeného usnesení zamítající
návrh stěžovatele, aby městský soud zrušil své usnesení ze dne 19. 1. 2007, č. j. 10 Ca 279/2006 -
57, o zastavení řízení pro nezaplacení poplatku, zrušil. Nejvyšší správní soud v tomto případě
nevrátil věc městskému soudu k dalšímu řízení (§110 odst. 1 s. ř. s.), protože řízení bylo v době
jeho vydání pravomocně zastaveno a výrok I. napadeného usnesení vůbec neměl být vydán
a protože kasační stížnost stěžovatele proti usnesení městského soudu o zastavení řízení ze dne
19. 1. 2007, č. j. 10 Ca 279/2006 - 57, Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 29. 4. 2008
č. j. 5 Afs 41/2008 - 103 zamítl. Městský soud proto již nemůže v řízení pokračovat.
Rozhodnutí krajského soudu o vrácení soudního poplatku vydané v řízení ve správním
soudnictví je rozhodnutím ve smyslu §102 s. ř. s. Jedná se však o rozhodnutí o nákladech řízení,
a proto je kasační stížnost proti němu podle §104 odst. 2 s. ř. s. nepřípustná. (Podle usnesení
Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 2. 2007, č. j. 8 As 25/2006 - 144).
Z důvodů v tomto rozhodnutí uvedených Nejvyšší správní soud odmítl kasační stížnost
stěžovatele proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. 3. 2007, č. j. 10 Ca 279/2006 - 65,
jako nepřípustnou podle §104 odst. 2 a 3 písm. b) s. ř. s.
O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti bylo rozhodnuto podle ustanovení §60
odst. 3 s. ř. s. za použití §120 s. ř. s. Podle tohoto ustanovení žádný z účastníků nemá právo
na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 29. května 2008
JUDr. Ludmila Valentová
předsedkyně senátu