ECLI:CZ:NSS:2009:5.AS.4.2009:86
sp. zn. 5 As 4/2009 - 86
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Matyášové,
Ph.D. a soudců JUDr. Jakuba Camrdy, Ph.D. a JUDr. Ludmily Valentové v právní věci žalobce:
Euro Project BETA, s. r. o., člen koncernu, se sídlem Pobřežní 224/20, Praha 8, zastoupený
JUDr. Radomírem Šimkem, advokátem se sídlem Opletalova 25, Praha 1, proti žalovanému:
Ministerstvo životního prostředí, se sídlem Vršovická 65, Praha 10, za účasti osoby zúčastněné
na řízení: Sdružení ochránců přírody a krajiny, o. s., se sídlem Trojmezní 1864/20, Praha 9,
o kasační stížnosti žalobce a H. N., zastoupeného JUDr. Radomírem Šimkem, advokátem se
sídlem Opletalova 25, Praha 1, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 3. 7. 2008, č. j. 9
Ca 115/2007 - 44,
takto:
I. Kasační stížnosti se zamítají .
II. Žalovanému se náhrada nákladů řízení o kasačních stížnostech nepřiznává .
III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasačních
stížnostech.
Odůvodnění:
V řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp.zn. 9 Ca 115/2007 se žalobce
domáhá zrušení rozhodnutí ministra životního prostředí ze dne 19. 1. 2007, č. j. 356/M/07,
4674/ENV/07, jímž byl zamítnut rozklad podaný žalobcem proti rozhodnutí ministra životního
prostředí ze dne 27. 9. 2006, č. j. 5444/M/06, 66630/ENV/06, ve věci souhlasu ke stavební
činnosti v ochranném pásmu zvláště chráněného území Přírodní památky Prosecké skály, a jímž
bylo toto rozhodnutí vydané v prvním stupni zároveň potvrzeno.
Žalobce v žalobě označil jako osobu zúčastněnou na řízení pana H. N., společníka
obchodní společnosti EURO-HOLDING, s. r. o., se sídlem Pobřežní 224/20, Praha 8, která je
jediným společníkem žalobce. Žalobce měl za to, že pan N. byl vydáním napadeného rozhodnutí
přímo dotčen na svých právech a povinnostech a přímo dotčen může být rovněž jeho zrušením
dle návrhu výroku rozhodnutí soudu.
Městský soud posléze shora nadepsaným usnesením vyslovil závěr, že pan H. N. není
osobou zúčastněnou na řízení. Své rozhodnutí opřel o znění §34 odst. 1 s. ř. s. a dospěl k závěru,
že v důsledku toho, že pan N. nemůže být považován za osobu přímo dotčenou na svých
právech, není možné jej považovat za osobu zúčastněnou na řízení. Městský soud rovněž
konstatoval, že pan N. nemohl být přímo dotčen na svých právech či povinnostech vydáním
napadeného rozhodnutí, neboť vůbec nebyl účastníkem řízení, v němž bylo toto rozhodnutí
vydáno. Pan N. může být napadeným rozhodnutím dotčen toliko nepřímo, a to pouze v důsledku
jeho účasti ve společnosti EURO-HOLDING, s. r. o.
Žalobce i pan H. N. (stěžovatelé) napadli usnesení městského soudu včasnými kasačními
stížnostmi, v nichž uplatňovali stížní důvody dle §103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., tedy namítali
nezákonnost spočívající v nesprávném posouzení právní otázky městským soudem
v předcházejícím řízení.
Obě kasační stížnosti, obsahově prakticky totožné, se opírají o skutečnost, že pan N. je
s podílem přes 99% „směrodatným společníkem“ společnosti EURO-HOLDING, s. r. o., která
je jediným společníkem stěžovatele Euro Projekt BETA, s. r. o., člen koncernu. Pan N. byl dle
svých slov povinen odkoupit od druhého společníka jeho podíl ve společnosti EURO-
HOLDING, s. r. o. a získal tak v této společnosti 100% podíl. Z pozice 99,51%, resp. 100%
společníka je dotčen na svých právech z těchto důvodů:
Jako zahraniční osoba je omezen ve své podnikatelské činnosti a nemá možnost
investovat přímo do pozemků, může tak činit pouze prostřednictvím kapitálových společností.
