ECLI:CZ:NSS:2009:1.AS.43.2009:52
sp. zn. 1 As 43/2009 - 52
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové a soudců
JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Zdeňka Kühna v právní věci žalobce: T. T. A., zastoupený
Mgr. Markem Sedlákem, advokátem se sídlem Příkop 8, 602 00 Brno, proti žalované: Policie České
republiky, Ředitelství služby cizinecké policie, se sídlem Olšanská 2, poštovní schránka 78,
130 51 Praha 3, proti rozhodnutí žalované ze dne 7. 4. 2008, č. j. CPR-5139/ČJ-2008-9CPR-T243,
v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. 10. 2008,
č. j. 10 Ca 176/2008 - 26,
takto:
I. Kasační stížnost se zamítá .
II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Rozhodnutím ze dne 7. 4. 2008, č. j. CPR-5139/ČJ-2008-9CPR-T243, zamítl žalovaný odvolání
žalobce a potvrdil rozhodnutí Policie České republiky, Oblastního ředitelství služby cizinecké policie
Ústí nad Labem, Inspektorátu cizinecké policie Chomutov – detašované pracoviště, ze dne 5. 3. 2008,
č. j. SCPP-927-15/UL-III-10-2007, jímž bylo žalobci uloženo správní vyhoštění z území České
republiky na dobu jednoho roku.
Proti rozhodnutí žalované podal žalobce žalobu, kterou Městský soud usnesením
ze dne 22. 10. 2008 odmítl. V odůvodnění uvedl, že rozhodnutí žalovaného bylo doručeno zástupci
žalobce dne 11. 4. 2008. Podle §172 odst. 2 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České
republiky a o změně některých zákonů, musí být žaloba proti správnímu rozhodnutí o vyhoštění
podána do 10 dnů od doručení rozhodnutí správního orgánu v posledním stupni. Zmeškání lhůty nelze
prominout. Lhůta k podání žaloby skončila 21. 4. 2008, avšak žalobce podal žalobu k poštovní přepravě
až dne 29. 7. 2008. Městský soud proto musel žalobu odmítnout pro opožděnost.
Ve včas podané kasační stížnosti se žalobce dovolával nezákonnosti usnesení městského soudu
podle §103 odst. 1 písm. e) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (s. ř. s.). Podle žalobce nebyla
žaloba podána opožděně, neboť mu rozhodnutí žalované nebylo nikdy doručováno. Jelikož v daném
případě šlo o rozhodnutí ve věci samé, mělo být toto rozhodnutí žalobci doručeno do vlastních rukou
podle §72 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. Písemnost adresovanou do vlastních rukou je
přitom nutno doručit přímo účastníkovi řízení, případně zmocněnci, který předloží zmocnění s úředně
ověřeným podpisem (§20 odst. 2 správního řádu). Zákon tedy k řádnému oznámení rozhodnutí
prostřednictvím zástupce vyžaduje splnění podmínky, že byla předložena plná moc k doručování
s úředně ověřeným podpisem. Taková situace však v případě žalobce nenastala, a doručení rozhodnutí
proto nemohlo být vůči žalobci účinné. Žalobce z těchto důvodů navrhl, aby Nejvyšší správní soud
napadené usnesení městského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Žalovaná se v poskytnuté lhůtě ke kasační stížnosti nevyjádřila.
Kasační stížnost není důvodná.
S žalobcem lze souhlasit v tom, že v souladu s §72 odst. 1 správního řádu se rozhodnutí
účastníkům oznamuje doručením stejnopisu písemného vyhotovení do vlastních rukou ; mylný je však
žalobcův výklad opírající se o ustanovení §20 odst. 2 téhož zákona. Podle tohoto ustanovení
lze písemnost, která se doručuje do vlastních rukou, doručit adresátovi , nebo též tomu, koho adresát
k přijetí písemnosti zmocnil písemnou plnou mocí s úředně ověřeným podpisem; úřední ověření není
třeba, pokud byla plná moc udělena před doručujícím orgánem.
Ve správním řízení se nicméně účastník může dát zastoupit na základě písemné plné moci
tzv. obecným zmocněncem podle §33 správního řádu. V takovém případě v souladu s §34 odst. 2
téhož zákona platí, že se písemnosti (jakékoliv) doručují pouze zástupci s výjimkou případů, kdy má
zastoupený něco v řízení osobně vykonat. Plná moc přitom podle §33 odst. 1 správního řádu
nevyžaduje úředně ověřený podpis zmocnitele. Pokud účastník řízení obecného zmocněnce nemá
(a tedy v řízení jedná a vystupuje sám), může v souladu s §20 odst. 2 zmocnit písemnou plnou mocí
jinou osobu pouze k přebírání písemností doručovaných do vlastních rukou (a k ničemu jinému).
V tomto případě tzv. zmocněnce pro doručování (a jenom v něm) však správní řád požaduje, aby byl
podpis zmocnitele na plné moci úředně ověřen. Ze vzájemného vztahu §33 a §20 odst. 2 správního
řádu pak vyplývá, že má-li účastník správního řízení obecného zmocněnce podle §33 správního řádu,
neuplatní se §20 odst. 2 téhož zákona. To ostatně potvrzuje výslovně i §33 odst. 1 věta druhá
správního řádu, podle níž v téže věci může mít účastník současně pouze jednoho zmocněnce.
V projednávaném případě je ze správního spisu zřejmé, že žalobce zmocnil k zastupování
ve správním řízení JUDr. Jiřího Škodu, advokáta (viz č. l. 47). Jednalo se přitom o obecnou plnou moc
ve smyslu §33 správního řádu, která nevyžadovala ověřený podpis zmocnitele . Ustanovení §20 odst. 2
správního řádu nebylo za této situace aplikovatelné. Žalovaná pak v soul adu s §34 odst. 2 doručila
své rozhodnutí ze dne 7. 4. 2008 zástupci žalobce, neboť se nepochybně nejednalo o úkon, na základě
kterého by měl žalobce něco osobně vykonat. Zástupce žalobce převzal rozhodnutí dne 11. 4. 2008.
Následujícího dne, tj. 12. 4. 2008 počala plynout zákonná desetidenní lhůta k podání žaloby (§172
odst. 2 zákona o pobytu cizinců ve spojení s §72 odst. 1 s. ř. s.), která uplynula dne 21. 4. 2008.
Žalobce však podal žalobu k poštovní přepravě až dne 29. 7. 2008, z čehož jasně plyne, že žaloba byla
podána opožděně. Městský soud proto po právu žalobu odmítl.
Nejvyšší správní soud z uvedených důvodů zamítl kasační stížnost jako nedůvodnou.
O náhradě nákladů řízení rozhodl Nejvyšší správní soud v souladu s §60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce neměl
ve věci úspěch, a nemá proto právo na náhradu nákladů řízení. Žalované pak v řízení o kasační stížnosti
žádné náklady nevznikly.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 11. června 2009
JUDr. Marie Žišková
předsedkyně senátu