ECLI:CZ:NSS:2009:2.AS.35.2008:56
sp. zn. 2 As 35/2008 - 56
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v rozšířeném senátě složeném z předsedy senátu
JUDr. Josefa Baxy a soudců JUDr. Jakuba Camrdy, JUDr. Miluše Doškové, JUDr. Petra Příhody,
JUDr. Karla Šimky, JUDr. Marie Turkové a JUDr. Jaroslava Vlašína v právní věci žalobce: V. K.,
zastoupeného JUDr. Vilémem Urbišem, advokátem se sídlem v Bruntále, Eduarda Beneše 21,
proti žalovanému: Krajský úřad Moravskoslezského kraje, se sídlem 28. října 117, Ostrava,
o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 10. 2006, č. j. MSK 172725/2006,
sp. zn. DSH/42351/2006/Ros, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského
soudu v Ostravě ze dne 30. 11. 2007, č. j. 58 Ca 44/2006 - 23,
takto:
Věc se vrací k projednání a rozhodnutí druhému senátu.
Odůvodnění:
1) Usnesením ze dne 13. 8. 2008, č. j. 2 As 35/2008 - 49 postoupil druhý senát věc
rozšířenému senátu k posouzení otázky, zda v případě, že byl žalobní bod uplatněn po lhůtě
stanovené v §71 odst. 2 s. ř. s., avšak krajský soud se s ním ve svém rozsudku nezaobíral
ani do té míry, že by konstatoval jeho opožděnost, se jedná o takovou vadu řízení, pro kterou
je nutno napadený rozsudek vždy zrušit.
2) K této otázce vyslovil Nejvyšší správní soud svůj názor již v rozsudku ze dne 8. 4. 2004,
č. j. 4 Azs 27/2004 - 74, kde dospěl k závěru, že pokud v řízení před krajským soudem uplatnil
stěžovatel námitky, s nimiž se krajský soud v odůvodnění rozsudku nevypořádal (a to i v případě,
že tyto námitky nebyly uplatněny v žalobě), je takový rozsudek nepřezkoumatelný pro nedostatek
důvodů podle ustanovení §103 odst. 1 písm. d) s. ř. s. I když rozšířit žalobu na dosud
nenapadené výroky rozhodnutí nebo o další žalobní body lze podle §71 odst. 2 s. ř. s.
jen ve lhůtě pro podání žaloby, nemůže Nejvyšší správní soud sám zaujímat stanovisko
k námitkám uplatněným před krajským soudem po této lhůtě, neboť by tak nahrazoval závěry
krajského soudu a vyloučil by tímto postupem možnost bránit se takto formulovaným právním
závěrům kasační stížností.
3) Druhý senát je naopak toho názoru, že pokud je žalobní bod uplatněn po lhůtě k tomu
určené, má sice krajský soud v odůvodnění svého rozhodnutí uvést, že se žalobním bodem
nezabýval z důvodu jeho pozdního uplatnění, avšak neučiní-li tak, nejde o nepřezkoumatelnost,
která by byla s to způsobit nezákonnost celého rozhodnutí. Neobstojí přitom argument,
že je tímto postupem de facto účastníku řízení odebrána jedna instance, neboť krajský soud
ve svém závěru o pozdním uplatnění žalobního bodu neprovádí žádnou skutečnou právní úvahu
o vznesené námitce, ale pouze vytyčuje meze své přezkumné činnosti.
4) Při projednávání věci rozšířený senát zjistil, že v mezidobí k otázce předložené druhým
senátem zaujal právní názor Ústavní soud, a to ve svém nálezu ze dne 17. 12. 2008,
sp. zn. I. ÚS 1534/08. Ústavní soud uvedl, že je nepochybně povinností soudu vypořádat se
nejen se správností námitek žalobce, ale prvotně s včasností jejich uplatnění. V případě jejich
opožděného podání je pak soud povinen odmítnout je v souladu s příslušnými ustanoveními
s. ř. s., nemůže je však pominout. Pokud své povinnosti nedostojí, brání účastníku řízení,
aby jeho věc byla projednána stanoveným postupem u nezávislého a nestranného soudu
a porušuje tak jeho právo na spravedlivý proces garantované čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv
a svobod. Ústavní soud z výše uvedených důvodů zrušil rozsudek Městského soudu v Praze
ze dne 20. 3. 2007, č. j. 1 Ca 5/2006 - 64, který byl zatížen touto vadou, i rozsudek Nejvyššího
správního soudu ze dne 26. 3. 2008, č. j. 9 As 64/2007 - 101, který v řízení o kasační stížnosti
citovaný rozsudek pro uvedenou vadu přes námitku žalobce nezrušil.
5) Při posuzování podmínek řízení podle ustanovení §17 s. ř. s. pak rozšířený senát dospěl
k závěru, že ač tyto v době předložení věci byly dány, vyhlášením citovaného nálezu Ústavního
soudu pominuly. Vykonatelná rozhodnutí Ústavního soudu jsou podle ustanovení
článku 89 odst. 2 Ústavy závazná pro všechny orgány i osoby, přičemž samotným Ústavním
soudem je takovýmto rozhodnutím přisuzován precedenční charakter. Jestliže se tedy k otázce
předložené rozšířenému senátu Nejvyššího správního soudu již autoritativně vyslovil Ústavní
soud, není nadále rozšířený senát příslušný k tomu, aby k téže otázce zaujal vlastní právní názor.
6) Rozšířený senát proto vrátil věc druhému senátu k dalšímu projednání a rozhodnutí.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné (§53
odst. 3 s. ř. s.).
V Brně dne 28. července 2009
JUDr. Josef Baxa
předseda rozšířeného senátu