ECLI:CZ:NSS:2009:5.AS.69.2009:75
sp. zn. 5 As 69/2009 - 75
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily
Valentové a soudců JUDr. Jakuba Camrdy, Ph.D. a JUDr. Lenky Matyášové, Ph.D. v právní věci
žalobce: FORTIS-DB, spol. s r. o., se sídlem Toužimská 1705/25, Plzeň, zastoupený
JUDr. Pavlem Roubalem, advokátem se sídlem Mikulášská 9, Plzeň, proti žalovanému: Česká
obchodní inspekce, Inspektorát Plzeňský a Karlovarský, se sídlem Houškova 33, Plzeň, v řízení
o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 30. 6. 2009, č. j.
30 Ca 62/2008 - 42, o návrhu žalovaného na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,
takto:
Návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti se zamítá .
Odůvodnění:
Rozhodnutím ze dne 7. 4. 2008, č. j. 1008/2008/2200/TK, zamítl ředitel Inspektorátu
Plzeňského a Karlovarského České obchodní inspekce námitky žalobce proti opatření inspektorů
České obchodní inspekce, Inspektorátu Plzeňského a Karlovarského ze dne 17. 3. 2008
vydanému na základě §7 odst. 1 písm. a) zákona č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o České obchodní inspekci“). Opatření spočívá
v zákazu prodeje určitých druhů zapalovačů (dále jen „předmětné výrobky“).
Proti uvedenému rozhodnutí žalovaného podal žalobce u Krajského soudu v Plzni žalobu
podle §65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále
jen „s. ř. s.“). Krajský soud dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí není náležitě odůvodněno,
a rozsudkem ze dne 30. 6. 2009, č. j. 30 Ca 62/2008 - 42, jej pro nepřezkoumatelnost zrušil a věc
vrátil správnímu orgánu k dalšímu řízení.
Kasační stížností doručenou Krajskému soudu v Plzni dne 2. 9. 2009 se žalovaný
(stěžovatel) domáhá přezkoumání a zrušení rozsudku krajského soudu. Stěžovatel v kasační
stížnosti současně navrhl, aby byl kasační stížnosti přiznán odkladný účinek.
Stěžovatel uvádí, že při nepřiznání odkladného účinku kasační stížnosti existuje
opodstatněné nebezpečí, že by v důsledku distribuce předmětných výrobků mohla být způsobena
nenahraditelná újma z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví spotřebitele. Stěžovatel se totiž
domnívá, že je třeba předmětné výrobky posoudit jako zapalovače neobvyklého typu, jejichž
distribuce je zakázána např. rozhodnutím Komise 2006/502/ES ze dne 11. května 2006, kterým
se po státech žádá, aby přijaly opatření zajišťující, aby se na trh uváděly pouze zapalovače, které
jsou odolné vůči dětem, a zakázaly uvádět na trh zapalovače neobvyklého typu (novelty).
Stěžovatel má dále za to, že vzhledem k množství předmětných výrobků a s ohledem na celkový
obrat žalobce není zásah do jeho práv nepřiměřený.
Žalobce ve svém vyjádření ke kasační stížnosti ze dne 16. 9. 2009 uvádí, že s návrhem
stěžovatele na přiznání odkladného účinku nesouhlasí. Žalobce především odkazuje na příslušné
pasáže žaloby ze dne 15. 5. 2008, ve kterých tvrdí, že předmětné výrobky splňují příslušné normy
vztahující se k bezpečnosti zapalovačů uváděných na trh a nelze je tudíž posuzovat jako
zapalovače neobvyklého typu.
Ze správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil, že dne 17. 3. 2008 byla u žalobce
inspektory České obchodní inspekce vykonána kontrola, jejímž cílem bylo posoudit, zda žalobce
dodržuje povinnosti vyplývající z právních předpisů o bezpečnosti výrobků a ochraně
spotřebitele. V rámci této kontroly byly u žalobce zjištěny předmětné výrobky, konkrétně 5 000
ks zapalovačů stejného modelového provedení v celkové hodnotě 60 000 Kč, určené k distribuci.
Inspektoři České obchodní inspekce předmětné výrobky na místě klasifikovali jako zapalovače
neobvyklého typu, které jsou podle §3 odst. 2 ve spojení s §2 písm. f) nařízení vlády č. 198/2007 Sb., o bezpečnosti zapalovačů uváděných na trh, vždy považovány za nebezpečné a nesmí proto
být uváděny na trh.
Podle §107 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však
může na návrh stěžovatele přiznat; přitom užije přiměřeně §73 odst. 2 až 4 s. ř. s. Ustanovení
§73 odst. 2 s. ř. s. obsahuje 3 podmínky: (1) výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí musí
znamenat pro žalobce (resp. stěžovatele) nenahraditelnou újmu; (2) přiznání odkladného účinku
se nesmí nepřiměřeně dotknout nabytých práv třetích osob; a (3) přiznání odkladného účinku
nesmí být v rozporu s veřejným zájmem.
V posuzované věci podala kasační stížnost a s ní spojila návrh na přiznání odkladného
účinku Česká obchodní inspekce jako správní orgán žalovaný v řízení před krajským soudem.
Podle usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 4. 2007, č. j.
2 Ans 3/2006 - 49, publikovaného pod č. 1255/2007 Sb. NSS „i správní orgán může navrhnout
při podání kasační stížnosti, aby jí byl přiznán odkladný účinek, a to ze stejných důvodů jako žalobce (§73
odst. 2 a 4, §107 s. ř. s.)“. Správní orgán tudíž musí prokázat především splnění první z podmínek,
tedy že při nepřiznání odkladného účinku kasační stížnosti utrpí veřejný zájem, jemuž v rámci své
kompetence poskytuje ochranu, nenahraditelnou újmu.
V daném případě ovšem Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že nezbývá než návrh
na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti zamítnout, aniž by bylo nutné zvažovat naplnění
výše uvedených zákonných podmínek, a to pro jeho nadbytečnost. Je totiž třeba vzít v úvahu,
že krajský soud kasační stížností napadeným rozsudkem zrušil pouze rozhodnutí ředitele
příslušného inspektorátu České obchodní inspekce o námitkách proti opatření inspektorů
stěžovatele, nezrušil však samotné toto opatření, které žalobci zakazuje prodej předmětných
výrobků. Věc se tak vrátila do stádia řízení o námitkách žalobce, o nichž je ředitel inspektorátu
stěžovatele povinen znovu rozhodnout. Podle §7 odst. 4 zákona o České obchodní inspekci
ovšem námitky proti uloženému opatření nemají odkladný účinek. Žalobce tak ani v současné
době není oprávněn prodávat předmětné výrobky. Výsledek, který stěžovatel spojuje
až s odkladným účinkem kasační stížnosti, je tak již v současné době zajištěn. Za tohoto stavu
věci se tedy jeví odklad právních účinků napadeného rozsudku krajského soudu, o nějž usiluje
stěžovatel, jako zcela nadbytečný.
Z uvedených důvodů Nejvyšší správní soud návrh stěžovatele na přiznání odkladného
účinku kasační stížnosti zamítl. Tím Nejvyšší správní soud žádným způsobem nepředjímá své
budoucí rozhodnutí o věci samé.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 5. listopadu 2009
JUDr. Ludmila Valentová
předsedkyně senátu