ECLI:CZ:NSS:2008:8.AS.13.2008:70
sp. zn. 8 As 13/2008 - 70
Spis 8 As 13/2008 byl spojen se spisem číslo 8 As 10/2008 a pod touto spisovou značkou bylo rozhodnuto takto:
sp. zn. 8 As 10/2008 - 70
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Michala Mazance a
soudců JUDr. Petra Příhody a JUDr. Jana Passera v právní věci žalobkyně: N. T. H., zastoupené
JUDr. Jaroslavem Savkem, advokátem se sídlem Dlouhá 31/63, Teplice, proti žalovanému:
Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, proti rozhodnutí ministra vnitra ze dne
7. 2. 2007, čj. VS-436/RK/3-2006, o kasačních stížnostech žalobkyně proti usnesením Městského
soudu v Praze ze dne 24. 4. 2007, čj. 8 Ca 86/2007 - 24 a ze dne 16. 10. 2007,
čj. 8 Ca 86/2007 - 46,
takto:
I. Řízení vedená u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 8 As 10/2008 a 8 As 13/2008
se s p o j u j í ke společnému projednání a rozhodnutí. Věc bude nadále vedena
pod sp. zn. 8 As 10/2008.
II. Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. 10. 2007, čj. 8 Ca 86/2007 - 46,
se zrušuje .
III. Kasační stížnost žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 24. 4. 2007,
čj. 8 Ca 86/2007 - 24, se odmítá .
Odůvodnění:
Ministr vnitra rozhodnutím ze dne 7. 2. 2007, čj. VS-436/RK/3-2006, zamítl rozklad
žalobkyně proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 2. 10. 2006, čj. OAM-333-10/TP-2006,
kterým byla zamítnuta žádost žalobkyně o povolení k trvalému pobytu.
Žalobkyně napadla rozhodnutí ministra vnitra žalobou u městského soudu v Praze,
v rámci žaloby požádala o přiznání odkladného účinku. Městský soud usnesením ze dne
24. 4. 2007, čj. 8 Ca 86/2007 - 24, nepřiznal žalobě odkladný účinek.
Žalobkyně brojila proti usnesení o nepřiznání odkladného účinku kasační stížností
(kasační stížnost I.) z důvodů podle §103 odst. 1 písm. a), b) a d) s. ř. s., jíž zejm. namítla,
že usnesení neobsahuje odůvodnění, nelze tedy zjistit, jakou úvahou se městský soud řídil
při závěru o dočasné povaze usnesení v rámci poučení o nepřípustnosti kasační stížnosti
[§104 odst. 3 písm. c) s. ř. s.]. Žalobkyně se domnívá, že v jejím případě nelze akceptovat způsob
reparace uvedený v nálezu Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 156/05. Žalobkyně navrhla rovněž
přiznání odkladného účinku kasační stížnosti I.
Nejvyšší správní soud již na tomto místě uzavírá, že uvádí-li žalobkyně v souvislosti
s kasační stížností I. nepřezkoumatelnost výroku I. rozsudku, není zřejmé, co tím má na mysli,
neboť městský soud rozhodoval usnesením s pouze jedním výrokem.
Městský soud vyzval žalobkyni usnesením ze dne 21. 5. 2007, čj. 8 Ca 86/2007 - 34,
k zaplacení soudního poplatku z kasační stížnosti I., žalobkyně pak požádala o osvobození
od soudních poplatků. Městský soud usnesením ze dne 16. 10. 2007, čj. 8 Ca 86/2007 - 46,
pro nezaplacení soudního poplatku řízení zastavil. Z odůvodnění usnesení se podává, že zastavil
řízení o kasační stížnosti I.
Žalobkyně brojila proti usnesení o zastavení řízení kasační stížností II., z důvodů podle
§103 odst. 1 písm. d) a e) s. ř. s., jíž zejm. namítla, že poté, kdy jí nebylo přiznáno osvobození
od soudních poplatků, měla být nově vyzvána k zaplacení soudního poplatku, což se však
nestalo. Žalobkyně bez dalšího odůvodnění uvedla, že výrok o zastavení řízení
je nepřezkoumatelný. Žalobkyně navrhla rovněž přiznání odkladného účinku kasační stížnosti II.
Nejvyšší správní soud posoudil důvodnost kasačních stížností v mezích jejich rozsahu
a uplatněných důvodů a zkoumal přitom, zda napadená rozhodnutí netrpí vadami,
k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti (§109 odst. 2, 3 s. ř. s.).
Kasační stížnost II. je důvodná.
Kasační stížnost I. byla podána opožděně.
Nejvyšší správní soud předem dalšího odůvodnění konstatuje, že kasační stížnosti spolu
zcela zjevně souvisí, proto i s přihlédnutím k principu procesní ekonomie spojil řízení o obou
kasačních stížnostech ke společnému projednání a rozhodnutí (§38 odst. 1 s. ř. s. za použití
§120 s. ř. s.).