Z tohoto důvodu investoval do pozemků na území České republiky prostřednictvím společnosti
Euro Project BETA, s. r. o., člen koncernu, s úmyslem realizace budoucího stavebního záměru.
V době nákupu pozemků byly tyto v územním plánu vykazovány jako pozemky stavební, které
podle územního plánu umožňovaly společnosti Euro Project BETA, s. r. o., člen koncernu,
navrhovanou zástavbu. Žalobou napadené rozhodnutí ministra však přivodilo další řízení, a to
řízení o obnově řízení o umístění stavby s cílem zrušit pravomocné územní rozhodnutí,
které svědčilo záměrům společnosti Euro Project BETA, s. r. o., člen koncernu. Na základě
obnovy řízení o umístění stavby nemůže pan N. prostřednictvím žalobce pokračovat
ve stavebním řízení, což pro oba stěžovatele přináší dalekosáhlé důsledky. Kromě toho se pan N.
v příslušných obchodních jednáních angažoval osobně a jeho jméno je jakožto jméno investora
s tímto stavebním záměrem bezprostředně spojeno. Pan N. dal žalobci k dispozici také finanční
prostředky za účelem realizace stavebního záměru. Případný neúspěch projektu by tak mohl
poškodit dobré jméno a majetek pana N., čímž by bylo přímo dotčeno jeho právo na ochranu
osobnosti dle §11 odst. 1 občanského zákoníku. Pan N. také dodal, že u Městského soudu
v Praze je vedena související věc pod sp. zn. 11 Ca 5/2008, kde je považován za osobu
zúčastněnou na řízení; z pozice společníka či akcionáře je připuštěn jako vedlejší účastník podle §
93 občanského soudního řádu například také v řízení č. j. 6 C 306/2006 u Okresního soudu
Praha - západ. Jelikož městský soud otázku účastenství pana N. posoudil v nynějším řízení
nesprávně, stěžovatelé navrhují, aby Nejvyšší správní soud předmětné usnesení zrušil a věc
městskému soudu vrátil k dalšímu řízení.
Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti navrhl její zamítnutí a ztotožnil se s právním
názorem městského soudu. Obdobné stanovisko zaujala i osoba zúčastněná na řízení.
Kasační stížnost není důvodná.
O kasační stížnosti Nejvyšší správní soud uvážil, vázán rozsahem a důvody kasační
stížnosti,
takto:
Nejvyšší správní soud souhlasí se závěry, ke kterým při výkladu §34 s. ř. s. dospěl
městský soud. Ustanovení §34 odst. 1 s. ř. s. přitom stanoví, že „osobami zúčastněnými na řízení jsou
osoby, které byly přímo dotčeny ve svých právech a povinnostech vydáním napadeného rozhodnutí nebo tím,
že rozhodnutí nebylo vydáno, a ty, které mohou být přímo dotčeny jeho zrušením nebo vydáním podle návrhu
výroku rozhodnutí soudu, nejsou-li účastníky a výslovně oznámily, že budou v řízení práva osob zúčastněných
na řízení uplatňovat.“ V souladu s §34 odst. 2 s. ř. s. žalobce v žalobě označil osoby, které dle jeho
názoru přicházejí v úvahu jako osoby zúčastněné na řízení, konkrétně pana H. N.. V řízení pak
městský soud správně postupoval dle §34 odst. 4 s. ř. s., dle kterého platí, že „soud usnesením
vysloví, že ten, kdo se domáhá postavení osoby zúčastněné na řízení, a podmínky pro to nesplňuje, není osobou
zúčastněnou na řízení.“
Dle názoru Nejvyššího správního soudu, který se shoduje s názorem městského soudu,
není možné považovat pana H. N. za osobu, která by byla přímo dotčena na svých právech
vydáním žalobou napadeného rozhodnutí žalovaného či jeho případným zrušením městským
soudem, a to nejen proto, že nebyl účastníkem řízení, v němž bylo žalobou napadené rozhodnutí
vydáno, ale zejména proto, že toto rozhodnutí mu není adresováno, nebylo jím rozhodnuto o
jeho právech a povinnostech, ani se jeho práv a povinností přímo nijak nedotýká. Pan H. N.