Kasační stížností II. žalobkyně namítla, že městský soud zastavil řízení o kasační
stížnosti I., aniž ji po zamítnutí žádosti o osvobození od soudních poplatků opětovně vyzval
k uhrazení poplatku z kasační stížnosti.
Nejvyšší správní soud s odkazem ke svému již dříve zaujatému právnímu názoru
(srov. rozsudek ze dne 26. 1. 2006, čj. 1 As 27/2005 - 87, www.nssoud.cz) dává žalobkyni
zapravdu. Předpokladem zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku (§9 odst. 1 zákona
č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů) je nejen to, že poplatek
nebyl zaplacen, ale také to, že účastník byl k jeho zaplacení vyzván a poučen o následcích
nesplnění výzvy (odst. 3 tamtéž) a že marně uplynula lhůta k zaplacení. Zamítl-li soud návrh
na osvobození od poplatkové povinnosti, jímž účastník reagoval na výzvu k zaplacení poplatku,
musí účastníka opětovně vyzvat k zaplacení, stanovit mu lhůtu a poučit jej o následcích nesplnění
výzvy; k prve stanovené lhůtě již nelze přihlížet.
Již nad rámec nutného odůvodnění Nejvyšší správní soud ke kasační stížnosti II. dodává,
že na rozdíl od žalobkyně neshledal výrok I. napadeného usnesení nepřezkoumatelným.
Žalobkyně tuto námitku nijak nespecifikovala, Nejvyšší správní soud tedy zkoumal
přezkoumatelnost citovaného výroku usnesení městského soudu pouze v obecné rovině. Městský
soud nepochybně nezvolil přesnou formulaci a výrok měl znít tak, že se zastavuje řízení o kasační
stížnosti, nikoliv že se zastavuje řízení. Z kontextu celého rozhodnutí městského soudu, zejména
záhlaví vymezujícího předmět rozhodování městského soudu a rovněž z odůvodnění
však jednoznačně vyplývá, že městský soud rozhodoval o kasační stížnosti I. Tato stížní námitka
tedy není důvodná.
S ohledem na důvodnost předchozí stížní námitky je ovšem důvodná i kasační
stížnost II., Nejvyšší správní soud proto usnesení městského soudu napadené kasační stížností II.
zrušil (§110 odst. 1 s. ř. s.) – aniž by současně vrátil věc městskému soudu k dalšímu řízení.
Takový postup by byl ryze formalistický, v rozporu se zásadou procesní ekonomie a nevedl
by k ochraně práv žalobkyně.
Dalším řízením totiž Nejvyšší správní soud nemá na mysli pokračování v řízení ve věci
samé, ve kterém městský soud bude samozřejmě pokračovat, nýbrž pokračování v řízení
o kasační stížnosti I. (§108 odst. 1 s. ř. s.). Městský soud by v jeho rámci opět vyzval žalobkyni
k uhrazení soudního poplatku za kasační stížnost I. a poté opět předložil věc Nejvyššímu
správnímu soudu, přičemž je již nyní zjevné, že celý postup by nevedl k jinému výsledku,
než k odmítnutí kasační stížnosti I. pro opožděnost.
Usnesení městského soudu napadené kasační stížností I. bylo zástupci žalobkyně
doručeno v pondělí dne 30. 4. 2007.
Kasační stížnost musí být podle §106 odst. 2 s. ř. s. podána do dvou týdnů po doručení
rozhodnutí. Lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo roků končí v souladu s §40 odst. 2 a 3 s. ř. s.
uplynutím toho dne, jenž se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Není-li
takový den v měsíci, končí lhůta uplynutím posledního dne tohoto měsíce. Připadne-li poslední
den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní
den. Kasační stížnost se podle §106 odst. 4 s. ř. s. podává u soudu, který napadené rozhodnutí
vydal. Lhůta je zachována, byla-li kasační stížnost podána u Nejvyššího správního soudu. Lhůta
je podle §40 odst. 4 s. ř. s. zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu
nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence, popřípadě zvláštní poštovní licence
anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit, nestanoví-li soudní řád správní
něco jiného.
Dnem, který určil počátek běhu lhůty pro podání kasační stížnosti I. bylo pondělí
30. 4. 2007, posledním dnem lhůty pro podání její kasační stížnosti bylo pak pondělí dne
14. 5. 2007. Kasační stížnost I. však byla podána k poštovní přepravě teprve dne 15. 5. 2005
a je tedy opožděná, Nejvyšší správní soud ji proto odmítl [§46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. za použití
§120 s. ř. s.].
O nákladech řízení o obou kasačních stížnostech městský soud rozhodne v rámci
rozhodnutí ve věci samé.
Nejvyšší správní soud s ohledem na neprodlené rozhodnutí o obou kasačních stížnostech
nerozhodoval samostatně o návrzích žalobkyně na přiznání odkladného účinku těchto kasačních
stížností.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 29. května 2008
JUDr. Michal Mazanec
předseda senátu