může být žalobou napadeným rozhodnutím dotčen na svých ekonomických zájmech v České
republice, a to v důsledku toho, že je ve vztahu k žalobci ovládající osobou. Pokud by soudy ve
správním soudnictví připustily argumentaci stěžovatelů, vedlo by to k absurdním důsledkům
v tom, že by nejen všichni přímí společníci obchodních společností (tedy i akcionáři !?), ale
přinejmenším i všechny osoby tvořící s ní koncern musely být považovány za osoby zúčastněné
na řízení o žalobě podané danou obchodní společností. Je přitom zřejmé, že právnická osoba, zde
obchodní společnost, představuje právní entitu odlišnou od jejích členů a tyto dvě kategorie nelze
zaměňovat. Pokud vznikají práva či povinnosti právnické osobě rozhodnutím správního orgánu
nebo je tato právnická osoba rozhodnutím správního orgánu na svých právech či povinnostech
přímo dotčena, neznamená to, že tím zároveň vznikají přímo práva a povinnosti jejím členům.
Na tomto závěru nemůže nic změnit ani argumentace pana H. N. týkající se nutnosti investovat
do nemovitostí v České republice „prostřednictvím kapitálových společností“. Pokud se rozhodl
investovat v České republice prostřednictvím právnické osoby, pak musí počítat i s tím, že práva
a povinnosti z právních úkonů této právnické osoby jakož i z jiných právních skutečností (např.
z rozhodnutí správních orgánů) týkajících se dané právnické osoby a s nimi související procesní
oprávnění budou vznikat právě jen této právnické osobě. Je na panu H. N., aby využil oprávnění,
které společníkovi společnosti s ručením omezeným svěřuje obchodní zákoník, k tomu, aby
jednání žalobce, včetně případných procesních úkonů žalobce v předmětné věci, odpovídalo
rovněž zájmům pana H. N.
Co se týká tvrzení pana N. o vedlejším účastenství dle §93 o. s. ř. v jiné občanskoprávní
věci, necítí se Nejvyšší správní soud povolán k hodnocení postupu soudů v občanském soudním
řízení, snad lze jen obecně dodat, že předpoklady, které musí splňovat vedlejší účastník dle §93
odst. 1 o. s. ř. („jako vedlejší účastník se může vedle žalobce nebo žalovaného zúčastnit řízení ten,
kdo má právní zájem na jeho výsledku“), a předpoklady, které musí splňovat osoba zúčastněná na
řízení dle §34 odst. 1 s. ř. s., rozhodně nejsou shodné. Pokud jde o osobnostní práva pana N.,
jejich ochrany se může domáhat v příslušném řízení, nelze však bez dalšího tvrdit, že by byl
v tomto smyslu na svých právech přímo dotčen žalobou napadeným rozhodnutím. Ohledně
postupu Městského soudu v Praze ve věci sp. zn. 11 Ca 5/2008, v níž městský soud s panem N.
jednal jako s osobou zúčastněnou na řízení, Nejvyšší správní soud uvádí, že tento postup byl, jak
vyplývá z výše uvedeného, nesprávný. To však bude předmětem případného hodnocení v řízení o
kasační stížnosti proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. 10. 2008, č. j. 11 Ca 5/2008 -
102, proti němuž, jak je Nejvyššímu správnímu soudu známo z úřední činnosti, podal kasační
stížnost žalobce (věc je vedena Nejvyšším správním soudem pod sp. zn. 5 As 12/2009). Nic to
ale nemění na zákonnosti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 3. 7. 2008, č. j. 9 Ca
115/2007 - 44, které je předmětem přezkoumání v této věci.
Nejvyšší správní soud tak dospěl k závěru, že kasační stížnosti nejsou důvodné,
a proto je podle §110 odst. 1 s. ř. s. zamítl.
O nákladech řízení Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s §60 odst. 1 a 5 s. ř. s.
ve spojení s §120 s. ř. s. Žalovaný měl ve věci úspěch, náleželo by mu tedy právo na náhradu
nákladů řízení o kasační stížnosti, které mu však nad rámec jeho běžné úřední činnosti nevznikly.
Osobě zúčastněné na řízení neuložil soud žádné povinnosti, za něž by jí příslušela náhrada
nákladů řízení.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 31. července 2009
JUDr. Lenka Matyášová, Ph.D.
předsedkyně senátu